07

Original file

  1. Testování inteligence - teorie, principy, testy. Oblasti a způsoby užití testů inteligence. Kulturní aspekty testování inteligence. Zevrubněji Wechslerovy testy inteligence, Stanford-Binetovy škály inteligence, test struktury inteligence R. Amthauera, Woodcock-Johnson, Ravenovy testy.

(vytvořeno z výpisků z loňska, z výpisků k bakalářským státnicím, z informací z netu/knih, z výpisků z hodin; je toho hodně, nevím, jestli je potřeba znát všechno, ale aspoň pro přehled )

  1. Teorie, principy, testy
  2. obecně se inteligence definuje jako schopnost učit se ze zkušenosti, přizpůsobovat se prostředí, zpracovávat informace (existuje nespočet dalších definic)
  3. Francis Galton

= domníval se, že inteligence je funkcí psychofyzických schopností

= zabýval se tím, jak moc je inteligence ovlivněná dědičností a prostředím → zavedl pojem „nature vs nurture“

= napadlo ho využít k výzkumu inteligence dvojčata

A)Faktorové teorie inteligence

Charles E. Spearman - akceptoval Galtonovu představu, že inteligence je jedinečnou schopností vyjadřující vrozené vlastnosti nervového systému, ale odmítal jeho příliš jednoduché testy motorických a senzorických schopností…více akceptoval testy Bineta, ale ne jeho teorii → zkombinoval teorii Galtona a testovací strategie Bineta

- inteligence jako jednotná a nedělitelná schopnost

- zkoumal mentální testy a zjistil, že výsledky různých testů (např. paměťové testy, percepční a logické úlohy) spolu pozitivně korelovaly

- na základě toho vyvodil, že výsledek v testu ovlivňují 2 faktory:

1) faktor G (general, faktor obecné inteligence) = vysvětloval, proč všechny testy vzájemně korelovaly

2) faktor S (specifický) = naznačoval, proč korelace nebyly dostatečně vysoké

- považuje se za vynálezce faktorové analýzy (1927)

- nepoužíval pro G pojem inteligence, ale „mentální energie“

Louis L. Thurstone - nesouhlasil s teorií Spearmana i obecným faktorem g (dle něj artefakt vzniklý faktorovou analýzou)

- sám našel 7 faktorů, nazýval je „primárními mentálními schopnostmi“:

1) V = verbální chápaní (např. slovní zásoba, čtení),

2) W = verbální plynulost (produkce slov a vět),

3) N = čísla (řešení jednoduchých číselných úloh),

4) S = prostorová představivost (mentální manipulace s předměty),

5) R = induktivní usuzování (predikce budoucnosti z minulosti),

6) M = paměť (zapamatování si poznatků učených ve škole, jmen),

7) P = rychlost vnímání (rychlé hledání chyb)

B) Hierarchické modely

Raymond B. Cattel - původně asistent u Spearmana v Anglii, pak odešel do USA

  1. souhlasil se Spearmanovou teorií, ale v G faktoru viděl dvě části inteligence:

1) Fluidní inteligenci (gf) - schopnost vnímat vztahy nezávisle na předcházející specifické praxi nebo školním vzdělání; f

luidní inteligence je téměř neměnná od 10 - 14 let, mezi 20. - 25. rokem života začíná klesat (ale ne nijak dramaticky)

2) Krystalickou inteligenci (gc) - přímo odvozená od předchozí zkušenosti, zahrnuje poznatky, které máme v paměti a můžeme je využít při řešení problémů; roste až do zhruba 50 let (u lidí intenzivně intelektově činných)

  1. předpokládal nezávislost obou faktorů [oproti němu J. L. Horn (1968) předpokládal, že oba faktory jsou naučené a současně založené na dědičnosti (gf souvisí s kauzálním učením a gc s formálním, tj. školním učením)]
  2. oba druhy inteligence jsou rozdílně ovlivnitelné mozkovými poškozeními: fluidní je ovlivněna komplexněji, krystalická pouze lokálně (některé schopnosti více, jiné méně)
  3. gf a gc spolu pozitivně korelují = jedinec s vysokou fluidní má lepší předpoklady učit se a pamatovat si

Joy P. Guilford – inteligence jako schopnost poznávat, hodnotit, pamatovat si a konvergentně a divergentně myslet → vytvořil model kostky složené ze 120 krychliček, z nichž každá odpovídá jedné elementární schopnosti

- myšlenkové operace rozdělil do 5 základních tříd

  1. poznávání (příjem informací)
  2. paměť (zapamatování a uchování informací)
  3. konvergentní myšlení (řešení úloh s jediným správným řešením)
  4. divergentní myšlení (více řešení)
  5. hodnocení (význam informace, její vhodnost pro dosažení cíle)
  1. 4 kategorie informačního obsahu
    1. figurální, smyslové obsahy
    2. symbolický materiál (grafické znaky, písmena…)
    3. sémantické obsahy (slova, pojmy, soudy)
    4. konativní materiál (spojen s vnímáním chování člověka v sociálních situacích)
  1. 6 typů výtvorů
    1. obsahové jednotky (jednotlivé informace)
    2. třídy
    3. vztahy mezi jednotkami
    4. systémy (strukturovaný, organizovaný celek)
    5. transformace (modifikace informací)
    6. implikace (závěry vyvozené z informací)
  2. jedná se o tzv. morfologický model (psychologická analogie k periodické soustavě prvků)

John B. Carroll – jeho hierarchický model je tvořen třemi vrstvami (tzv. stratami):

Vrstva I – asi 70 víceméně úzkých specifických schopností

Vrstva II – 8 – 10 rozmanitých širokých schopností (fluidní a krystalická inteligence, všeobecná paměť a učení, vizuální a sluchová percepce, schopnost vyhledávání, kognitivní rychlost, rychlost zpracování)

Vrstva III – obecná intelektová schopnost označovaná jako faktor g, představuje vrchol hierarchické struktury

- přestože nevytvořil fundamentálně novou teorii, dokázal sloučit velkou a rozmanitou literaturu užívající faktorovou analýzu, čímž svému modelu dodal velkou autoritu

C) Systémový přístup

- chápe inteligenci jako výsledek interakce mezi kognitivními procesy a kontextem

Howard Gardner - teorie multidimenzionální inteligence

- inteligenci definuje jako schopnost řešit problémy, které jsou pro konkrétní kulturu nebo komunitu důležité

- existuje 8 vzájemně odlišných a nezávislých inteligencí (což je rozdíl např. od Thurstona):

