_{Original file}

12. Screeningové a monitorovací škály v klinické a terapeutické praxi. Diagnostika aktuálního prožívání a symptomů. SCL90, BDI ap.

M.M. 5-6/2013

Ivana Šnýdrová ve své Psychodiagnostice¹⁾rozděluje posuzovcí stupnice (škály) na dvě základní kategorie (s.126):

1. sebeposuzovací stupnice – sem spadá: Symptom Checklist-90 (SCL-90), Brief Symptom Inventory (BSI), Beck Depression Inventory (BDI), Clydova stupnice nálady, Hamilton Anxiety scale (HAMA), Self-rating anxiety scale (SAS), Zungova subj. stupnice deprese (SDS), Subj. kvantifikace příznaků, Subj. kvantifikace paranoidity, Katzova škála přizpůsobování, The Family-Concept Q-třídění, Tuckerova stupnice hodnocení PST, škála soc. atmosféry ve skupině, škála životní spokojenosti ve stáří, test inkonzistence rolí (TIR)
2. objektivní posuzovací stupnice – sem spadá: mapa osobnosti, profil způsobů chování osobnosti, Goodrichova posuzovací stupnice, posuzovací stupnice Malamuda a Sandse, Hamiltonova posuzovací stupnice deprese, Wittenbornova posuzovací stupnice , zkrácená psychiatr. pos. stup. ZPPS (BPRS) Overalla a Gorhama, Fergusonova škála přizpůsobivosti v nemoci, Katzova škála.

Obsah této otázky

Zjišťování momentální nápady 55 položkami, zařazené do 9 kategorií podle převládajících příznaků. Př. položek: veselý, zamyšlený, uvolněný… Míra (5bodová škála): určitě ne, spíše ne, nevím, spíše ano, určitě ano. Použití při psychofarmakologických experimentech.

48 položek, 6 druhů nálad: přátelský, agresivní, bystře myslící, ospalý, nešťastný omámený. Možné je jak sebe-posouzení tak i posouzení druhými. Autor v manuálu uvádí původní užití stupnice k „měření změn lidských emocí a chování způsobeného drogami“. (Z tohoto prostředí vyšly výsledné položky při tvorbě metody, původní verze před redukcí měla 133 položek.) Pojem „stupnice nálady“ nevystihuje plně obsah metody.

27 stupnic, vychází z Franklovy koncepce potřeby životního stylu. Potřeby jsou buď saturovány nebo dochází k existenciální frustraci. Sedmibodové stupnice kde na jednom konci např. stojí „Jsem obvykle zcela znuděný“ a na druhém „nadšený“; nebo „Moje denní úkoly jsou pro mě zdrojem radosti a uspokojení“ vs „trapnou a nudnou záležitostí“. Nízký skór značí frustraci, průměr u VŠ studentů 110-120 b., teor. maximum 27×7=189 b, neutrální hodnoty 27×4=108.

14 položek²⁾ zaměřených na symptomy úzkosti, stupnice závažnosti od 0 do 4. Část otázek saturuje Faktor I „somatická úzkost“ a část Faktor II „psychotická úzkost“. Odpovědi může odhadovat psycholog/terapeut/psychiatr na základě pozorování a rozhovoru s klientem/pacientem.

Zungova škála je v jiných článcích považována za „zlatý standard“ úzkostnostních škál. Obsahuje 20 příznaků, 4 bodová stupnice od „nikdy/zřídka“ po „velmi často/stále“, např. „Volně se mi dýchá“, „Obtěžují mě bolesti hlavy“. SAS je sebehodnotící metoda, jejím doplňkem je metoda vyplňovaná psychologem: Anxiety Status Inventory (ASI) která má rovněž 20 položek.

4 oblasti někdy dále dělené, celkem tedy 9 podškál (E-emoční, P-fyziologické [psychosomatické, autonomní], C-kognitivní [obecně kog., fobie], B-behaviorální [přílišné závazky, opakující se činnosti, sociální aktivity, vyhýbavost]), celkem 40 položek, korelující s dřívějšími nástroji (Zungův SAS/ASI).

