Literatura
Doplňková literatura
- Jansková,K. (2005). Projektivní techniky Kresba rodiny a Test tří stromů v kresbě dítěte mladšího školního věku.
- Bečvářová, M. (2000). Kresba tří stromů u hraničních pacientů.
- Němcová, H. (20019). Analýza kresby lidské postavy u dětí na konci předškolního věku…
Rorschachův test (ROR)
Obecné informace
Popis testu:
Skládá se z deseti standardních tabulí, na každé je symetrická skvrna. Tabule jsou buď nepestré (černobílé + odstíny šedi) nebo pestré (chromatické barvy). Každá tabulka má svoji základní polohu, v které má být předkládána, prezentace tabulí je logická, navazující.
Např. Tabule 1 poskytuje množství tvarových odpovědí, tabulka 6 zdůrazňuje stínování.
Administrace:
Interpretace
Způsob pojetí: jestli se odpověď týká skvrny jako celku (G) nebo jen detailů (D), případně bílých ploch – meziprostorů (Zw)
Determinanty – nejdůležitější, vypovídají o způsobu prožívání vyšetřované osoby
Obsah – nejjednodušší – sledujeme obsahovou stereotypii (rigidita, těžkopádnost myšlení, únava) a variabilitu obsahu (pružnost myšlení, uvolněnost asociací, zájmy). Kategorie interpretací – lidi (M), zvířata (T), anatomické, předměty, přírodní jevy, zeměpisné, rostliny, architektura, mytologický obsah, sexuální
Originalita – podle frekvence odpovědí v normálních protokolech dělíme interpretace na vulgární (V) – banální, všední, indikátor intelektového kontaktu, sociální adaptace myšlení; originální (Orig) – cca v 1% normálních protokolů, obrazotvornost, duševní nezávislost, osobitost myšlení – např. u lidí s uměleckým nadáním.
Specifické odpovědi
Počet odpovědí – součet hodnotitelných interpretací, normálně 25-30, vyšší počet veselí lidé, v dobré náladě, ctižádostiví, zájem o vyšetření. Menší počet – rozladění, deprimovaní, uzavření, nedůvěřivý, malá snaha, úzkostlivost. Pro vyhodnocení Exnerovým systémem je nutný minimální počet 15 odpovědí.
Čas – celková doba testu (cca 20-30 minut), reakční doba (latence u jednotlivých tabulí – max 30-45 sekund), průměrná doba k podání jedné interpretace
Typ pojetí (apercepce) – kolik celkových interpretací (G), detailů (D), neobvyklých detailů (Dd), mezer (Zw) – důležitý zejména poměr G:D (teoretická:praktická inteligence)
Typ prožívání – nejdůležitější poměr barvové:pohybové odpovědi (Fb:B) – sklon k extraverzi x introverzi
Zvláštní fenomény – např. selhání (žádná odpověď na tabuli); vědomí, že jde o výklad (vypadá to jako); dojmy (vyjadřování celkové imprese z tabulky, její náladu); konfabulace (odpovědi nepropojené s tabulkou, bizarní – u Korsakova syndromu, psychotiků, psychopatů); popis (místo interpretace objektivní popis – snaha o únik ze situace, skrytá agrese, nepřátelství k experimentátorovi)…
Psychogram – shrnutí celku podle protokolu – posouzení inteligence (kvantitativně – stupeň, kvalitativně – druh, nadání, fantazie, originalita), efektivita, celkové chování (ctižádost, agresivita, vzdor, pocity méněcennosti), nálada, neurotické rysy, psychiatrická diagnóza, konstituční zvláštnosti…
Standardizace ROR
Rorschach vytvořil součty a indexy a stanovil orientační normy
Reliabilita se různí cca 0,7-0,9
Klinická validita – shoda mezi výsledkem testu a tzv. slepou diagnózou 85-95%
Tematicko-apercepční test (TAT)
- Zavedli Henry Alexander Muray a Christiana Drummond Morganová v roce 1935, další rozšíření 1938, manuál a hromadné používání testu v roce 1943
- patří mezi 10 nejpoužívanějších testů v celém světě
- Akcentuje obsah výpovědí, je spojený se sociálním přizpůsobením. Ukazuje na dominantní pudy, emoce, komplexy, konflikty osobnosti, potlačené tendence, které si subjekt nechce nebo nemůže připustit, protože jsou nevědomé. Je užitečný pro interpretaci poruch chování, neuróz a psychóz.