  1. jazyková inteligence
  2. logicko-matematická i.
  3. prostorová i.
  4. hudební i.
  5. tělesně-kinestetická i.
  6. interpersonální i.
  7. intrapersonální i.
  8. přírodovědná i.
  9. spekuloval i o 9. typu – existenciální inteligenci

- lidé dosahují různých úrovní jednotlivých inteligencí na základě vlivu dědičnosti a prostředí

- Gardner nečerpal z faktorové analýzy, ale z množství dalších dat

Robert J. Sternberg - triarchická teorie inteligence (Sternberg opustil psychometrický přístup a vycházel více z kognitivního přístupu k inteligenci)

  1. teorie zohledňuje interakci předchozí zkušenosti (některé procesy se stávají automatickými) a vztah k vnějšímu světu (adaptace, přetváření prostředí)
  2. inteligence se skládá z komponentové, kontextuální a zkušenostní složky
  3. komponentová inteligence = schopnost, kterou měří inteligenční testy

= nezbytná pro získávání nových informací a jejich kritické zhodnocení

= ovládání komponent umožňuje řešení teoretických problémů

= vysoce adaptivní ve škole, ale nemusí korelovat s tvořivostí

  1. zkušenostní inteligence = schopnost nacházet v nových situacích kreativní řešení

= téměř nezávislá na komponentové složce

= Sternberg ji nazývá zkušenostní, protože obsahuje zautomatizované postupy, které umožňují rychlejší řešení nových situací

  1. kontextová inteligence = schopnost efektivně zacházet s novým prostředím

= plní 3 funkce: adaptaci (na požadavky prostředí), přetváření prostředí (dle svých potřeb a představ) a výběr nového prostředí (když se nejde přizpůsobit, ani okolí přetvořit)

  1. Sternberg teorii dále vyvíjel → zachoval 3 druhy procesu zpracování informací (metakomponenty, převáděcí komponenty, komponenty pro získávání nových informací), které se uplatňují při všech třech druzích myšlení (někdy nazýváno schopnosti):
  2. analytické schopnosti (využívá zkušenosti z minulosti při řešení problémů, užívání vhodných strategií)
  3. tvořivé s. (řešení nových problémů vyžadující vynalézání, kreativitu)
  4. praktické s. (aplikace, užití znalostí v každodenních souvislostech, ve vztazích a v komunikaci)
  5. základní procesy zpracování informací jsou do značné míry nezávislé  proto někteří lidé uspějí spíše při abstraktním řešení problémů, zatímco jiní lidé vynikají kreativním přístupem k životu (Sternberg nepředpokládá, že inteligentní jedinec exceluje ve všech aspektech inteligence)
  6. autor testu „Triarchic ability test“ (STAT), který měří analytickou, tvořivou a praktickou inteligenci
  7. kritici teorie uvádí, že všechny 3 druhy myšlení spolu vysoce korelují, čímž se předpoklad jejich nezávislosti stává velmi sporným

D) Vývojový přístup

- sem se řadí teorie vývoje inteligence podle J. Piageta a vývoj podle L. G. Vygotského

- Piaget:

1) senzomotorické stadium (do 2 let): formování motoriky, vývoj představ o předmětech

2) předoperační stadium (2 – 7 let): dělí se na symbolické a předpojmové myšlení (2 – 4 roky) a názorné a intuitivní myšlení (4 – 7 let)

- zdokonalení jazykového projevu a mentální představivosti, typická konkrétnost a egocentričnost

3) stadium konkrétních operací (7 – 12 let): schopnost mentální manipulace s vnitřními reprezentacemi, decentrace myšlení

4) stadium formálních operací (od 12 let): chápe abstraktní pojmy

- Vygotskij:

= zóna proximálního vývoje – rozpětí mezi aktuální úrovní schopností a možným výkonem, kterého lze dosáhnout za pomoci zkušenější osoby

Historie měření inteligence

  1. počátky měření intelektových schopností = James McKeen Cattell (r. 1890 poprvé použil pojem „test“)
  2. Alfred Binet + Theodor Simon = vytvořili první test inteligence (na požadavek francouzské vlády identifikovat méně inteligentní děti)

= autoři konceptu mentálního věku dítěte

  1. William L. Stern = r. 1912 vynalezl koncept inteligenčního kvocientu (IQ) jako podílu mentálního věku (MV) a chronologického věku (CV) * 100 → IQ

→ Deviační inteligenční kvocient = srovnání úrovně rozumových schopností jednotlivce s úrovní osob téže věkové kategorie, vyjadřuje se na základě odchylky od průměrného výkonu stejně starých osob

  1. Lewis Terman = vyšel z Binetovy a Simonovy práce a provedl tzv. Stanfordskou revizi, která je základem testu Terman-Merrillové (užívá se v upravené podobě dodnes jako jedna ze zkoušek dětské inteligence)
  1. David Wechsler = domníval se, že inteligence je rozsáhlejší než to, co měří testy (nezobrazují ji ani výsledky testů, ani výsledky ve škole) a že je jádrem našeho každodenního života

= vytvořil Wechslerův test inteligence, který je založený na podobných principech jako Stanford-Binetův test (viz níže)

  1. Yerkes + Terman + Goddard (a další) = testy pro vojáky v 1. sv. válce (účelem bylo zjistit, kteří vojáci se hodí na vedoucí pozice)

= Army α – pro gramotné, 8 subtestů, doba administrace 24 minut, výsledky vyjádřeny mentálním věkem nebo IQ

= Army β – pro osoby neovládající anglický jazyk a negramotné, neverbální test, 7 úloh (Porteusovy labyrinty, spočítání hromádek kostek, symboly jako ve Wechslerově testu, doplňování obrázků atd.), převod hrubého skóru na mentální věk a IQ

= už všichni víme, že to nebylo kvalitní testování 

Testy

  1. testy inteligence se řadí mezi testové metody, konkrétně mezi výkonové testy
  2. testové metody = standardizovaný způsob vyšetření, při kterém dodržujeme určitá pravidla, užíváme jednotné pomůcky a jednotným způsobem vyhodnocujeme získané informace (odpovědi, výkony, výtvory)
  3. výkonové testy (= testy schopností) = zaměřeny na výkon vyšetřované osoby, na úspěch či neúspěch