Patrně nejpoužívanější inventář (přes 2000 empirických studií provedených do r. 1998) měřící depresivitu, který dokázal překročit do té doby dominantní psychodynamický náhled na depresi směrem k jádrovým kognitivním schématům.

Původní verze (1961) obsahovala 21 otázek jak se subjekt v posledním týdnu cítil. Alespoň 4 možné varianty odpovědi (0-3, např. 0-necítím se smutný, 1-cítím se smutně, 2-cítím se pořád smutně a nedokážu se toho zbavit, 3-nemůžu to vůbec vydržet. Někdy je víc odpovědí se stejným skórem (2a, 2b,…)

Celkový skór do 9 bodů značí minimální depresivní symptomatiku, 10-18 mírnou, 19-29 středně těžkou a 30-63 těžkou.

Revize 1978 zrušila stejně bodované varianty a rozšířila odpověď na 2 poslední týdny. Stále ale postihovala jen 6 z 9 kritérií deprese podle tehdejší DSM-III.

Poslední revize 1996 se snaží odpovídat upravené definici deprese podle DSM-IV. Odpovědi mají jako v revizi 1A odrážet stav za poslední 2 týdny. Změnilo se skórování kdy minimální symptomatika se počítá do 13 bodů, mírná 14-19, 20-28 středně těžká, 29-63 těžká.

Test pozitivně koreluje s Hamiltonovou škálou depresivity, má po týdnu vysokou test-retestovou reliabilitu (není tedy příliš citlivý na změny nálady jako nástroje aktuálního prožívání uvedené výše), a má i vysokou vnitřní konzistenci. BDI-II lze rozdělit na dvě subškály, afektivní (8 položek)a somatickou (13 položek) komponentu deprese. Korelace subškál je 0,57.

20 položek³⁾ s otázkami jak se subjekt cítil nebo choval v posledních několika dnech; odpověď jednou ze čtyř možností (málokdy, občas, značnou část času, většinu času). Možnosti mají číselné hodnoty 1-4, půlka otázek to má prohozené. Součet bodů se dělí maximem 80, výsledek je tedy hodnota od 0,25 do 1. Depresivní pacienti před léčbou dosahují skóru kolem 0,75 (depresi indikuje hodnota nad 0,5, vážnou depresi nad 0,7), po úspěšné léčbě to klesá k 0,4.

Otázky zahrnují okruhy (1) pervazivních účinků, (2) fyziologických korelátů, (3) jiných nepříjemností, (4) psychomotorických aktivit. Administrace je rychlá, vyplnění nezabere déle než 10 minut.

Krátký (15 min) screeningový sebehodnotící inventář naznačující jestli by další spolupráce s psychologem mohla být přínosná. Obsahuje 130 položek ano/ne na jediném listu. Škály inventáře jsou: Odcizení, Defenzivita, Diskomfort, Vyjádření se (expression), Sociální nekonformita.

Ještě kratší sebehodnotící inventář na 5 minut. Má škály psychiatrické symptomatologie, sociální symptomatologie a depresivity + celkové skóre. Hrubé skóry se pro vyhodnocení přepočítávají na standardní T-skóry.

Následující inventáře (SCL-90-R a jeho zkrácené varianty) spadají do sebehodnotících (self-report) nástrojů které vyplňuje přímo respondent. Ty mají výhodu úspory času pro psychologa a možnost použití takřka v jakémkoli institucionálním prostředí. (Nevýhodami self-report metod je problematické měření osobnostních vlastností, postojů, hodnot a dalších nekognitivních rysů). Následující screeningové metody jsou podstatně kratší a nemají aspiraci MMPI, který se snaží zmapovat osobnostní charakteristiky v její úplnosti; zde jde především o orientační zjištění oblasti nežádoucích symptomů v čele s depresivitou a úzkostností.

