(vytvořeno z výpisků z loňska, z výpisků k bakalářským státnicím, z informací z netu/knih, z výpisků z hodin; je toho hodně, nevím, jestli je potřeba znát všechno, ale aspoň pro přehled )
= domníval se, že inteligence je funkcí psychofyzických schopností
= zabýval se tím, jak moc je inteligence ovlivněná dědičností a prostředím → zavedl pojem „nature vs nurture“
= napadlo ho využít k výzkumu inteligence dvojčata
A)Faktorové teorie inteligence
Charles E. Spearman - akceptoval Galtonovu představu, že inteligence je jedinečnou schopností vyjadřující vrozené vlastnosti nervového systému, ale odmítal jeho příliš jednoduché testy motorických a senzorických schopností…více akceptoval testy Bineta, ale ne jeho teorii → zkombinoval teorii Galtona a testovací strategie Bineta
- inteligence jako jednotná a nedělitelná schopnost
- zkoumal mentální testy a zjistil, že výsledky různých testů (např. paměťové testy, percepční a logické úlohy) spolu pozitivně korelovaly
- na základě toho vyvodil, že výsledek v testu ovlivňují 2 faktory:
1) faktor G (general, faktor obecné inteligence) = vysvětloval, proč všechny testy vzájemně korelovaly
2) faktor S (specifický) = naznačoval, proč korelace nebyly dostatečně vysoké
- považuje se za vynálezce faktorové analýzy (1927)
- nepoužíval pro G pojem inteligence, ale „mentální energie“
Louis L. Thurstone - nesouhlasil s teorií Spearmana i obecným faktorem g (dle něj artefakt vzniklý faktorovou analýzou)
- sám našel 7 faktorů, nazýval je „primárními mentálními schopnostmi“:
1) V = verbální chápaní (např. slovní zásoba, čtení),
2) W = verbální plynulost (produkce slov a vět),
3) N = čísla (řešení jednoduchých číselných úloh),
4) S = prostorová představivost (mentální manipulace s předměty),
5) R = induktivní usuzování (predikce budoucnosti z minulosti),
6) M = paměť (zapamatování si poznatků učených ve škole, jmen),
7) P = rychlost vnímání (rychlé hledání chyb)
B) Hierarchické modely
Raymond B. Cattel - původně asistent u Spearmana v Anglii, pak odešel do USA
1) Fluidní inteligenci (gf) - schopnost vnímat vztahy nezávisle na předcházející specifické praxi nebo školním vzdělání; f
luidní inteligence je téměř neměnná od 10 - 14 let, mezi 20. - 25. rokem života začíná klesat (ale ne nijak dramaticky)
2) Krystalickou inteligenci (gc) - přímo odvozená od předchozí zkušenosti, zahrnuje poznatky, které máme v paměti a můžeme je využít při řešení problémů; roste až do zhruba 50 let (u lidí intenzivně intelektově činných)
Joy P. Guilford – inteligence jako schopnost poznávat, hodnotit, pamatovat si a konvergentně a divergentně myslet → vytvořil model kostky složené ze 120 krychliček, z nichž každá odpovídá jedné elementární schopnosti
- myšlenkové operace rozdělil do 5 základních tříd
John B. Carroll – jeho hierarchický model je tvořen třemi vrstvami (tzv. stratami):
Vrstva I – asi 70 víceméně úzkých specifických schopností
Vrstva II – 8 – 10 rozmanitých širokých schopností (fluidní a krystalická inteligence, všeobecná paměť a učení, vizuální a sluchová percepce, schopnost vyhledávání, kognitivní rychlost, rychlost zpracování)
Vrstva III – obecná intelektová schopnost označovaná jako faktor g, představuje vrchol hierarchické struktury
- přestože nevytvořil fundamentálně novou teorii, dokázal sloučit velkou a rozmanitou literaturu užívající faktorovou analýzu, čímž svému modelu dodal velkou autoritu
C) Systémový přístup
- chápe inteligenci jako výsledek interakce mezi kognitivními procesy a kontextem
Howard Gardner - teorie multidimenzionální inteligence
- inteligenci definuje jako schopnost řešit problémy, které jsou pro konkrétní kulturu nebo komunitu důležité
- existuje 8 vzájemně odlišných a nezávislých inteligencí (což je rozdíl např. od Thurstona):
- lidé dosahují různých úrovní jednotlivých inteligencí na základě vlivu dědičnosti a prostředí
- Gardner nečerpal z faktorové analýzy, ale z množství dalších dat
Robert J. Sternberg - triarchická teorie inteligence (Sternberg opustil psychometrický přístup a vycházel více z kognitivního přístupu k inteligenci)
= nezbytná pro získávání nových informací a jejich kritické zhodnocení
= ovládání komponent umožňuje řešení teoretických problémů
= vysoce adaptivní ve škole, ale nemusí korelovat s tvořivostí
= téměř nezávislá na komponentové složce