= poskytují dobrou možnost měření a srovnávání výsledků

= odpovědi se hodnotí v dimenzích dobře - špatně, ano - ne, lepší - horší

= výsledky jsou nezávislé na subjektivních úmyslech pokusné osoby

= patří k nejstarším diagnostickým metodám v psychologii

  1. klasifikace: nad 140 = genialita

130 – 139 = vysoký nadprůměr

110 – 129 = nadprůměr

90 – 109 = průměr

70 – 89 = podprůměr

50 – 69 = lehká MR

35 – 49 = střední MR

20 – 34 = těžká MR

do 20 = hluboká MR

  1. dělení testů: A) jednodimenzionální = mají jednotnou stavbu

= orientovány na postihnutí jedné schopnosti nebo jedné složky inteligence (resp. vycházejí z teorie G faktoru)

B) komplexní = obvykle sestávají z několika subtestů měřících více komponent inteligence

A) Jednodimenzionální testy

Kohsovy kostky

= 1923 publikováno Kohsem, u nás vydal r. 1974 Košč

= individuální, neverbální test inteligence (odteď „TI“ )

= zaměřen na zjišťování schopnosti analýzy a syntézy a mentálních kombinací

= od 5 let do dospělosti – přičemž nejlépe diferencuje mezi 11. - 13. rokem

= vhodný u dospělých mentálně podprůměrných jedinců, při organickém poškození CNS

= nápadné kolísání výkonu u dětí s poruchami pozornost a ADHD

Výhody - nezávislost na jazyku a vzdělání, kulturní nezávislost, jednoduchá administrace a interpretace, pro děti přitažlivé

Nevýhody - problém skórovat pohyby

Popis testu = 16 dřevěných kostek (2,5cm), každá strana má jinou barvu (barvy: červená, bílá, modrá, žlutá + úhlopříčné dělení červenobílá a žlutomodrá)

= 18 barevných příloh, první je zácvičná a 17 testovacích, prvních 9 úkolů je ze 4 kostek, další 2 z 9 kostek a zbytek z 16 kostek, předloha je ve středu kartonu a odpovídá ½ skutečných kostek

Administrace = nejprve se předvede všech 16 kostek a upozorní se na barevnost – zácvik (se 4 kostkami) – testové předlohy (4 kostky, 9 kostek, 16 kostek) – končí se po 5 neúspěších

Hodnocení a interpretace= zapisuje se čas (na každý úkol je omezený čas) a počet pohybů, hledání barvy není pohyb, body = řešení v daném čase, odečet bodů pokud plní úkol příliš dlouho nebo udělal velké množství pohybů – dle tabulky, body se převedou na IQ

Ravenovy progresivní matice

= 1938 J. C. Raven, revidovaná verze v roce 1956

= individuální i skupinový, nonverbální TI

= zkouška abstraktní tvarové percepce a dedukce

= hlavní důraz kladen na pozornost a učení

= je dobře sycen „g“ faktorem – řešení se účastní percepce, pozornost a myšlení

= standardní progresivní matice – 6 - 65 let

Popis testu= 60 úkolů v 5 skupinách, stoupající obtížnost, jednotlivé sety mají i různé zaměření

= A - princip souvislosti vzoru

= B - analogie párů figur

= C - progresivní logická změna

= D - přeskupování figur

= E - analýza elementů a restrukturace

Administrace = trvá 30 - 45 minut (není časový limit), klient pracuje samostatně, měříme jen celkový čas

= do vynechaného místa v ploše přiřadit 1variantu z 6 až 8 možností, vysvětlit instrukci a přesvědčit se o pochopení → práce → změření celkového času

Hodnocení a interpretace= body za správné odpovědi, maximum = 60bodů, nejlepší interpretace – srovnání s procentuální frekvencí u vzorku normální populace dle věkových skupin

= dosažený skór lze převést na deviační IQ (bývá uváděn pro věk 16 - 30 let) - u starších se použije vzorec IQ opravený = IQ z tabulky /% z tabulky*100

= při vyhodnocování konkrétního protokolu zjišťujeme, jak se výsledky v jednotlivých setech liší od obvyklého rozložení (rozptyl nemá být v jednom setu větší než 2 body)

= součet všech rozdílů 5 testů index variability → dosahuje-li hodnoty 7 a více, pak je výsledek nespolehlivý (nejčastějším důvodem je interference pozornosti s intelektuálním výkonem)

= testbyl hodně používán za 2. světové války v Anglii

Výhody -je jednoduchý, nezávislý na kulturním prostředí a vzdělání, rychlý orientační údaj

Nevýhody – neposkytuje informace o struktuře inteligence, ovlivněný mimo intelektovými faktory (pozorností + motivací + atd.), nadhodnocuje a nespolehlivě rozlišuje ve vyšších hodnotách IQ

Advanced Progressive Matrices (obtížnější varianta, ale dnes se běžně používá)

= 1943 – pro potřeby války, revidovaná forma z roku 1947

= Set I. – 12 úkolů – 10 minut, obsahuje všechny principy 5 setů standardních matric

= Set II. – 36 úkolů – pro ty, kteří předchozí řešili bez potíží – diferencuje pro nadprůměrnou inteligenci

= administrace podobná předcházejícímu testu = 40minut

Barevné progresivní matrice (CPM)

= z r. 1947

= pro děti, MR a seniory

= barevné pozadí činí instrukci srozumitelnější

= Set A – doplňování vzoru, Set Ab – výběr obrazce doplňujícího chybějící část

= Set B – princip analogie

= normy pro věk 3 - 5, 5 - 11, 65 - 100 i pro podprůměrnou populaci

= administrace a hodnocení testu CPM jsou analogické k testům SPM a APM

B) Komplexní testy

Wechslerovy TI

= Wechsler chápe inteligenci jako složitou a globální schopnost jedince účelně jednat, rozumně myslet a úspěšně se vyrovnávat se svým prostředím.

= inteligenci nelze oddělovat od jiných vlastností osobnosti

= výsledkem testového měření je „intelektuální schopnost změřená testem“ - ta je nezbytným předpokladem inteligentního jednání, ale nic více

= od jiných testů se liší tím, že při zjišťování úrovně a poruch inteligence nevyjadřují výsledky jednou hodnotou, nýbrž individuálním profilem (scatterem) → z nějž je možno interpretovat obraz struktury inteligence daného individua, postihnout vzájemné vztahy mezi jednotlivými intelektuálními procesy a zhodnotit úroveň jednotlivých složek inteligence ve vztahu k celkové rozumové úrovni („Jednotlivé subtesty jsou různými měřítky inteligence, nikoliv však měřítky různých druhů inteligence“.)