SCL-90-R: Jedná se o inventář 90 otázek vyvinutý počátkem 70. let Leonardem Derogatisem. Zjišťuje úroveň 9 primárních symptomů a obsahuje i 3 souborné (globální) skóry. Navazuje na tradici dřívějších self-report nástrojů (Hopkins Symptom Checklist, Cornell Medical Index, Woodworth's Personal Data Sheet [1918]).

Otázky byly formulovány tak, aby slovník který používají byl srozumitelný pro co nejširší část populace aniž by to ještě ohrožovalo přesnost konstruktů které to měří.

SCL-90 resp. jeho brzy revidovaná verze SCL-90-R byla následně (1975) zkrácena do podoby Brief Symptom Inventory (BSI – 53 položek, měřící stejné symptomy a globální skóry jako SCL-90) a později (2000) ještě jednou zkrácená – BSI-18 (která se omezuje jen na kategorii somatizace, deprese a úzkostnosti). Všechny tři nástroje ve výsledcích jednotlivých škál vykazují značnou ekvivalenci, inventář má vysokou konvergentní validitu vztaženou k MMPI.

V anglickém prostředí je SCL-90-R normován na 4 skupiny: obecnou dospělou populaci, adolescenty, psychiatrické pacienty hospitalizované a mimo hospitalizaci.

Doba administrace SCL-90 se uvádí mezi 12 – 15 minutami, oproti 9 – 12, resp. 3 – 4 minutám pro BSI a BSI-18.

9 primárních symptomů měřených SCL-90 (a BSI):

1. somatizace (SOM)
2. obsese-kompulze (O-C)
3. interpersonální přecitlivělost (I-S)
4. deprese (DEP)
5. úzkostnost (ANX)
6. hostilita (HOS)
7. fobická úzkost (PHOB)
8. paranoidní představy (PAR)
9. psychoticismus (PSY), u nepsychiatrické populace měřící zejm. míru sociálního odcizení

Globální skóry: (1) globální index závažnosti (GSI), (2) index pozitivních distresových symptomů (PSDI) – měří intenzitu, (3) součet pozitivních symptomů (PST).

Během let co SCL-90 existuje se ověřila značná prediktivní a konstruktová validita a reliabilita testu. Existuje přes 2000 publikovaných klinických studií ze všech možných oborů a aplikací v klinické psychologické praxi, psychiatrii, chirurgii, onkologii pro měření účinků farmakoterapie, psychoterapie, atd. Existují oficiální překlady SCL-90 do více než 30 jazyků.

TIP: Na Ulož.to lze stáhnout ZIP soubor s programem který tento test administruje a spočítá skóry, jen nevím jaké normy to používá. Muži mají tyto hraniční hodnoty podstatně nižší než ženy: lze se domnívat, že muži, kteří jsou upřímnější co do přiznání svých pocitů budou skórovat víc než obecná populace.

BSI sdílí většinu vlastností s SCL-90-R, pouze má jen 53 otázek a vyplnění trvá kratší dobu (10 min).

Konvergenční validita s MMPI je vysoká stejně jako u SCL.

Redukce dimenzí jen na depresivitu, úzkostnost a somatizaci. Důvodem je, že 80 % psychologických poruch je stejně řazeno do těchto skupin a celkový skór BSI-18 stále mimořádně koreluje (r>0,9) s celkovým skórem z delšího BSI.

Faktorová analýza odhalila 4 faktory, 2 z nich odpovídající somatizaci a depresivitě, dva zbývající (obecná úzkostnost a panika) úzkostnosti kterou autor stejně ponechal jako jedinou kategorii.

Ačkoli SCL a BSI operují s 9 primárními symptomy, kritici (Aragón, Bragado, & Carrasco, 2000: Boulet & Boss, 1991;

Piersma, Reaume, & Boes, 1994) uvádějí, že se nejedná o od sebe nezávislé faktory a že by se inventáře neměly používat pro diagnostiku jednotlivých psychopatologií, ale jen pro obecný skór celkového distresu.