= Sternberg ji nazývá zkušenostní, protože obsahuje zautomatizované postupy, které umožňují rychlejší řešení nových situací
= plní 3 funkce: adaptaci (na požadavky prostředí), přetváření prostředí (dle svých potřeb a představ) a výběr nového prostředí (když se nejde přizpůsobit, ani okolí přetvořit)
D) Vývojový přístup
- sem se řadí teorie vývoje inteligence podle J. Piageta a vývoj podle L. G. Vygotského
- Piaget:
1) senzomotorické stadium (do 2 let): formování motoriky, vývoj představ o předmětech
2) předoperační stadium (2 – 7 let): dělí se na symbolické a předpojmové myšlení (2 – 4 roky) a názorné a intuitivní myšlení (4 – 7 let)
- zdokonalení jazykového projevu a mentální představivosti, typická konkrétnost a egocentričnost
3) stadium konkrétních operací (7 – 12 let): schopnost mentální manipulace s vnitřními reprezentacemi, decentrace myšlení
4) stadium formálních operací (od 12 let): chápe abstraktní pojmy
- Vygotskij:
= zóna proximálního vývoje – rozpětí mezi aktuální úrovní schopností a možným výkonem, kterého lze dosáhnout za pomoci zkušenější osoby
Historie měření inteligence
= autoři konceptu mentálního věku dítěte
→ Deviační inteligenční kvocient = srovnání úrovně rozumových schopností jednotlivce s úrovní osob téže věkové kategorie, vyjadřuje se na základě odchylky od průměrného výkonu stejně starých osob
= vytvořil Wechslerův test inteligence, který je založený na podobných principech jako Stanford-Binetův test (viz níže)
= Army α – pro gramotné, 8 subtestů, doba administrace 24 minut, výsledky vyjádřeny mentálním věkem nebo IQ
= Army β – pro osoby neovládající anglický jazyk a negramotné, neverbální test, 7 úloh (Porteusovy labyrinty, spočítání hromádek kostek, symboly jako ve Wechslerově testu, doplňování obrázků atd.), převod hrubého skóru na mentální věk a IQ
= už všichni víme, že to nebylo kvalitní testování
Testy
= poskytují dobrou možnost měření a srovnávání výsledků
= odpovědi se hodnotí v dimenzích dobře - špatně, ano - ne, lepší - horší
= výsledky jsou nezávislé na subjektivních úmyslech pokusné osoby
= patří k nejstarším diagnostickým metodám v psychologii
130 – 139 = vysoký nadprůměr
110 – 129 = nadprůměr
90 – 109 = průměr
70 – 89 = podprůměr
50 – 69 = lehká MR
35 – 49 = střední MR
20 – 34 = těžká MR
do 20 = hluboká MR
= orientovány na postihnutí jedné schopnosti nebo jedné složky inteligence (resp. vycházejí z teorie G faktoru)
B) komplexní = obvykle sestávají z několika subtestů měřících více komponent inteligence
A) Jednodimenzionální testy
Kohsovy kostky
= 1923 publikováno Kohsem, u nás vydal r. 1974 Košč
= individuální, neverbální test inteligence (odteď „TI“ )
= zaměřen na zjišťování schopnosti analýzy a syntézy a mentálních kombinací
= od 5 let do dospělosti – přičemž nejlépe diferencuje mezi 11. - 13. rokem
= vhodný u dospělých mentálně podprůměrných jedinců, při organickém poškození CNS
= nápadné kolísání výkonu u dětí s poruchami pozornost a ADHD
Výhody - nezávislost na jazyku a vzdělání, kulturní nezávislost, jednoduchá administrace a interpretace, pro děti přitažlivé
Nevýhody - problém skórovat pohyby
Popis testu = 16 dřevěných kostek (2,5cm), každá strana má jinou barvu (barvy: červená, bílá, modrá, žlutá + úhlopříčné dělení červenobílá a žlutomodrá)
= 18 barevných příloh, první je zácvičná a 17 testovacích, prvních 9 úkolů je ze 4 kostek, další 2 z 9 kostek a zbytek z 16 kostek, předloha je ve středu kartonu a odpovídá ½ skutečných kostek
Administrace = nejprve se předvede všech 16 kostek a upozorní se na barevnost – zácvik (se 4 kostkami) – testové předlohy (4 kostky, 9 kostek, 16 kostek) – končí se po 5 neúspěších
Hodnocení a interpretace= zapisuje se čas (na každý úkol je omezený čas) a počet pohybů, hledání barvy není pohyb, body = řešení v daném čase, odečet bodů pokud plní úkol příliš dlouho nebo udělal velké množství pohybů – dle tabulky, body se převedou na IQ
Ravenovy progresivní matice
= 1938 J. C. Raven, revidovaná verze v roce 1956
= individuální i skupinový, nonverbální TI
= zkouška abstraktní tvarové percepce a dedukce
= hlavní důraz kladen na pozornost a učení
= je dobře sycen „g“ faktorem – řešení se účastní percepce, pozornost a myšlení
= standardní progresivní matice – 6 - 65 let
Popis testu= 60 úkolů v 5 skupinách, stoupající obtížnost, jednotlivé sety mají i různé zaměření
= A - princip souvislosti vzoru