= poslední standardizovanou verzí v češtině je WAIS-III, často se ale stále používá verze WAIS-R

= r. 1939 – Wechsler-Bellevue

r. 1955 – WAIS

r 1981 – WAIS R (u nás od r. 1983)

r. 1997 – WAIS III (u nás od r. 1999)

WECHSLER-BELLEVUE (W-B) + WAIS

(upřímně přiznávám, že se mi nepodařilo zjistit, jaký je mezi nimi rozdíl)

od 10 let výše, vhodnější nepoužívat jej dříve než od 12-13 let (pro nižší věk se používají WISC: 6 – 16 let, WPPSI: 2,5 – 7 let a testuje slovník a fázi objektní stálosti, HAWIK, ZÜWIK)

skládal se z 10 subtestů + nepovinný verbální subtest Slovník

Popis testu:

skládá se z části verbální a části názorové

a) Verbální část– přehled o výchovném prostředí subjektu, o jeho zájmech, zálibách, postojích, schopnosti abstraktního myšlení, o té části inteligence, která je částečně závislá na působení prostředí

  1. Informace – zkouší vědomosti. Např. „Co je teploměr?“
  2. Porozumění – normální lidský rozum, logický úsudek, sociální postoje, pohotovost, porozumění pro realitu, hodnocení - obsah ale i formulace. Nízký výkon – pro slabomyslné. Např. „Co uděláte, když najdete na ulici zalepenou obálku se známkou?“
  3. Opakování čísel- opakovat čísla dopředu i pozpátku, patří k nejtěžším, ale má nejslabší korelace s celkovým výsledkem. Paměť zkoumaná tímto subtestem je horším ukazatelem při vyšší inteligenci, ale při nižších úrovních inteligence je dobrým měřítkem.
  4. Počty – řešení aritmetických příkladů zpaměti, zkouší početní úsudek a koncentraci pozornosti. Výsledky – těsně souvisí s globálními měřítky inteligence. Selhání = slabomyslnost.
  5. Podobnosti – logický charakter myšlenkových pochodů, má největší podíl na „g“ faktoru. Např. „Co mají společného socha a báseň?“

b) Performační část - zachycuje spíše fluidní inteligenci

  1. Uspořádání obrázků – sestavit obrázky tak, aby tvořily nějaký děj. Schopnost porozumět celkové situaci, všeobecná inteligence aplikovaná na sociální situaci. Dobrá řešení vylučují úvahy o slabomyslnosti, i když výsledky v jiných subtestech jsou slabé.
  2. Doplňování obrázků – chybějící části neúplné kresby. Je to zkouška vizuální koncentrace a kontaktu s realitou.
  3. Kostky – na principu Kohsových kostek. Ověřuje analytickou a syntetickou schopnost.
  4. Skládání předmětů – osoba skládá smysluplný celek z rozřezaných částí, např. postavu. Zkouší - způsob vnímání, styl práce, logické úvahy, metoda pokusu a omylu, podává informace o koordinaci vizuální a motorické aktivity.
  5. Symboly – podle určitého kódu se pod číslice píšou předem dané značky. Psychomotorické tempo. Schopnost nového učení.
  6. Slovník – nepovinný subtest. Do celkového skóru se výsledek tohoto subtestu nezapočítává. Vysvětluje se obsah různých pojmů, např. „hmatatelný/plagiát“

Administrace:

dlemanuálu, důležité je doslovné zapisování odpovědí

u performační části pomocí stopek měříme čas

obvykle 45 – 75 minut

vyšetřovaná osoba má nárok vyčerpat vždy maximální povolený čas

Hodnocení a interpretace:

HS převedeme na VS podle tabulek

celkem tři součty vážených skórů:

  1. verbální skór (subtesty 1-5)
  2. názorový, performační skór (subtesty 6-10)
  3. celkový skór (všech deset subtestů)

najdeme odpovídající IQ v tabulkách dle věkových skupin po pěti letech.

verbální IQ měří tzv. verbálně logickou inteligenci,názorové IQ tzv. percepčně performační inteligenci.

celkové IQ udává celkovou míru inteligence daného individua

výsledky subtestů znázorníme rozptylovým grafem (scatterogramem) → hodnoty VS zaneseme do předtištěné sítě → výpočtem aritmetického průměru verbálního a performačního VS dospějeme k „osobnímu průměru“ → můžeme porovnávat intraindividuální rozdíly v dílčích schopnostech měřených testem

rozbor těchto rozdílů umožňuje určit bližší povahu deficitu, např. zda se jedná o oligofrenii, demenci, nebo výchovnou zanedbanost

W-B/WAIS jako prostředek diferenciálně diagnostický:

předpokládá, že intelektové výkony měřené testem jsou nestejnou měrou ovlivněny různými poruchami psychiky

každá porucha vyvolává charakteristický rozptyl. Rapaport – charakteristické konfigurace profilů, příslušejí k jednotlivým psychickým syndromům Xprokázal se typický pouze scatter u „organiků“.

Wechsler zjistil, že individuální odchylky vážených skórů jednotlivých subtestů od „osobní průměrné hodnoty“ jsou charakteristické pro některé diagnostické kategorie

rozdíly mezi verbálním a performačním skórem mají diagnostickou hodnotu

organici, neurotici a schizofrenici mívají vyšší verbální IQ

nabízí možnost diferencovat patický úbytek mentálních schopností od fyziologické ztráty, způsobené přirozeným úbytkem v důsledku stárnutí

= Tzv. index deteriorace → srovnává výkony v subtestech, které jsou věkem dotčeny málo, se subtesty, které se s přibývajícím věkem relativně silněji zhoršují

subtesty bez ztráty výkonu – informace, porozumění, doplňování obrázků, skládání (označovány jako B)

subtesty se ztrátou výkonu – čísla, počty, blok, symboly (označovány jako Z)

( Dn = normální deteriorace vyjadřující fyziologický úbytek mentálních schopností)

dospějeme k patologické deterioraci. Je-li hodnota větší než 10%, je deteriorace suspektní, hodnota vyšší než 20 % udává evidentní deterioraci. Demence se projevuje hodnotami nad 40%.