První krok při vyhodnocení (BSI, ale patrně i SCL) je zaměření se na globální skóry pro získání celkové míry symptomů a psychopatologických charakteristik. Potom je možné analyzovat i jednotlivých 9 primárních symptomů (resp. 8 + somatizace) resp. u BSI-18 jen depresivitu, úzkostnost + fyziologický doprovod (somatizaci).

Uveďte, do jaké míry Vás v těchto dnech obtěžují, nebo se u vás vyskytují příznaky vyjádřené následující položkou:

1.Bolesti hlavy

2.Nervozita, vnitřní neklid nebo rozechvění

3.Nechtěné, nepříjemné myšlenky, slova nebo nápady, kterých se nemůžete zbavit

4.Pocity na omdlení nebo závratě

5.Ztráta sexuálního zájmu nebo uspokojení

6.Pocit, že Vás druzí kritizují

7.Pomyšlení, že někdo jiný může ovládat Vaše myšlenky

8.Pocit, že druzí mají vinu na většině Vašich obtíží

9.Strach, že si něco nezapamatujete, nebo v případě potřeby si na to nevzpomenete

10.Nesnášení povrchnosti, nedbalosti a nepořádnosti

11.Dát se snadno znepokojit nebo podráždit

12.Bolesti u srdce nebo na hrudníku

13.Pocity strachu z otevřených prostranství (široké ulice, parky, pole)

14.Pocit, že máte málo energie, nebo, že jste zpomalen

15.Myšlenky na ukončení svého života

16.Slyšení hlasů, zvuků apod., které jiní neslyší

17.Třesavka, svalové chvění v končetinách

18.Pocit, že většině lidí nelze věřit

19.Špatná chuť k jídlu

20.Mít blízko k pláči, snadno se rozplakat

21.Cítit se plachý/á, stydlivý/á, nebo nesvůj/nesvá ve vztahu k opačnému pohlaví

22.Pocit, jako byste byl/a chycen/a do pasti, zaskočen/a, přistižen/a při něčem nedovoleném

23.Náhlé a bezdůvodné stavy vyplašenosti, zděšení, paniky

24.Náhlé a bezdůvodné výbuchy nálad, které nemůžete ovládat

25.Obavy, strach vycházet z domova

26.Sebeobviňování

27.Bolesti v kříži nebo jinde v páteři

28.Pocit, že Vám něco brání dostat se z místa, ukončit práci

29.Pocit osamělosti, opuštěnosti

30.Sklíčenost, skleslost, pocit beznaděje, smutná nálada

31.Připouštět si nadměrné starosti

32.Pocit, že nemáte o nic zájem

33.Neurčité pocity úzkosti a strachu

34.Snadná zranitelnost citů

35.Pocit, že vám druzí čtou a znají Vaše tajné myšlenky

36.Pocit, že vám druzí nerozumí nebo s Vámi necítí

37.Pocit, že jsou Vám lidé nepřátelští nebo Vás nemají rádi

38.Nutnost dělat vše velmi pomalu pro zabezpečení správnosti

39.Bušení srdce, nebo jeho zrychlený tep

40.Návaly na zvracení, nebo nevolnost od žaludku

41.Pocity méněcennosti vůči druhým

42.Bolesti svalů

43.Pocit, že druzí koukají, sledují Vás nebo si o Vás povídají

44.Potíže s usínáním

45.Potřeba kontrolovat a překontrolovávat po sobě to, co uděláte

46.Nerozhodnost, rozhodovat se s obtížemi

47.Strach z cesty autobusem, tramvají, vlakem nebo metrem

48.Pocity nedostatku vzduchu nebo krátkosti dechu

49.Návaly horka nebo chladu

50.Nutnost vyhnout se ze strachu určitým místům, předmětům nebo činnostem

51.Přestává to myslet, vypovídá paměť

52.Necitlivost nebo pocity tuposti některých míst těla

53.Pocit knedlíku v hrdle

54.Pocit beznaděje do budoucna

55.Vedlejší myšlenky brání soustředit se

56.Pocity slabosti v některých částech těla

57.Pocity napětí a vzrušenosti

58.Pocity tíže v rukách nebo nohách

59.Myšlenky o smrti nebo umírání

60.Přejídání se

61.Cítit se nesvůj/nesvá, nejistý/á, když se na Vás lidé dívají

62.Přítomnost myšlenek, které nejsou Vaše vlastní (jakoby vloženy druhými)

63.Nápady a nutkání někoho ztlouci, zranit ho nebo mu jinak ublížit

64.Probouzet se příliš brzy

65.Nutkání opakovat tytéž úkony jako doteky, počítání, mytí se apod.