= B - analogie párů figur
= C - progresivní logická změna
= D - přeskupování figur
= E - analýza elementů a restrukturace
Administrace = trvá 30 - 45 minut (není časový limit), klient pracuje samostatně, měříme jen celkový čas
= do vynechaného místa v ploše přiřadit 1variantu z 6 až 8 možností, vysvětlit instrukci a přesvědčit se o pochopení → práce → změření celkového času
Hodnocení a interpretace= body za správné odpovědi, maximum = 60bodů, nejlepší interpretace – srovnání s procentuální frekvencí u vzorku normální populace dle věkových skupin
= dosažený skór lze převést na deviační IQ (bývá uváděn pro věk 16 - 30 let) - u starších se použije vzorec IQ opravený = IQ z tabulky /% z tabulky*100
= při vyhodnocování konkrétního protokolu zjišťujeme, jak se výsledky v jednotlivých setech liší od obvyklého rozložení (rozptyl nemá být v jednom setu větší než 2 body)
= součet všech rozdílů 5 testů → index variability → dosahuje-li hodnoty 7 a více, pak je výsledek nespolehlivý (nejčastějším důvodem je interference pozornosti s intelektuálním výkonem)
= testbyl hodně používán za 2. světové války v Anglii
Výhody -je jednoduchý, nezávislý na kulturním prostředí a vzdělání, rychlý orientační údaj
Nevýhody – neposkytuje informace o struktuře inteligence, ovlivněný mimo intelektovými faktory (pozorností + motivací + atd.), nadhodnocuje a nespolehlivě rozlišuje ve vyšších hodnotách IQ
Advanced Progressive Matrices (obtížnější varianta, ale dnes se běžně používá)
= 1943 – pro potřeby války, revidovaná forma z roku 1947
= Set I. – 12 úkolů – 10 minut, obsahuje všechny principy 5 setů standardních matric
= Set II. – 36 úkolů – pro ty, kteří předchozí řešili bez potíží – diferencuje pro nadprůměrnou inteligenci
= administrace podobná předcházejícímu testu = 40minut
Barevné progresivní matrice (CPM)
= z r. 1947
= pro děti, MR a seniory
= barevné pozadí činí instrukci srozumitelnější
= Set A – doplňování vzoru, Set Ab – výběr obrazce doplňujícího chybějící část
= Set B – princip analogie
= normy pro věk 3 - 5, 5 - 11, 65 - 100 i pro podprůměrnou populaci
= administrace a hodnocení testu CPM jsou analogické k testům SPM a APM
B) Komplexní testy
Wechslerovy TI
= Wechsler chápe inteligenci jako složitou a globální schopnost jedince účelně jednat, rozumně myslet a úspěšně se vyrovnávat se svým prostředím.
= inteligenci nelze oddělovat od jiných vlastností osobnosti
= výsledkem testového měření je „intelektuální schopnost změřená testem“ - ta je nezbytným předpokladem inteligentního jednání, ale nic více
= od jiných testů se liší tím, že při zjišťování úrovně a poruch inteligence nevyjadřují výsledky jednou hodnotou, nýbrž individuálním profilem (scatterem) → z nějž je možno interpretovat obraz struktury inteligence daného individua, postihnout vzájemné vztahy mezi jednotlivými intelektuálními procesy a zhodnotit úroveň jednotlivých složek inteligence ve vztahu k celkové rozumové úrovni („Jednotlivé subtesty jsou různými měřítky inteligence, nikoliv však měřítky různých druhů inteligence“.)
= poslední standardizovanou verzí v češtině je WAIS-III, často se ale stále používá verze WAIS-R
= r. 1939 – Wechsler-Bellevue
r. 1955 – WAIS
r 1981 – WAIS R (u nás od r. 1983)
r. 1997 – WAIS III (u nás od r. 1999)
WECHSLER-BELLEVUE (W-B) + WAIS
(upřímně přiznávám, že se mi nepodařilo zjistit, jaký je mezi nimi rozdíl)
→ od 10 let výše, vhodnější nepoužívat jej dříve než od 12-13 let (pro nižší věk se používají WISC: 6 – 16 let, WPPSI: 2,5 – 7 let a testuje slovník a fázi objektní stálosti, HAWIK, ZÜWIK)
→ skládal se z 10 subtestů + nepovinný verbální subtest Slovník
Popis testu:
→ skládá se z části verbální a části názorové
a) Verbální část– přehled o výchovném prostředí subjektu, o jeho zájmech, zálibách, postojích, schopnosti abstraktního myšlení, o té části inteligence, která je částečně závislá na působení prostředí
b) Performační část - zachycuje spíše fluidní inteligenci
Administrace:
→ dlemanuálu, důležité je doslovné zapisování odpovědí
→ u performační části pomocí stopek měříme čas
→ obvykle 45 – 75 minut
→ vyšetřovaná osoba má nárok vyčerpat vždy maximální povolený čas
Hodnocení a interpretace:
→ HS převedeme na VS podle tabulek
→ celkem tři součty vážených skórů:
→ najdeme odpovídající IQ v tabulkách dle věkových skupin po pěti letech.