WAIS - R

r. 1981 - revize předchozí verze WAIS

→ u nás uveden v roce 1983 (Říčan, Šebek, Vágnerová)

Hlavní rozdíly:

WAIS-R = od 16 let výše, normy však končí u věku 74 let

aplikovatelný na rozmezí 60 - 150 bodů IQ

osoby s hlubším mentálním defektem se vyšetřují dětskou formou Wechslerova TI

zastaralé a psychometricky nespolehlivé položky odstraněny; test aktualizován

beze změny ponechány subtesty, které jsou adekvátní našemu prostředí (tzn. subtesty Opakování čísel, Podobnosti, Kostky, Skládání předmětů a Symboly)

upraveny byly subtesty (resp. jejich jednotlivé položky) Porozumění, Doplňování obrázků a Řazení obrázků

zcela nově vytvořeny – Informace a Slovník

Popis testu:

u WAIS-R je subtest Slovník pravidelně zařazován a jeho výsledky se započítávají do verbálního i do celkového inteligenčního kvocientu. Celkem 35 slov. Předkládají probandovi na zvláštním listě. Odpovědi se hodnotí 0-2 body. Výběr slov je oproti starší verzi obměněn. Jeho skór nejvýše koreluje nejen s verbálním, ale i celkovým IQ. Také je relativně stabilní a odolný vůči psychopatologickým vlivům.

Administrace:

60 - 90 minut

na rozdíl od testu W-B se střídají verbální a performační subtesty

toto střídání oddaluje únavu a zvyšuje motivaci

Hodnocení a interpretace:

na rozdíl od původní metody W–B se HS nepřevádějí pouze na skóry vážené, ale i na tzv. profilové skóry - pro srovnání výkonu probanda v jednotlivých subtestech s výkony populace vrstevníků

mají průměr 10 a standardní odchylku 3

používá se pro zakreslení do scatterogramu

→ VSse používají k určení IQ (nezakreslují se do profilu – viz převodní tabulky v manuálu), v manuálu je také příloha k možné interpretaci jednotlivých skórů

retestová reliabilita je velmi vysoká a to jak u subtestů i celkových hodnot (např. verbální IQ = 0,94)

Zkrácená verze:

a) vynechávání položek – každá druhá ze tří se nedává

b) vynechávání subtestů – výběr subtestů, které mají reprezentovat celý test (jako nejlepší se jeví Slovník + Kostky nebo Slovník + Informace či Slovník + Počty, dále triády Slovník + Kostky + Informace, Slovník + Kostky + Porozumění, jako nejvhodnější tetráda se jeví Slovník + Kostky + Informace + Opakování čísel)

WAIS-III

r. 1997 = třetí revize

odstraněny zastaralé a nespolehlivé položky + aktualizace testového materiálu

Popis testu:

14 subtestů = 11 je z WAIS-R

= Hledání symbolů upraveno z WISC-III

= nově přidané: Matrice a Řazení písmen a čísel

1. Doplňování obrázků - sada barevných obrázků, na kterých něco důležitého chybí (celkem 25, z nichž 20 je testovacích)

2. Slovník - 33 slov, které má ZO definovat

3. Číselné symboly - Kódování - každému číslu se přiřazuje jeden grafický symbol

4. Podobnosti - hledá se podobnost pojmů, nadřazený pojem (19 úkolů)

5. Kostky - 14 předloh, 4 z nich jsou zácvičné

6. Počty - 20 početních úkolů, řeší se zpaměti

7. Matrice - série neúplných vzorů, ravenovský princip

8. Opakování čísel - dopředu i dozadu

9. Informace - 28 položek (první 4 zácvičné) zjišťující znalosti běžných reálií

10. Řazení obrázků – 11 sérií

11. Porozumění - 18 položek (3 zácvičné), kde proband reaguje na úkoly běžného života (např. „Proč se musí platit daně?“)

12. Hledání symbolů - 2 grafické podněty a vedle nich dalších 5 dalších podnětů. Proband má označit, zda se některý z dvojice cílových podnětů objevuje v pětici podnětů z vyhledávací skupiny.

13. Řazení písmen a čísel - seřazení písmen (abecedně) a čísel (vzestupně)

14. Skládání objektů - skládá se celkem 5 objektů

Pokrytí jednotlivých indexů u tohoto testu:

  1. Verbální porozumění = Slovník, Podobnosti, Informace
  2. Percepční uspořádání = Doplňování obrázků, Kostky, Matrice
  3. Aktuální paměť = Počty, Opakování čísel, Řazení písmen a čísel
  4. Rychlost zpracování = Kódování, Hledání symbolů

Administrace:

existuje doporučené pořadí

Skládání je nepovinné a nezapočítává se do IQ.,

testu - itelnější

s intel.,

pro 16 - 89let (české normy jsou od 60 let dále nedělené)

60 – 90min = administrace 11 subtestů, střední hodnota = 75min

„zkrácená verze“ = doporučována jen pro rychlý odhad intelektových schopností a screening

Hodnocení a interpretace:

záznamový sešit je obsáhlejší, všechny skóry lze zanést do grafu

obsahuje převodní tabulky na VS v závislosti na věku, všechny VS lze převést na indexy

všechny IQ skóry (verbální, performační i celkový) mají průměrnou hodnotu 100 a směrodatnou odchylku 15, maximum je 155 bodů x WAIS-R je 150 bodů

WAIS-IV

z r. 2008

posíleny teoretické základy, redukce času administrace, zlepšení psychometrických vlastností, přidány nové subtesty

od 16 do 90 let

obsahuje 10 základních subtestů + 5 doplňujících

výstupem jsou 4 hlavní indexy prezentující komponenty inteligence:

  1. index verbálního porozumění (IVP) – Podobnosti, Slovník, Informace, (Porozumění)
  2. index percepční usuzování (IPU) – Kostky, Matrice, Visual puzzles (asi nový subtest), (Doplňování obrázků, Figure Weights – také nový subtest)
  3. index pracovní paměti – Opakování čísel, Počty, (Řazení písmen a čísel)
  4. index rychlosti zpracování – Hledání symbolů, Kódování, (Cancellation – nový subtest)

ukázka nových subtestů zde: http://psychcorp.pearsonassessments.com/HAIWEB/Cultures/en-us/Productdetail.htm?Pid=015-8980-808#VP

z testu získáme 2 hlavní skóry:

1) celkové IQ (Full Scale IQ) = ze skórů všech 4 indexů

2) index celkové schopnosti (General Ability Index) = ze skórů 6 subtestů z IVP a IPU

Stanford-Binetovy škály inteligence

= základní psychologická zkouška určená k hodnocení stupně intelektového vývoje dětí

= poprvé publikována v r. 1905

= hlavním účelem testu bylo zachycení dětí s mentální retardací

= měří inteligenci definovanou jako „všeobecná mentální přizpůsobivost“

= úpravy testu se v roce 1916 ujal Terman, použil vývojový inteligenční kvocient, určil přesné pokyny k administraci a skórování