- Východiska: člověk má tendenci interpretovat mnohovýznamné situace ve shodě s vlastními zkušenostmi. Subjekt mluví a jedná sám za sebe, když vykresluje hrdinu svých příběhů. Zkušenosti a potřeby hrdinů jsou totožné s těmi vlastními.
- Apercepce = dodávání významu tomu, co je vnímáno, na základě vlastních zkušeností, hodnot, motivů,…
Popis testu
- V průběhu několika let byly vyvinuty 4 série testu, A (1935) – D (1943, série v dnešní podobě)
- Ovlivněno C. G. Jungem, oba autoři chodili k Jungovi do analýzy, Murray později převzal Jungův styl života, vytvořil si v USA vlastní Bolligenskou věž, kde žil s milenkou. Morganová byla dle Junga zobrazením animy. Kdyby nepřišla Druhá sv. válka, chtěl Murray rozpracovat TAT-II, kde měly být vyobrazeny jungiánské symboly.
- Test se skládá z 31 tabulí zachycujících nejednoznačné podněty, tabule 16 je bílá a slouží k tzv. superprojekci (výzkumy ukazují, že jedinci na této tabuli popisují své aktuální prožívání, rodinné vztahy, přírodu).
- vyobrazeny jsou nejednoznačné situace vyzývající k dokončení dle vlastní zkušenosti
- tabule jsou překreslením uměleckých děl nebo malby např. Morganové, Thala a mnoha dalších umělců
- Murray doporučoval administrovat 10 tabulí ve dvou sezeních, dnes se ale podle zjištění výzkumníků administruje nejčastěji 8 – 12 tabulí
- v současné době je nejpoužívanější sestava tzv. Bellakova (Tabule: 1, 2, 3BM, 4, 6BM, 7GF, 8BM, 9GF, 10, 13MF)
- složení tabulí se ale může přizpůsobit zjišťovanému problému, klientovy
- každá tabule je ze zadní strany označená číslicí a písmenem, vnikají tak série vhodné pro chlapce (B), muže (M), ženy (F), dívky (G) nebo pro různé kombinace. Pokud je pouze číselné označení, může být administrováno všem skupinám. Bellakova sestava je ale rodově nezávislá, administruje se oběma pohlavím ve stejném složení.
- TAT vyžaduje oproti ROR více strukturované, obsáhlejší verbální odpovědi
- Podle Murrayho je TAT použitelný od 4 let, v praxi se ale používá až od 8
Administrace
“Chci Vám ukázat nějaké obrázky, jeden po druhém. Použijte svou představivost, abyste vytvořili pro každý z nich příběh. Nejsou zde žádné správné nebo špatné příběhy. Popište, co se na obrázku v danou chvíli děje, co předcházelo události, která je zachycena na obrázku, co postavy cítí a o čem přemýšlejí a jak příběh skončí. Vaše příběhy si budu zapisovat. Tady je první tabule.”
„Tato tabule bude jiná. Není na ní žádný obrázek. Zkuste si tedy nějaký představit a pak mi, prosím, povyprávějte příběh.“
Interpretace
Pozn. V testu z diagnostiky byl od Ježka dotaz na to, co se vždy skóruje v TAT. Každý hodnotící systém je jiný, zaměřený na jinou složku nebo tendenci osobnosti, takže nelze říct, že se vždy nějaká kvalita určuje u každého přístupu!!!
Existují různé skórovací systémy např.: (informace navíc)
Bellakův skórovací systém – nejznámější, založený na psychoanalytických principech. 10 kategorií: hlavní témata, hlavní hrdina (pohlaví, věk, schopnosti, adekvátnost, sebeobraz), hlavní potřeby a pudy hrdiny (co je popsáno/opomenuto na obrázku), koncepce prostředí (způsob nahlížení světa - jestli je přátelské/hostinní), postavy (viděné jako rodičovské, vrstevníků – jsou chladné/vřelé), konflikty (jejich povaha a použité obrany), povaha úzkosti (nemoc, ztráta lásky, deprivace, nesouhlas), hlavní obrany (represe, racionalizace, regrese, popření), superego manifestované v trestu za přestupek (okamžitý/odložený, lehký/krutý, (ne)oprávněný), integrace self (testování reality, posouzení důsledků svého chování).
Afektivní škála (A. Thomasová)
Interpersonální decentrace (M. Feffer, rozvíjí Jenkinsová a kol.)