→ verbální IQ měří tzv. verbálně logickou inteligenci,názorové IQ tzv. percepčně performační inteligenci.
→ celkové IQ udává celkovou míru inteligence daného individua
→ výsledky subtestů znázorníme rozptylovým grafem (scatterogramem) → hodnoty VS zaneseme do předtištěné sítě → výpočtem aritmetického průměru verbálního a performačního VS dospějeme k „osobnímu průměru“ → můžeme porovnávat intraindividuální rozdíly v dílčích schopnostech měřených testem
→ rozbor těchto rozdílů umožňuje určit bližší povahu deficitu, např. zda se jedná o oligofrenii, demenci, nebo výchovnou zanedbanost
W-B/WAIS jako prostředek diferenciálně diagnostický:
→ předpokládá, že intelektové výkony měřené testem jsou nestejnou měrou ovlivněny různými poruchami psychiky
→ každá porucha vyvolává charakteristický rozptyl. Rapaport – charakteristické konfigurace profilů, příslušejí k jednotlivým psychickým syndromům Xprokázal se typický pouze scatter u „organiků“.
→ Wechsler zjistil, že individuální odchylky vážených skórů jednotlivých subtestů od „osobní průměrné hodnoty“ jsou charakteristické pro některé diagnostické kategorie
→ rozdíly mezi verbálním a performačním skórem mají diagnostickou hodnotu
→ organici, neurotici a schizofrenici mívají vyšší verbální IQ
→ nabízí možnost diferencovat patický úbytek mentálních schopností od fyziologické ztráty, způsobené přirozeným úbytkem v důsledku stárnutí
= Tzv. index deteriorace → srovnává výkony v subtestech, které jsou věkem dotčeny málo, se subtesty, které se s přibývajícím věkem relativně silněji zhoršují
→ subtesty bez ztráty výkonu – informace, porozumění, doplňování obrázků, skládání (označovány jako B)
→ subtesty se ztrátou výkonu – čísla, počty, blok, symboly (označovány jako Z)
( Dn = normální deteriorace vyjadřující fyziologický úbytek mentálních schopností)
→ dospějeme k patologické deterioraci. Je-li hodnota větší než 10%, je deteriorace suspektní, hodnota vyšší než 20 % udává evidentní deterioraci. Demence se projevuje hodnotami nad 40%.
WAIS - R
→ r. 1981 - revize předchozí verze WAIS
→ u nás uveden v roce 1983 (Říčan, Šebek, Vágnerová)
Hlavní rozdíly:
→ WAIS-R = od 16 let výše, normy však končí u věku 74 let
→ aplikovatelný na rozmezí 60 - 150 bodů IQ
→ osoby s hlubším mentálním defektem se vyšetřují dětskou formou Wechslerova TI
→ zastaralé a psychometricky nespolehlivé položky odstraněny; test aktualizován
→ beze změny ponechány subtesty, které jsou adekvátní našemu prostředí (tzn. subtesty Opakování čísel, Podobnosti, Kostky, Skládání předmětů a Symboly)
→ upraveny byly subtesty (resp. jejich jednotlivé položky) Porozumění, Doplňování obrázků a Řazení obrázků
→ zcela nově vytvořeny – Informace a Slovník
Popis testu:
→ u WAIS-R je subtest Slovník pravidelně zařazován a jeho výsledky se započítávají do verbálního i do celkového inteligenčního kvocientu. Celkem 35 slov. Předkládají probandovi na zvláštním listě. Odpovědi se hodnotí 0-2 body. Výběr slov je oproti starší verzi obměněn. Jeho skór nejvýše koreluje nejen s verbálním, ale i celkovým IQ. Také je relativně stabilní a odolný vůči psychopatologickým vlivům.