(I. revize = stanfordská revize Binetova-Simonova testu, II. revize testu spolu s Merillovou, III. revize v roce 1960)

= v českých podmínkách v r. 1972 úprava K. Adamoviče

Popis testu:

= škála je založena na vývojovém principu, užívá věkové standardy výkonů

= více než 140 úkolů (některé úkoly jsou společné pro více věkových úrovní, ale liší se kritéria skórování)

= od 2 do 5 let jsou úkoly uváděny v půlročních odstupech, od 6 let jsou odstupy roční

= úkoly jsou voleny tak, aby je plnila velká část dětí daného věku, ale jen malé procento dětí mladších

Administrace:

= držíme se standardního postupu dle manuálu (pomáhá navázat kvalitní vztah s dítětem)

= na začátku testování je důležitá správná volba úrovně - dítě by mělo vynaložit nějaké úsilí, ale úvodní úlohy by neměly být příliš těžké, aby nevyvolaly dojem, že se nedají zvládnout (většinou úroveň těsně pod úrovní chronologického věku dítěte)

= doba administrace: cca 1 hodina

Hodnocení a interpretace:

= průměr = 100, SD = 16

= tabulky jsou vytvořeny do věkové úrovně 18 let

= při vyhodnocování započítáváme za každý splněný úkol 1 (do 5 let) nebo 2 měsíce mentálního věku, které přičítáme k bazální úrovni.

Standardizace:

= normy od 2 let až do dospělosti, v nejnižších věkových kategoriích však není dostatečně spolehlivý, ke spolehlivému užití by mělo dítě dosahovat vývojové úrovně řeči alespoň 3 roky

Výhody = spolehlivý nástroj, relativně snadná administrace, rychlé střídání úkolů, z hlediska validity patří k dosud nejlepším prediktorům školní úspěšnosti

Nevýhody = velká heterogennost testu, nevyrovnaná náročnost subtestů určených pro jednotlivé věkové kategorie, poměr verbálních a neverbálních úkolů není vyvážený

= z testu nezískáme přímo profil schopností dítěte, možná je pouze kvantitativní analýza

= test výrazně nadhodnocuje zhruba o 10 - 15 bodů IQ

Kvalitativní analýza = logické myšlení, úroveň řeči, paměť, pozornost dítěte, sociální porozumění, zraková percepce, úroveň jemné motoriky a vývoj senzomotorických dovedností

IV. REVIZE STANFORD-BINETOVA TESTU

→ u nás publikováno v r. 1995

→ od 2 let do dospělosti (v praxi spíše od 3 let)

→ obsahuje podobné úkoly jako verze předchozí, ale je opuštěn původní věkový princip

→ 15 homogenních subtestů s položkami stoupající obtížnosti, 6 z nich pokrývá celý věkový rozsah, ostatní mají užší rozpětí chronologického věku (v nižších věkových kategoriích je poměrně málo úkolů, ještě ve 4 - 5 letech není metoda dostatečně spolehlivá k diagnostice lehkých a středně těžkých poruch inteligence)

Popis testu:

→ 4 širší oblasti =

1. Verbální myšlení

Slovník = 2 části - obrázkový slovník a definice slov (vliv stimulace v rodině, slabší výkon u dětí z kulturně chudšího prostředí a dále děti s opožděným vývojem nebo se specifickými poruchami řeči)

Porozumění = u nižších věkových úrovní ukazování částí těla, na vyšší jde o sérii otázek k různým praktickým a sociálním situacím (míra sociálního porozumění)

Absurdity na obrázcích (do 15 - 16 let)

Verbální vztahy (od 10 let) = co je pro dané tři věci společné, ale neplatí pro věc čtvrtou

2. Abstraktně-vizuální myšlení

Analýza vzorů = u nejmladších vkládání různě rozmístěných, případně dělených geometrických tvarů do desky. Na vyšší úrovni podobné Kohsovým kostkám.

Napodobování (asi do 15 - 16 let) = napodobování různě složitých staveb z jednobarevných kostek, druhá část je obkreslování tvarů

Matice (od 5 let) = obdoba Ravena

Skládání a stříhání papíru = na obrázku je nakresleno různě složité ohýbání a vystřihování papíru, subjekt má rozhodnout, jak bude znázorněný papír vypadat rozložený

3. Kvantitativní myšlení

Počty = na nejnižší úrovni přiřazování nebo určování předepsaného počtu teček na herních kostkách, na vyšších úrovních řešení početních úloh. Využití obrázkového materiálu a psané a současně i čtené instrukce.

Číselní řady (od 5 let) = doplnění posledních 2 čísel v numerické řadě

Tvoření rovnic (od 10 let) = je předložena řada čísel a matematických symbolů pro početní operace a úkolem je čísla a znaménka uspořádat tak, aby tvořila správnou rovnici

4. Krátkodobá paměť

Paměť pro korálky = dítě má na obrázku z paměti ukazovat korálky různých barev a tvarů, na vyšší úrovni zpaměti navléká na tyčku vzor, který si předtím prohlédlo na obrázku

Paměť pro věty = míra krátkodobé paměti pro smysluplný verbální materiál

Paměť pro čísla (od 5 let) = opakování číselné řady v původním pořadí a pozpátku

Paměť pro předměty na obrázcích = dítě má za úkol zapamatovat si postupně předkládané obrázky a ve správné sekvenci je na komplexním obrázku ukázat

Administrace:

bazální úroveň se nastavuje podle výsledku v prvním subtestu slovník (problém pro děti s poruchami řeči, smyslovými vadami, úzkostné děti, které jsou zpočátku řečově inhibované)

→ držíme se manuálu

→ možnost i zkrácené baterie (pro spolehlivou diagnostiku se doporučuje používat test celý) = 4 subtesty - Slovník, Paměť pro korálky, Počty, Analýza vzorů = cca 40 minut

→ administrace celého testu cca 45 - 60 minut

Hodnocení a interpretace:

průměr 100, SD 16

Komentář:

části testu lze využít pro děti s pohybovým a smyslovým postižením

→ primárním účelem metody zůstává určení MR a její odlišení od SPU a dále identifikace dětí s vysokým nadáním

→ možnost kvalitativního hodnocení chování ve zkouškové situaci (reaktivita, emoční nezávislost, motivace, kontakt) + porovnání dílčích schopností dítěte

→ dobrá korelace s dalšími inteligenčními testy a dobře predikuje školní úspěšnost

→ česká podoba je překladem amerického originálu, nebyla provedena ani pilotní studie, některé položky silně kulturně zatížené

→ nevyrovnanost subtestů pro jednotlivé věkové kategorie

→ nevyrovnanost poměru verbálních a neverb. úloh

→ ukazuje se, že alespoň v předškolním věku test značně nadhodnocuje (důvodem jsou nekvalitní české normy, test nadhodnocuje kolem 10 – 15 bodů IQ)

Test struktury inteligence (Rudolf Amthauer)

= pochází z r. 1953, první česká verze je z r. 1965

= v 70. letech revize testu na I-S-T 70 (rozšíření norem, zdokonalení subtestu „zobecňování“)

= v r. 2000 došlo k zásadnímu přepracování na I-S-T 2000, na základě ohlasů z praxe brzká revize na I-S-T 2000 R (popis se týká této poslední verze!!)