Modifikace TAT
The Adult Attachment Projective Picture System
Literatura: Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha:Portál. , Svoboda, M. (Ed.) (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. , Materiály z přednášek k předmětu PSY437 Rorschach, TAT a jiné projektivní techniky
Ostatní metody – obecně
Podle Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha:Portál.
Slovní asociační experiment
Jedna z nejstarších metod, původně Galton, C.G.Jung 1911 – zavedl do praxe (jeho standardní soubor obsahuje 100 podnětových slov).
Test zachycuje charakteristické znaky řeči (dynamiku, pohotovost), ve které jsou promítnuty charakteristiky myšlení (tempo, pregnantnost, hloubka myšlení, poruchy).
Asociační schéma střídá tzv. slova neutrálníse slovy, která mají potenciální schopnost vyvolat emocionální odezvu = tzv. kritická slova. Podněty by měly mít stejnou srozumitelnost, mají být stejného slovního druhu, jejich délka musí být přibližně shodná. Klient má vyslovit první slovo, které jej napadne bez autocenzury. Měří se latentní doba reakcí, zapisuje se odpověď spolu s časem a sledují se doprovodné reakce (smích, rozpaky apod.). Pokud neodpoví do 30 sekund je to selhání a exponuje se další slovo. Po administraci standardní části následuje reprodukční pokus – opakujeme znovu podnětová slova z původního seznamu a osoba má opakovat původní asociace. Značíme si, zda se trefil nebo ne a poznačíme si i nové asociace. Kritické slovo objevíme, když je prodloužena latenční doba, asociace jsou poruchové nebo méně kvalitní, nebo je chybná reprodukce původní asociace. Výskyt poruch asociací je kritériem pro odlišení neurotiků od psychotiků.
Hand test - Test ruky
V roce 1961 zavedl Wagner. Slouží k diagnostice a predikci agresivního chování, dá se používat od 6 let.
Test tvoří 10 karet, na 9 z nich je nakreslena lidská ruka a 10. kartička je prázdná. Pokusné osobě se předkládají jednotlivé kartičky ve standardním pořadí s otázkou „Co asi může dělat tato ruka?“ U 10. karty je vyzván, aby si nejprve představil nějakou ruku a potom popsal, co tato ruka dělá. Registrujeme iniciální reakční čas, odpovědi zapisujeme, administrace trvá cca 10 minut. Odpovědi jsou hodnoceny podle skórovacích kategorií – agrese, strach, náklonnost, tenze atd. Získává se tzv. acting out ratio (pravděpodobnost hostilního, antisociálního jednání), která je dána poměrem jednotlivých odpovědí.
Scénotest
Gerhild von Staabsová, využití v oblasti vývojové diagnostiky, diagnostiky rodinných či sociálních vztahů a v psychoterapii dětí a dospívajících.
Test se skládá z různých figurek, věcí (lehátko, auto, nádobí) a zvířat (krokodýl). Instrukce k testu je závislá na věku probanda. Vždy je pokyn směřován k tomu, aby na hrací ploše něco postavily (co je zrovna napadne; jako když režisér inscenuje scénu na jevišti; tvoji rodinu). Testátor do průběhu nezasahuje, nechává dostatek času. Scéna je překreslena nebo vyfotografována. Následuje popis, asociace, hledání symbolů a individuálních symbolů pro klienty (co to pro klienta znamená), nakonec interpretace (není nutným závěrem, vždy má váhu hypotézy). Scénky zpodobňují vztahy mezi osobami a odrážejí sociální a jiné prostředí, v němž se čl. pohybuje.
Rosenzweigův obrázkově frustrační test
Slouží k odhalování vzorů chování na běžnou zátěž. Test evokuje latentní agresivní tendence projikující se do verbalizace. Existují 2 verze testu pro děti 4-13 let, pro dospělé od 14 let.
Základem je, že se subjekt vědomě či nevědomě ztotožňuje s frustrovanou osobou v situacích zobrazených v testu a promítá do odpovědí to, jak by reagoval on. Materiál testu je tvořen 24 obrázky, z nichž každý znázorňuje 2 osoby, které se zúčastňují frustrující situace. Osoba nakreslená na obrázku vlevo pronáší slova, která buď pomáhají popsat frustraci druhého individua, nebo jej sama frustrují, osoba vpravo je nakreslena beze slov. Osoby jsou schématické a jejich obličeje jsou prázdné, slova jsou umístěna do komiksových obláčků od úst.