Administrace:
→ 60 - 90 minut
→ na rozdíl od testu W-B se střídají verbální a performační subtesty
→ toto střídání oddaluje únavu a zvyšuje motivaci
Hodnocení a interpretace:
→ na rozdíl od původní metody W–B se HS nepřevádějí pouze na skóry vážené, ale i na tzv. profilové skóry - pro srovnání výkonu probanda v jednotlivých subtestech s výkony populace vrstevníků
→ mají průměr 10 a standardní odchylku 3
→ používá se pro zakreslení do scatterogramu
→ VSse používají k určení IQ (nezakreslují se do profilu – viz převodní tabulky v manuálu), v manuálu je také příloha k možné interpretaci jednotlivých skórů
→ retestová reliabilita je velmi vysoká a to jak u subtestů i celkových hodnot (např. verbální IQ = 0,94)
Zkrácená verze:
→ a) vynechávání položek – každá druhá ze tří se nedává
→ b) vynechávání subtestů – výběr subtestů, které mají reprezentovat celý test (jako nejlepší se jeví Slovník + Kostky nebo Slovník + Informace či Slovník + Počty, dále triády Slovník + Kostky + Informace, Slovník + Kostky + Porozumění, jako nejvhodnější tetráda se jeví Slovník + Kostky + Informace + Opakování čísel)
WAIS-III
→ r. 1997 = třetí revize
→ odstraněny zastaralé a nespolehlivé položky + aktualizace testového materiálu
Popis testu:
→ 14 subtestů = 11 je z WAIS-R
= Hledání symbolů upraveno z WISC-III
= nově přidané: Matrice a Řazení písmen a čísel
1. Doplňování obrázků - sada barevných obrázků, na kterých něco důležitého chybí (celkem 25, z nichž 20 je testovacích)
2. Slovník - 33 slov, které má ZO definovat
3. Číselné symboly - Kódování - každému číslu se přiřazuje jeden grafický symbol
4. Podobnosti - hledá se podobnost pojmů, nadřazený pojem (19 úkolů)
5. Kostky - 14 předloh, 4 z nich jsou zácvičné
6. Počty - 20 početních úkolů, řeší se zpaměti
7. Matrice - série neúplných vzorů, ravenovský princip
8. Opakování čísel - dopředu i dozadu
9. Informace - 28 položek (první 4 zácvičné) zjišťující znalosti běžných reálií
10. Řazení obrázků – 11 sérií
11. Porozumění - 18 položek (3 zácvičné), kde proband reaguje na úkoly běžného života (např. „Proč se musí platit daně?“)
12. Hledání symbolů - 2 grafické podněty a vedle nich dalších 5 dalších podnětů. Proband má označit, zda se některý z dvojice cílových podnětů objevuje v pětici podnětů z vyhledávací skupiny.
13. Řazení písmen a čísel - seřazení písmen (abecedně) a čísel (vzestupně)
14. Skládání objektů - skládá se celkem 5 objektů
Pokrytí jednotlivých indexů u tohoto testu:
Administrace:
→ existuje doporučené pořadí
→ Skládání je nepovinné a nezapočítává se do IQ.,
testu - itelnější
s intel.,
→ pro 16 - 89let (české normy jsou od 60 let dále nedělené)
→ 60 – 90min = administrace 11 subtestů, střední hodnota = 75min
→ „zkrácená verze“ = doporučována jen pro rychlý odhad intelektových schopností a screening
Hodnocení a interpretace:
→ záznamový sešit je obsáhlejší, všechny skóry lze zanést do grafu
→ obsahuje převodní tabulky na VS v závislosti na věku, všechny VS lze převést na indexy
→ všechny IQ skóry (verbální, performační i celkový) mají průměrnou hodnotu 100 a směrodatnou odchylku 15, maximum je 155 bodů x WAIS-R je 150 bodů
WAIS-IV
→ z r. 2008
→ posíleny teoretické základy, redukce času administrace, zlepšení psychometrických vlastností, přidány nové subtesty
→ od 16 do 90 let
→ obsahuje 10 základních subtestů + 5 doplňujících
→ výstupem jsou 4 hlavní indexy prezentující komponenty inteligence:
→ ukázka nových subtestů zde: http://psychcorp.pearsonassessments.com/HAIWEB/Cultures/en-us/Productdetail.htm?Pid=015-8980-808#VP
→ z testu získáme 2 hlavní skóry:
1) celkové IQ (Full Scale IQ) = ze skórů všech 4 indexů
2) index celkové schopnosti (General Ability Index) = ze skórů 6 subtestů z IVP a IPU
Stanford-Binetovy škály inteligence
= základní psychologická zkouška určená k hodnocení stupně intelektového vývoje dětí
= poprvé publikována v r. 1905
= hlavním účelem testu bylo zachycení dětí s mentální retardací
= měří inteligenci definovanou jako „všeobecná mentální přizpůsobivost“
= úpravy testu se v roce 1916 ujal Terman, použil vývojový inteligenční kvocient, určil přesné pokyny k administraci a skórování
(I. revize = stanfordská revize Binetova-Simonova testu, II. revize testu spolu s Merillovou, III. revize v roce 1960)
= v českých podmínkách v r. 1972 úprava K. Adamoviče
Popis testu:
= škála je založena na vývojovém principu, užívá věkové standardy výkonů
= více než 140 úkolů (některé úkoly jsou společné pro více věkových úrovní, ale liší se kritéria skórování)
= od 2 do 5 let jsou úkoly uváděny v půlročních odstupech, od 6 let jsou odstupy roční
= úkoly jsou voleny tak, aby je plnila velká část dětí daného věku, ale jen malé procento dětí mladších
Administrace:
= držíme se standardního postupu dle manuálu (pomáhá navázat kvalitní vztah s dítětem)
= na začátku testování je důležitá správná volba úrovně - dítě by mělo vynaložit nějaké úsilí, ale úvodní úlohy by neměly být příliš těžké, aby nevyvolaly dojem, že se nedají zvládnout (většinou úroveň těsně pod úrovní chronologického věku dítěte)
= doba administrace: cca 1 hodina
Hodnocení a interpretace:
= průměr = 100, SD = 16
= tabulky jsou vytvořeny do věkové úrovně 18 let
= při vyhodnocování započítáváme za každý splněný úkol 1 (do 5 let) nebo 2 měsíce mentálního věku, které přičítáme k bazální úrovni.