= skupinové (paralelní formy A,B) i individuální použití

= hlavní cílovou skupinou jsou adolescenti od 15 do 18 let + dále dospělá populace

= pojímá inteligenci jako celkovou úroveň relativně nezávislých poznávacích schopností, hierarchicky uspořádaných podle stupně obecnosti

= rozdíly mezi IST 70 a IST 2000 R – nová verze je obsahově vyváženější, byla posílena konstruktová validita, paměťové úlohy jsou nyní rozděleny na verbální a figurální část, přidán rozšiřující modul tzv. test znalostí (měří krystalizovanou inteligenci), dříve test od 13 let

Popis testu

= základní modul – test verbální, numerické a figurální inteligence (celkem 9 subtestů) + test paměti (2 subtesty)

= zkrácená forma základního modulu (bez paměťových úloh)

= rozšiřující modul (základní modul + test znalostí)

= seznam všech subtestů:

1) doplňování vět - doplnit větu jednou z pěti nabízených variant (např. „K závodu patří vždy… a) rozhodčí, b) soupeř, c) diváci, d) potlesk, e) vítězství“)

- tvoření úsudku, smysl pro skutečnost, samostatnost myšlení

2) analogie - hledání příslušného slova (např. „tmavý : světlý = mokrý : ? a) déšť, b) den, c) vlhký“)

- kombinační schopnost, proměnlivost v myšlení, chápání vztahů

3) zobecňování - najít, co mají dvě daná slova společného (např. žito – pšenice - správná odpověď je „obilí“)

- schopnost abstrakce, tvoření pojmů

4) početní úlohy - praktické početní myšlení (např. „V továrně vyrobí 304 plnicích per za osm hodin. Kolik plnicích per vyrobí za půl hodiny?“)

5) číselné řady - jsou dány řady čísel, uspořádané podle určitého pravidla a úkolem je najít toto pravidlo a podle něj doplnit další číslo (např. 9 7 10 8 11 9 12 ?)

- induktivní myšlení s čísly, teoretické početní myšlení

6) početní znaménka – jsou dány příklady bez znamének, pouze s čísly a úkolem je doplnit znaménka tak, aby příklad dával smysl

7) výběr geometrických obrazců - dáno pět plošných figur, které má proband vyhledat v „rozstříhaných“ obrázcích

- zjišťování představivosti, názorově celostní myšlení

8) úlohy s kostkami - znázorněno pět kostek, na každé z nich jsou různé značky a určuje se, o kterou kostku jde na zkušebních obrázcích

- prostorová představivost

9) úlohy s maticemi – v podstatě variace na Ravena

10) paměť pro slova – schopnost podržet naučená slova, koncentrace, schopnost zátěže

11) paměť pro obrazce

12) test znalostí – např. „Která opera není Mozartova?“ (výběr z 5 možností)

administrace

= trvá celkem 90 minut, na subtesty je přesně daný čas a mezi jednotlivými oddíly se nelze vracet

= používá se testovací sešit, odpovědi se zaznamenávají do zvláštního formuláře

= doporučuje se maximálně 30 testovaných na 2 examinátory

Hodnocení a interpretace

= vyhodnocení pomocí šablon (vyšší objektivita)

= hrubé skóry se převádějí na standardní IQ → možný převod na percentily + vše se zapisuje do profilu výsledků (grafické zobrazení)

= obsahuje obecné normy, ale i normy podle věku a podle typu školy (gymnazisté/učiliště)

= škála verbální inteligence – usuzování, slovní zásoba, nacházení vztahů mezi pojmy

= numerická i. – počtářské schopnosti, nacházení logických vztahů mezi čísly

= figurální i. - zacházení s tvarově-obsahovým materiálem, hledání logických souvislostí mezi nimi

Výhody –dobrá reliabilita i validita, má normy podle věku i podle typu školy, dobře diferencuje děti s průměrnou a nadprůměrnou inteligencí, nenáročný pro administrátora, vhodný pro identifikaci nadaných i pro volbu povolání

Nevýhody – náročný na čas a pro klienty velmi zatěžující, normy více sedí pro průměrně a nadprůměrně nadané osoby, ovlivněn vzděláním i kulturou; preferuje osoby s přírodovědným, matematickým a teoreticky technickým nadáním proti osobám zaměřeným humanitně; pokud jsou paměťové úlohy administrovány odděleně, tak nesedí normy

Test kognitivních schopností Woodcock-Johnson

= v ČR od r. 2006 (u nás se používá Mezinárodní edice – Woodcock-Johnson test)

= produkt meta-analýzy stovek studií, obsáhlý a empiricky potvrzený model

= postavený na teorii Cattell + Horn + Carroll (teorie CHC) → třívrstevný pohled na inteligenci (Gf/Gc, pracovní paměť a 70 speciálních schopností)

= zaměření na postižení a vyjádření silných a slabých stránek v struktuře kognitivních schopností

Popis testu

= sestává z 9 subtestů

= subtesty dohromady vytváří 3 trsy, jejichž kombinace tvoří celkové skóre intelektových schopností:

  1. verbální schopnosti – dělí se na:

a) obrázkový slovník = vyjmenovávání známých a neznámých objektů dle obrázků

b) synonyma/antonyma = na zadané slovo se vymýšlí slovo podobné/opačné

c) verbální analogie = doplnit slovo do dvojic (např. suchý : mokrý jako malý : ?)