Situace lze dělit do 2 skupin: ego brzdící situace (nějaká překážka ruší, zklamává, ochuzuje nebo jinak frustruje subjekt), superego brzdící situace (subjekt je napaden, obviněn či obžalován někým jiným).
Osoba má napsat do volného obláčku na každém obrázku první odpověď, která ji napadne. Odpovědi se hodnotí podle 2 kritérií – směr agrese (k okolí = extrapunitivní, k vlastní osobě = intropunitivní, agrese je převedena ve snahu přenést se přes frustraci = impunitivní), typ agrese (způsob, jakým jedince na frustraci reaguje): převládání překážky – frustrace je zdůrazňována; obrana „já“ – zdůrazněny jsou sebeobranné tendence a mechanismy; trvání potřeby – zdůrazňována je potřeba řešení frustrujícího problému.
Michalovo projektivní interview
Skládá se ze 3 částí: 1) kouzelný svět, což je vlastní projektivní rozhovor – dítě se má identifikovat s kouzelníkem, který může zasahovat do různých prostředí a sociálních skupin a přetvářet svůj svět; 2) nedokončené věty; 3) dětský svět - má 10 projektivních obrázků, které jsou orientovány na zachycení postojů k rodičům, ke škole, k dětské skupině. Mohou sloužit ke zjišťování strachů, vnitřních konfliktů apod.. Důležité je vyvarovat se zkouškové anxiety.
Lüscherův test
Hypotéza: volba barev je jistým způsobem závislá na některých osobnostních proměnných, na situačních stavech organismu i na objektivně působících činitelích. Luscher přisuzuje testu schopnost diagnostikovat trvalejší rysy osobnosti i aktuální psychický stav. Má 2 varianty: „velký“ Lüscherův barvový test (klinický test) a „malý“ Lüscherův barvový test (pracuje pouze s 8 barvami). Barevné kartičky se rozloží na bílou podložku, osoba si má vybírat barvy podle toho, jak se jí líbí, nejsympatičtější barva se odloží stranou a subjekt vybírá ze zbylých barev tak dlouho, až vznikne pořadí 8 barev. Interpretace vychází z psychologické struktury barev a jejich charakteristikou. Užívá se v oblasti matrimoniálního a pracovního poradenství, klinické psychologie, psychologie dopravy atd.
Barevný pyramidový test
Východisko: individuální chování vůči barvám má vztah k osobnosti a zejména k afektivitě. Nejde jen o volbu barev, ale i o jejich uspořádání. Testový materiál tvoří čtverečky ve 14 barevných odstínech – 2 odstíny červené, zelené, modré a fialové a po 1 odstínu žluté, oranžové, hnědé, bílé, šedé a černé. Součástí testu je i předloha pyramidy, kt. se skládá z 15 čtverečků; osoba sestavuje 3 „hezké“ a potom 3 „ošklivé“ pyramidy. Hodnotí se frekvence výskytu jednotlivých barev v pyramidách (srovnává se s normou), barevný vzorec (zastoupení barev ve všech třech pyramidách) atd.
Test barevného sémantického diferenciálu
Metoda založená na projektivním principu neprůhlednosti, test je kompromisem mezi projektivní a objektivizovanou metodou. Metoda se pokouší vyjádřit význam slov, situací, zážitků, činností barvami. Test měří subjektivní význam slova tak, že k němu přičleňuje barvu, popřípadě 3 barvy. Podnětový materiál tvoří několik desítek slov typu – radost, útočit, smrt atd. Dítě nejprve pojmenuje barvy všech pastelek, pak je mu exponována řada podnětových slov a dítě označí u každého slova 3 pastelky, které ke slovu podle něj patří. Poté seřadí všechny pastelky podle preference, čímž je vytvořeno pořadí oblíbenosti barev. Prvních 6 pokládáme za pozitivní, druhou šestici za negativní.
Test rodinných vztahů
Semiprojektivní test (verbální projektivní test i test volby) – jde o přechod mezi dotazníkem a projektivní metodou. Slouží k poznání citového klimatu v rodině, odkrytí osoby či vztahů, které jsou jádrem konfliktu.