Standardizace:
= normy od 2 let až do dospělosti, v nejnižších věkových kategoriích však není dostatečně spolehlivý, ke spolehlivému užití by mělo dítě dosahovat vývojové úrovně řeči alespoň 3 roky
Výhody = spolehlivý nástroj, relativně snadná administrace, rychlé střídání úkolů, z hlediska validity patří k dosud nejlepším prediktorům školní úspěšnosti
Nevýhody = velká heterogennost testu, nevyrovnaná náročnost subtestů určených pro jednotlivé věkové kategorie, poměr verbálních a neverbálních úkolů není vyvážený
= z testu nezískáme přímo profil schopností dítěte, možná je pouze kvantitativní analýza
= test výrazně nadhodnocuje zhruba o 10 - 15 bodů IQ
Kvalitativní analýza = logické myšlení, úroveň řeči, paměť, pozornost dítěte, sociální porozumění, zraková percepce, úroveň jemné motoriky a vývoj senzomotorických dovedností
IV. REVIZE STANFORD-BINETOVA TESTU
→ u nás publikováno v r. 1995
→ od 2 let do dospělosti (v praxi spíše od 3 let)
→ obsahuje podobné úkoly jako verze předchozí, ale je opuštěn původní věkový princip
→ 15 homogenních subtestů s položkami stoupající obtížnosti, 6 z nich pokrývá celý věkový rozsah, ostatní mají užší rozpětí chronologického věku (v nižších věkových kategoriích je poměrně málo úkolů, ještě ve 4 - 5 letech není metoda dostatečně spolehlivá k diagnostice lehkých a středně těžkých poruch inteligence)
Popis testu:
→ 4 širší oblasti =
1. Verbální myšlení
● Slovník = 2 části - obrázkový slovník a definice slov (vliv stimulace v rodině, slabší výkon u dětí z kulturně chudšího prostředí a dále děti s opožděným vývojem nebo se specifickými poruchami řeči)
● Porozumění = u nižších věkových úrovní ukazování částí těla, na vyšší jde o sérii otázek k různým praktickým a sociálním situacím (míra sociálního porozumění)
● Absurdity na obrázcích (do 15 - 16 let)
● Verbální vztahy (od 10 let) = co je pro dané tři věci společné, ale neplatí pro věc čtvrtou
2. Abstraktně-vizuální myšlení
● Analýza vzorů = u nejmladších vkládání různě rozmístěných, případně dělených geometrických tvarů do desky. Na vyšší úrovni podobné Kohsovým kostkám.
● Napodobování (asi do 15 - 16 let) = napodobování různě složitých staveb z jednobarevných kostek, druhá část je obkreslování tvarů
● Matice (od 5 let) = obdoba Ravena
● Skládání a stříhání papíru = na obrázku je nakresleno různě složité ohýbání a vystřihování papíru, subjekt má rozhodnout, jak bude znázorněný papír vypadat rozložený
3. Kvantitativní myšlení
● Počty = na nejnižší úrovni přiřazování nebo určování předepsaného počtu teček na herních kostkách, na vyšších úrovních řešení početních úloh. Využití obrázkového materiálu a psané a současně i čtené instrukce.