  1. schopnosti myšlení

a) paměť na jména = učí se jména 12 bytostí z vesmíru, pak je hledá mezi ostatními

b) prostorové vztahy = z 6 tvarů vybírá 2 – 3 tvary, které tvoří daný obrazec

c) zvukové vzorce = určuje shodnost dvou komplexních zvuků

d) formování konceptů = prezentovány sady podnětů, ze kterých má odvodit pravidlo pro každou položku

  1. kognitivní efektivnost

a) vizuální porovnávání = identifikace dvou shodných čísel v řadě 6 čísel

b) obrácené číselné řady = opakování číselných řad v obráceném pořadí

Administrace

= věk 5 - 65 let

= individuální administrace

= trvá 45 – 75 min

= aby ho člověk mohl administrovat, musí projít kurzem asi za 5000,-

= testový sešit, záznamový arch, stopky

= subtesty mohou být administrovány v jakémkoli pořadí

= využívá pravidlo bazální úrovně a stropu (nedáváme příliš lehké položky a končíme po několika neúspěších)

Hodnocení a interpretace

= každá položka je skórována 0/1 → součet všech správných odpovědí (+ odpovědí pod bazální úrovní)

= získáme 4 úrovně informací:

  1. kvalitativní údaje = analýza chyb v odpovědi na jednotlivé položky
  2. vývojová úroveň = věkový ekvivalent
  3. stupeň výkonnosti = získáme index relativní výkonnosti (jak by si osoba vedla v jiných, podobných úlohách) a zónu vývoje (určuje pásmo současné výkonnosti)
  4. porovnání s vrstevníky = percentily a standardní skóre

+ skóre W = HS jsou transformovány na skóre W → celkové skóre intelektových schopností je průměrem skóru W všech testů tvořících baterii

Výhody = vysoká reliabilita, velké množství informací, zohledňuje poruchy učení, snadná administrace, standardizováno pro českou populaci (české normy vycházejí ze studie 509 osob), vhodný pro diferenciální diagnostiku SPU; patří mezi špičku testů, které existují (např. vyprodukuje index krátkodobé paměti nezávisle na IQ)

Nevýhody = malá citlivost pro měření ve vysokém pásmu inteligence, obtíže s administrací u velmi malých dětí, dle některých podhodnocuje (normy na gymnazistech)

  1. Oblasti a způsoby užití TI

(nejsem si jistá, jestli tohle bude to, co budou chtít slyšet)

  1. TI se využívají zejména v poradenské oblasti (nejvíce asi v PPP), ale také ve zdravotnictví
  2. jejich primárním cílem je podchytit rozumové schopnosti dětí a adolescentů, ať už se jedná o diagnostiku nadaných dětí nebo o diagnostiku MR
  3. povinně se TI provádějí při diagnostice SPU (intelekt nesmí být podprůměrný, jinak dítě nemá na SPU nárok)
  4. dále pomáhají při vývěru povolání tím, že poskytují informace o rozložení intelektových schopností (jestli převažují verbální/numerické/apod.) a při zjišťování možných studijních problémů
  5. pomoc v diagnostice ADHD (např. velké rozdíly mezi subtesty u Wechslera)
  6. administrace vybraných subtestů/částí se využívá k rychlému screeningu intelektových schopností
  7. ve zdravotnictví je jejich užití složitější, jelikož často není možné dodržovat pokyny při administraci (pacienti unavení, berou prášky), a tak slouží spíše jako orientační údaj
    1. Kulturní aspekty testování inteligence
  8. kontextualismus

= zastává názor, že inteligenci není možné pochopit mimo kontext reálného světa

= inteligence je natolik spjatá s kulturou, že ji lze chápat jako jev, který pro adaptivní výkon v dané kultuře vytváří právě tato kultura – ta rovněž odpovídá prostřednictvím toho pojmu na to, proč někteří lidé řeší určité úkoly, jichž si tato kultura cení, lépe než lidé druzí

  1. kulturní kontext = lidé v jiných kulturách mohou mít dost odlišné představy o tom, co znamená být chytrý (např. námořníci kmene Puluwat nepotřebují v Tichém oceánu navigaci)
  2. Michael Cole a spolupracovníci provedli transkulturální studii inteligence na členech kmenu Kpelle v Africe → ti měli roztřídit slova označující pojmy (vysoce inteligentní lidé v západní Evropě slova běžně člení hierarchickým způsobem, méně inteligentní lidé je typicky člení podle funkcí) → příslušníci kmene slova setřídili podle funkcí → když je vědci požádali o to, aby slova seřadili tak, jak by to udělal hloupý člověk, seřadili je Afričani hierarchicky → dokázali to rychle a nebyl to pro ně problém, ale neudělali to pouze proto, že to považovali za hloupé
  3. studie Sarasona a Dorise (1979) = sledovali IQ u populace imigrantů z Itálie do USA → zjistili, že Italové dosahují podprůměrné úrovně intelektu → po pár letech na výzkum navázal Ceci (1991), který zjistil, že děti těchto „podprůměrných“ imigrantů dosahují lehce nadprůměrného IQ → za pár generací nelze pouze díky dědičnosti dospět k takovým radikálním posunům → pravděpodobnějším vysvětlením je, že potomci původních imigrantů již byli kulturně asimilovaní (včetně integrované výuky) a díky tomu jejich IQ vzrostlo
  4. Daniel Wagner zkoumal paměťové schopnosti Evropanů v porovnání s Maročany → zjistil, že úroveň vybavování závisí na kontextu zapamatované látky (kulturně relevantní obsah si lidé pamatují lépe) → např. maročtí obchodníci si lépe pamatovali vzory orientálních koberců  → Wagner dále dokazoval, že testy nejsou konstruovány tak, aby minimalizovali kulturní rozdíly
  5. kulturně spravedlivé (culture-free) testy = někteří výzkumníci se domnívají, že je možné vytvořit absolutně culture-free test, jiní to považují za téměř nereálné
  6. Stephen Ceci zkoumal, co vše působí na výkon v testu → výsledky testů ovlivňuje:
  7. sociální kontext (výsledky testů 14letých chlapců byly chabé v případě, že byl test založen na tom, jak by chlapci pekli buchty, v případě, že byl stejný test upraven jako dobíjení baterií, byly výsledky dobré)
  8. mentální kontext (brazilská děvčata neměla obtíže s trojčlenkou v případě, že hypoteticky kupovala jídlo, měla však velké potíže s hypotetickým nákupem léčivých bylin)
  9. fyzický kontext (brazilské děti, z nichž učinila bída bezdomovce, neměly žádné obtíže s řešením složitých aritmetických výpočtů, jestliže prodávaly zboží, měly však značné obtíže s řešením týchž úloh ve třídě)
  10. z praxe mám informace o tom, že i obrázkové subtesty jsou často problematické (např. Romové nezvládají Doplňování obrázků ve Wechslerovy, protože spoustu věcí z nich neznají/běžně s nimi nepřichází do styku)