66.Neklidný, nebo narušený spánek

67.Touha lámat, rozbíjet nebo jinak ničit věci

68.Mívat nápady nebo názory, které nejsou „pro druhé“

69.Cítit se nesvůj/nesvá, nejistý/á mezi lidmi

70.V návalu lidí jako ve frontě, v obchodě, v kině se cítit nepříjemně, nejistě

71.Pociťovat vše jako námahu

72.Chvilky pocitů hrůzy nebo paniky

73.Při jídle nebo pití v přítomnosti lidí nepříjemný pocit

74.Dostávat se do častých sporů

75.Nepříjemný pocit, nervozita, jste-li o samotě

76.Druzí Vám nevyjadřují dostatečné uznání za Vaše úspěchy (zásluhy)

77.Pocity samoty, osamocenosti, i když jste mezi lidmi

78.Pocity takového neklidu, nepokoje, že nemůžete ani klidně sedět

79.Pocit, že za nic nestojíte, k ničemu nejste, nikam se nehodíte

80.Známe věci jakoby byly nějaké podivné, neskutečné

81.Sklony na někoho zlostně pokřikovat, křičet, nebo zlostně, vztekle házet, práskat věcmi

82.Strach z omdlení na veřejnosti

83.Myšlenky, že Vás lidé využijí či zneužijí, dáte-li jim příležitost, necháte-li se

84.Mívat myšlenky sexuálního obsahu, které silně obtěžují, znepokojují

85.Myšlenky, že si zasloužíte potrestání za hříchy, přestupky nebo poklesky

86.Děsivé myšlenky nebo představy

87.Myšlenka, že se děje nebo se už stalo něco vážného, změna s Vaším tělem

88.Necítit se citově blízký/á k žádné osobě

89.Pocit viny

90.Dojem, že s Vaším myšlením, myšlenkami, rozumem není něco v pořádku

somatizace: 1,4,12,27,40,42,48,49,52,53,56,58 suma=12, obsese-kompulze: 3,9,10,28,38,45,46,51,55,65 suma=10, hypersenzitivita: 6,21,34,36,37,41,61,69,73 suma=9, deprese: 5,14,15,20,22,26,29,30,31,32,54,71,79 suma=13, anxiozita: 2,17,23,33,39,57,72,78,80,86 suma=10, hostilita: 11,24,63,67,74,81 suma=6, fobie: 13,25,47,50,70,75,82 suma=7, paranoidita: 8,18,43,68,76,83 suma=6, psychocismus: 7,16,35,62,77,84,85,87,88,90 suma=10

ke kazde otazce se uvede pocet bodu podle klice: 0-vubec ne, 1-trochu, 2-stredne, 3-dosti silne, 4-velmi silne. Sectou se body pro kazdou kategorii a podeli sumou dane kategorie, tim dostanes ukazatel zavaznosti pro jednotlive kategorie. Pak se sectou body vsech otazek a podeli 90, cimz dostanes obecny ukazatel zavaznosti.

Hranicni hodnoty:

zena hranice normy hranice onemocneni

somatizace 0.921.32

obsese1.261.35

hypersenz.0.831.28

deprese0.971.56

anxiozita1.031.58

hostilita0.680.98

fobie0.480.81

paranoidita0.611.00

psychocismus0.320.56

obecny ukazatel0.811.18

muz hranice normy hranice onemocneni

somatizace 0.750.81

obsese0.991.07

hypersenz.0.650.99

deprese0.660.99

anxiozita0.801.23

hostilita0.710.78

fobie0.360.54

paranoidita0.610.80

psychocismus0.340.50

obecny ukazatel0.640.89

Zjišťování vztahů v rodině pomocí 80 položek tříděných Q-tříděním do 9 skupin, pro jednotlivé členy rodiny (otec, matka…) a pro reálnou a ideální rodinu. Korelací lze zjistit spokojenost s vlastní rodinou (rozdíl mezi reálnou a ideální), skór reálné, a ideální. rodinné kongruence.