● Číselní řady (od 5 let) = doplnění posledních 2 čísel v numerické řadě
● Tvoření rovnic (od 10 let) = je předložena řada čísel a matematických symbolů pro početní operace a úkolem je čísla a znaménka uspořádat tak, aby tvořila správnou rovnici
4. Krátkodobá paměť
● Paměť pro korálky = dítě má na obrázku z paměti ukazovat korálky různých barev a tvarů, na vyšší úrovni zpaměti navléká na tyčku vzor, který si předtím prohlédlo na obrázku
● Paměť pro věty = míra krátkodobé paměti pro smysluplný verbální materiál
● Paměť pro čísla (od 5 let) = opakování číselné řady v původním pořadí a pozpátku
● Paměť pro předměty na obrázcích = dítě má za úkol zapamatovat si postupně předkládané obrázky a ve správné sekvenci je na komplexním obrázku ukázat
Administrace:
→ bazální úroveň se nastavuje podle výsledku v prvním subtestu slovník (problém pro děti s poruchami řeči, smyslovými vadami, úzkostné děti, které jsou zpočátku řečově inhibované)
→ držíme se manuálu
→ možnost i zkrácené baterie (pro spolehlivou diagnostiku se doporučuje používat test celý) = 4 subtesty - Slovník, Paměť pro korálky, Počty, Analýza vzorů = cca 40 minut
→ administrace celého testu cca 45 - 60 minut
Hodnocení a interpretace:
→ průměr 100, SD 16
Komentář:
→ části testu lze využít pro děti s pohybovým a smyslovým postižením
→ primárním účelem metody zůstává určení MR a její odlišení od SPU a dále identifikace dětí s vysokým nadáním
→ možnost kvalitativního hodnocení chování ve zkouškové situaci (reaktivita, emoční nezávislost, motivace, kontakt) + porovnání dílčích schopností dítěte
→ dobrá korelace s dalšími inteligenčními testy a dobře predikuje školní úspěšnost
→ česká podoba je překladem amerického originálu, nebyla provedena ani pilotní studie, některé položky silně kulturně zatížené
→ nevyrovnanost subtestů pro jednotlivé věkové kategorie
→ nevyrovnanost poměru verbálních a neverb. úloh
→ ukazuje se, že alespoň v předškolním věku test značně nadhodnocuje (důvodem jsou nekvalitní české normy, test nadhodnocuje kolem 10 – 15 bodů IQ)
Test struktury inteligence (Rudolf Amthauer)
= pochází z r. 1953, první česká verze je z r. 1965
= v 70. letech revize testu na I-S-T 70 (rozšíření norem, zdokonalení subtestu „zobecňování“)
= v r. 2000 došlo k zásadnímu přepracování na I-S-T 2000, na základě ohlasů z praxe brzká revize na I-S-T 2000 R (popis se týká této poslední verze!!)
= skupinové (paralelní formy A,B) i individuální použití
= hlavní cílovou skupinou jsou adolescenti od 15 do 18 let + dále dospělá populace
= pojímá inteligenci jako celkovou úroveň relativně nezávislých poznávacích schopností, hierarchicky uspořádaných podle stupně obecnosti
= rozdíly mezi IST 70 a IST 2000 R – nová verze je obsahově vyváženější, byla posílena konstruktová validita, paměťové úlohy jsou nyní rozděleny na verbální a figurální část, přidán rozšiřující modul tzv. test znalostí (měří krystalizovanou inteligenci), dříve test od 13 let
Popis testu
= základní modul – test verbální, numerické a figurální inteligence (celkem 9 subtestů) + test paměti (2 subtesty)
= zkrácená forma základního modulu (bez paměťových úloh)
= rozšiřující modul (základní modul + test znalostí)
= seznam všech subtestů:
1) doplňování vět - doplnit větu jednou z pěti nabízených variant (např. „K závodu patří vždy… a) rozhodčí, b) soupeř, c) diváci, d) potlesk, e) vítězství“)
- tvoření úsudku, smysl pro skutečnost, samostatnost myšlení
2) analogie - hledání příslušného slova (např. „tmavý : světlý = mokrý : ? a) déšť, b) den, c) vlhký“)
- kombinační schopnost, proměnlivost v myšlení, chápání vztahů
3) zobecňování - najít, co mají dvě daná slova společného (např. žito – pšenice - správná odpověď je „obilí“)
- schopnost abstrakce, tvoření pojmů
4) početní úlohy - praktické početní myšlení (např. „V továrně vyrobí 304 plnicích per za osm hodin. Kolik plnicích per vyrobí za půl hodiny?“)
5) číselné řady - jsou dány řady čísel, uspořádané podle určitého pravidla a úkolem je najít toto pravidlo a podle něj doplnit další číslo (např. 9 7 10 8 11 9 12 ?)