Testový materiál tvoří 20 dvourozměrných figurek nalepených na kartonu. Každá z těchto figurek je připevněna ke krabičce, do níž může dítě dávat své výroky. Figurky představují členy rodiny obou pohlaví a pana „Nikdo“. Dále jsou součástí testu 2 sady kartiček po 100 ks - vyjadřují kladné i záporné citové vazby či preference určité osoby. Některé karty jsou prázdné a slouží pro napsání individuálních výroků. Dítě je vyzváno, aby si s examinátorem hrálo „na poštu“ a vkládá lístečky s konkrétním textem příslušné osobě jako psaníčka. Pokud se vzkaz na kartičce nikou nehodí, dostane ji pan „Nikdo“. Zajímají nás citové vztahy vycházející od dítěte ke konkrétním osobám a dále citové vztahy přicházející k dítěti.
Kresba lidské postavy
Předpoklad: kresebné ztvárnění lidské postavy se vyvíjí v závislosti na tělesném a duševním vývoji dítěte. Dětská kresba se zákonitě vyvíjí a její vývoj se projevuje přibýváním detailů, vzrůstající správností a přesností jejího provedení (ukazatel úrovně inteligence dítěte). Úkolem zkoumané osoby je nakreslit na jednu polovinu přeloženého papíru lidskou postavu. Poté je subjekt požádán, aby na druhou polovinu papíru nakreslil osobu opačného pohlaví, než je na levé polovině. Po nakreslení následuje rozhovor (inquiry). Projekce v kresbě může pramenit ze dvou zdrojů – ze skutečnosti (pocity, jak se vidím, konflikty) nebo z tužeb a přání (jak bych chtěl působit). Při interpretaci je důležité rozpoznat postavu, se kterou se klient identifikoval.
Kresba rodiny v činnosti
Dítě je instruováno, aby nakreslilo každého člena rodiny, včetně sebe, jak něco dělá. Za diagnosticky nejvýznamnější informaci je považována vzdálenost mezi různými postavami, způsob jejich interakce, pokud je nějaká zobrazena.
Kresba začarované rodiny
Stimuluje symbolické zpracování prožitků a postojů k vlastní rodině. Způsob proměny jednotlivých postav lze chápat jako určitou symboliku. Tímto způsobem je dítě schopné sdělit informaci, kterou by jinak vyjádřit nedovedlo, nebo nechtělo. Symbolicky se nemá dítě zábrany projevit. Dítě kreslí na papír formátu A4 a má nakreslit začarovanou rodinu tak, jako kdyby přišel kouzelník a každého z rodiny začaroval do nějakého zvířete, které by mu nejlépe odpovídalo, nejlépe vyjadřovalo jeho povahu. Na závěr je nutné dotazování. Obsahová interpretace musí vycházet z celkového pojetí kresby – musí tedy respektovat způsob zobrazení ostatních členů rodiny.
Test stromu
Autorem je Koch, považuje strom za ideálního nositele projekce, neboť strom patří k nejstarším symbolům lidstva. Základ. hypotéza testu spočívá v představě, že kresba stromu je symbolickým ztvárněním sebe sama; jedinec tak vyjadřuje v kresbě stromu svou často neuvědomovanou či nevědomou představu o sobě a o svém postoji k vnějšímu světu. prostřednictvím kresby lze diagnostikovat některé osobnostní vlastnosti. Výhodou je možnost odhalit potlačené a nevědomé stránky osobnosti, které posuzovaný jedinec často nechce nebo nedovede jinak projevit. Kreslí tužkou na čistý list papíru formátu A4, instrukce zní „Nakresli strom, jaký chceš, jak nejlépe umíš, ale neměl by to být jehličnan nebo palma“. Po skončení se ptáme na podrobnosti, všímáme si kořenů, kmene, koruny, listů apod.. Kresbu je možné hodnotit z hlediska formy (způsobu provedení kresby), tak z hlediska obsahu. Hlavním nedostatkem této, i jiných projektivních metod, je značný důraz na subjektivitu interpretace. Takto získané informace nelze považovat za dostatečně validní, je vhodnější je akceptovat jako pouhé hypotézy, které je třeba ověřit pomocí jiných validních metod.
Test tří stromů
Corboz vycházel z pozorování žáků prvních tříd; při zadání namalovat nějaké stromy většina dětí maluje stromy tři a tím do obrázku projikují vztahy mezi sebou a rodiči. Dítě kreslí zpravidla sebe samotné a obvykle též rodiče, občas se místo rodiče objeví sourozenec, prarodič nebo někdo jiný. Používá se pro děti a mládež od 6 do 20 let.