Údaje o úrovni soc. atmosféry a složkách (skupinový index)., hodnocení soc. atmosféry , hodnoc. z pohledu jednotlivce, uvnitř skupiny mezi členy. 200 položek, každý člen skupiny hodnotí, 10 dimenzí soc. atmosféry (mezilid. vztahy, komunikace, styl vedení, spokojenost…) Pro dg. jednotlivce i skupinby jako celku.

Subjektivní verze (sebehodnotící): 14 oblastí (spokojenost se sebou, zájmy, názor na prospěšnost terapie…)

Objektivní verze (vyplňuje terapeut): 6 oblastí

Řada ad hoc škál, některé jsou obecněji rozšířené (Svoboda, s.309nn):

111 posuzovacích stupnic (temperament, cit, vůle, charakter …; V. Smékal: rozšíření na 191 stupnic). Umístění odhadu na stupnici + situačně determinovaný vs. periodicky proměnlivý bez vněj.příč.

Každý rys na 9položkové škále, každý bod verbálně popsán

1. dynamogenie (vitalita, aktivita)
2. ladění (domin. nálada)
3. reaktibilita
4. empatie
5. adaptabilita
6. sebeřízení
7. zpevnění
8. diferenciace (forma, a stupeň)

Měří různé aspekty psychotických onemocnění v sit., kdy nelze dělat testy.

Manifestní symptomy hospital. psychotiků. 28 položek v 5 oblastech (tělesný stav, sensorium, chování, afektivita, myšlení). Skóry pro každou kategorii a celk. skór patologie.

15 třináctibodových škál [abs.hodnoty bez znamének, jde o deviaci od středu nikoli to na kterou stranu] posuz. chování psychotiků na zákl. vyšetření formou rozhovoru. + 4 škály popis. chov. pac. za posledních 24 h. (výživa, sex, spánek, práce). Pod 15 b = psychotický stav v remisi, různé manifestní formy v kat. 15-25 b, 25-35b, 35-50b, 50+. Z grafické křivky lze vysoudit dg.n závěry o typu psychotic. onemoc. Krom schizofrenních lze ze stupnice diferencovat i depresivní a manickou symptomatologii

21 položek (pův. 17, česká verze 20 pol.), reaktivní a endogenní etiologie depres. sympt. Tříbodová škála pro intenzitu.

Behaviorální posuz. stupnice, pro hospitalizované neurotiky, psychotiky.

72 škál, 4 stupně, metoda nucené volby. Výsledek: 12 trsů symptomů: úzkost, hysterická konverze, manie, deprese, schizoidní vzruš., psychotická hostilita, paranoia, hebefrenie, komulz-obs., p.intelektu, homosex.rysy, megalomanie

18 (pův. 16) škál a okruhů symptomů, 7bodová stupnice: somatic. stesky, úzkost, cit. stažení, dezorganizace myšlení, pocity viny, napětí tělesně a pohybově, manýrování, megalomanie, depres.nálada, hostilita, podezíravost, halucinator.chování, pohyb.zpomalenost, nespolupráce, neobvyklé myšlenk.obsahy, otupělý afekt, + vzrušení, dezorientace

Grafické znázornění lze porovnávat s „ideálními dg. křivkami“.

Objektivní i subjektivní verze. Rozlišení psychot. pacientů v akutním a chron. stadiu, pac. před propuštěním. 90 položek

podobně, 166 položek. Většinu vyplňují příbuzní pacienta před/po propuštění. Vhodná pro katamnestické sledování psychotic. pac.