- induktivní myšlení s čísly, teoretické početní myšlení
6) početní znaménka – jsou dány příklady bez znamének, pouze s čísly a úkolem je doplnit znaménka tak, aby příklad dával smysl
7) výběr geometrických obrazců - dáno pět plošných figur, které má proband vyhledat v „rozstříhaných“ obrázcích
- zjišťování představivosti, názorově celostní myšlení
8) úlohy s kostkami - znázorněno pět kostek, na každé z nich jsou různé značky a určuje se, o kterou kostku jde na zkušebních obrázcích
- prostorová představivost
9) úlohy s maticemi – v podstatě variace na Ravena
10) paměť pro slova – schopnost podržet naučená slova, koncentrace, schopnost zátěže
11) paměť pro obrazce
12) test znalostí – např. „Která opera není Mozartova?“ (výběr z 5 možností)
administrace
= trvá celkem 90 minut, na subtesty je přesně daný čas a mezi jednotlivými oddíly se nelze vracet
= používá se testovací sešit, odpovědi se zaznamenávají do zvláštního formuláře
= doporučuje se maximálně 30 testovaných na 2 examinátory
Hodnocení a interpretace
= vyhodnocení pomocí šablon (vyšší objektivita)
= hrubé skóry se převádějí na standardní IQ → možný převod na percentily + vše se zapisuje do profilu výsledků (grafické zobrazení)
= obsahuje obecné normy, ale i normy podle věku a podle typu školy (gymnazisté/učiliště)
= škála verbální inteligence – usuzování, slovní zásoba, nacházení vztahů mezi pojmy
= numerická i. – počtářské schopnosti, nacházení logických vztahů mezi čísly
= figurální i. - zacházení s tvarově-obsahovým materiálem, hledání logických souvislostí mezi nimi
Výhody –dobrá reliabilita i validita, má normy podle věku i podle typu školy, dobře diferencuje děti s průměrnou a nadprůměrnou inteligencí, nenáročný pro administrátora, vhodný pro identifikaci nadaných i pro volbu povolání
Nevýhody – náročný na čas a pro klienty velmi zatěžující, normy více sedí pro průměrně a nadprůměrně nadané osoby, ovlivněn vzděláním i kulturou; preferuje osoby s přírodovědným, matematickým a teoreticky technickým nadáním proti osobám zaměřeným humanitně; pokud jsou paměťové úlohy administrovány odděleně, tak nesedí normy
Test kognitivních schopností Woodcock-Johnson
= v ČR od r. 2006 (u nás se používá Mezinárodní edice – Woodcock-Johnson test)
= produkt meta-analýzy stovek studií, obsáhlý a empiricky potvrzený model
= postavený na teorii Cattell + Horn + Carroll (teorie CHC) → třívrstevný pohled na inteligenci (Gf/Gc, pracovní paměť a 70 speciálních schopností)
= zaměření na postižení a vyjádření silných a slabých stránek v struktuře kognitivních schopností
Popis testu
= sestává z 9 subtestů
= subtesty dohromady vytváří 3 trsy, jejichž kombinace tvoří celkové skóre intelektových schopností:
a) obrázkový slovník = vyjmenovávání známých a neznámých objektů dle obrázků
b) synonyma/antonyma = na zadané slovo se vymýšlí slovo podobné/opačné
c) verbální analogie = doplnit slovo do dvojic (např. suchý : mokrý jako malý : ?)
a) paměť na jména = učí se jména 12 bytostí z vesmíru, pak je hledá mezi ostatními
b) prostorové vztahy = z 6 tvarů vybírá 2 – 3 tvary, které tvoří daný obrazec
c) zvukové vzorce = určuje shodnost dvou komplexních zvuků
d) formování konceptů = prezentovány sady podnětů, ze kterých má odvodit pravidlo pro každou položku
a) vizuální porovnávání = identifikace dvou shodných čísel v řadě 6 čísel
b) obrácené číselné řady = opakování číselných řad v obráceném pořadí
Administrace
= věk 5 - 65 let
= individuální administrace
= trvá 45 – 75 min
= aby ho člověk mohl administrovat, musí projít kurzem asi za 5000,-
= testový sešit, záznamový arch, stopky
= subtesty mohou být administrovány v jakémkoli pořadí
= využívá pravidlo bazální úrovně a stropu (nedáváme příliš lehké položky a končíme po několika neúspěších)
Hodnocení a interpretace
= každá položka je skórována 0/1 → součet všech správných odpovědí (+ odpovědí pod bazální úrovní)
= získáme 4 úrovně informací:
+ skóre W = HS jsou transformovány na skóre W → celkové skóre intelektových schopností je průměrem skóru W všech testů tvořících baterii
Výhody = vysoká reliabilita, velké množství informací, zohledňuje poruchy učení, snadná administrace, standardizováno pro českou populaci (české normy vycházejí ze studie 509 osob), vhodný pro diferenciální diagnostiku SPU; patří mezi špičku testů, které existují (např. vyprodukuje index krátkodobé paměti nezávisle na IQ)
Nevýhody = malá citlivost pro měření ve vysokém pásmu inteligence, obtíže s administrací u velmi malých dětí, dle některých podhodnocuje (normy na gymnazistech)
(nejsem si jistá, jestli tohle bude to, co budou chtít slyšet)
= zastává názor, že inteligenci není možné pochopit mimo kontext reálného světa
= inteligence je natolik spjatá s kulturou, že ji lze chápat jako jev, který pro adaptivní výkon v dané kultuře vytváří právě tato kultura – ta rovněž odpovídá prostřednictvím toho pojmu na to, proč někteří lidé řeší určité úkoly, jichž si tato kultura cení, lépe než lidé druzí