1. Kanterova stupnice zlepšení hospitalizovaných pacientů
2. Subjektivní kvantifikace příznaků (Wolpe)
3. Subjektivní kvantifikace paranoidity (Shapiro)
4. Sebeposouzení příznaků (Cain)
5. Q-sort (Rogers) – 80-150 tvrzení o sobě + totéž o ideálním já, diskrepance

Následující část již neodpovídá přesně na zadání „posuzovací stupnice“, ale váže se spíš k dalším možným oblastem krátkého (screeningového) vyšetření – patrně tyto věci jsou ale pokryty i v jiných otázkách.

Tato část vychází především z článku I. Rektorové „Screeningové škály pro hodnocení demence“⁴⁾

1. Kognitivní screeningové testy:Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrookský kognitivní test (ACE-R), Montrealský kognitivní test (MCA), Solomonův „7minutový test“

Krátce hodnotí orientaci, rozsah pozornosti, pozornost a počítání, paměť a řeč. Nehodnotí exekutivní funkce v důsl. poškození prefrontálního kortexu a fronto-parietálních i kortikosubkortikálních sítí. Nedostatečný i pro dg paměti. Existuje několik českých překladů. „Jeho opakované provádění je přesto vyžadováno pojišťovnou VZP pro monitorování léčby Alzheimerovy nemoci a demence při Parkinsonově nemoci kognitivy“. Max. 30 bodů, demence pod 25 bodů, střední až těžká 10, těžká pod 6 bodů. Test je k dispozici v různých verzích typicky od farmaceutických firem⁵⁾.

Adminsitrace cca 30 min. Obsahuje v sobě i MMSE. Subskóry: orientace/pozornost, paměť, verbální fluence, jazyk, vizuoprostor. představ. Formulář testu je volně ke stažení⁶⁾.

administrace cca 10 min. 30 bodů jako v MMSE, OK do 26 b. Mnohem vyšší citlivost detekovat mírné kognitivní poškození které se často rozvíjí do demence (ve srovnání s MMSE⁷⁾). Testy: kreslení čáry (střídání čísel a písmen), vizuprostor. dovednosti (kreslení krychle; hodiny), jména zvířat, paměť (zapamatování, vybavení), pozornost (čísla dopředu, pozpátku, poklepání při zaznění písmena A, opakované odčítání 7 od 100), opakování věty, verbální plynulost (co nejvíc substantiv na F za minutu), abstrakce (podobnosti), opožděné vybavení slov z paměťového testu na začátku, orientace.

1. Dotazníky aktivit denního života

Otázky na různé každodenní činnosti s vybranými volbami, v některé verzi vyplňované pozorovatelem subjektu po delší dobu. Oblasti (verze ADCS ADL I⁸⁾): jezení, chození, toaleta, koupání, péče o vlasy a nehty (česání, stříhání), oblékání, telefonování, sledování TV, účast na rozhovorech, umývání nádobí po jídle, nalezení osobních věcí, schopnost si uvařit teplý nápoj, schopnost si uvařit/udělat jídlo, uklizení odpadků, cestování mimo domov, nakupování, schůzky s lidmi, zůstat chvíli o samotě, diskuse na aktuální události, čtení časopisu/knihy/novin, psaní, koníčky, užití domácích spotřebičů,..

Pro muže nad 60, ženy nad 55. 3 verze A, B, C, 24-40 položek ano/ne. Oblasti testu: pozitivní sebehodnocení, optimistický postoj k současné životní etapě, uspokojení z každodenních činností. Příklad položky: „Přede m nou je ještě mnoho užitečných úloh.“

Inventář měřící tendenci k odpovídání sociálně žádoucím způsobem. Obsahuje 40 položek (7bodové stupnice) a 2 subškály (Self-Deceptive Enhancement, Impression Management). Používá se jako doplňkový test k jiným testům, aby se posoudila míra zkreslení v odpovědích. Před Paulhusovým testem se typicky používala k podobnému účelu Marlowe-Crowne Social Desirability Scale (33 ano/ne položek.