Obsah

6. Výkonové a osobnostní testy

Téma má přidělen: — Martin Malec 2014/01/02 17:02

Prohlašuji za hotové, pokud při učení narazíte že tam něco chybí nenechávejte si to pro sebe, aktualizujte stránku sami a dejte nám ostatním nějak vědět:))

Oficiální obsah tématu

Přehled výkonových testů a osobnostních dotazníků užívaných pro diagnostiku schopností, dovedností a osobnostních charakteristik za účelem personálního výběru. Možnosti a limity testování. Omezení sebeposuzovacích metod. Psychologické aspekty online testování. Predikování pracovního chování na základě výsledků testů. Prediktivní validita a reliabilita testů užívaných při výběru pracovníků.

Empirická studie

U tohoto tématu student/-ka představí odbornou empirickou studii zjišťující prediktivní validitu vybraného výkonového testu nebo osobnostního dotazníku při predikování pracovní výkonnosti. Bude umět do hloubky uvažovat nad příčinami zjištěné souvislosti mezi výsledkem v daném testu/dotazníku a mezi skutečnou pracovní výkonností.

Povinná literatura

  1. Furnham, A., & Chamorro-Premuzic, T. (2010). The Psychology of Personnel Selection. New York: Cambridge University Press (strany 102 – 157, 170 – 174).
  2. Leary, M. R. & Hoyle, R. H. (2009). Handbook of Individual Differences in Social Behavior. New York: The Guilford Press (strany 36 – 39, 49 – 52, 135 – 137, 259 – 266, 371 – 375).
  3. Svoboda, M., Humpolíček, P. & Šnorek V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál (strany 21 – 34 a vybrané kapitoly o výkonových a osobnostních testech užívaných za účelem personálního výběru).

download: vykonove_a_osobnostni_testy

Doporučená literatura

Manuály vybraných výkonových testů a osobnostních dotazníků užívaných za účelem personálního výběru, např.

  1. Test struktury inteligence
  2. Test pozornosti d2
  3. Dotazník interpersonální diagnózy ICL
  4. aj.

Zpracování tématu

Přehled výkonových testů a osobnostních dotazníků užívaných pro diagnostiku schopností, dovedností a osobnostních charakteristik za účelem personálního výběru.

Neopisuju tady jak přesně ty testy vypadají, od toho je předmět psychodiagnostika, a všechno z toho je ve Svobodovi.

Využití psychometriky jako takové je Evropě až na výjimky poměrně málo časté, liší se hodně v jednotlivých zemích:

Výkonové testy

testy inteligence

testy schopností

Málokdy testy schopností predikují víc než z 30 % skutečný rozptyl v prac.výkonu. (Schmidt & Hunter, 1998)

Osobnostní dotazníky

Pracovní motivace

Big 5 / NEO

(Svoboda str. 418+)

Vychází z teorie stabilnějších osobnostních rysů. Výzkum osobnosti řeší hlavně jaké osobnostní rysy mají být měřeny. Opakovaně se došlo k několik základním, které známe v různých obměnách „Big 5“ (pojem od GOldberga). Byť má Big5 i své odpůrce, je při zkoumání osobnosti kánonem, základem.

Jiné konstrukty lze často zařadit do těch pěti základních kategorií:

Podle Hogana (1996) nevykazují osobnostní inventáře systematické zkreslení u jiných etnických a národnostních skupin, či tělesně hendikepovaných. Jejich spojení s inteligenčním testem ale neodstraňuje „negativní dopad“ (adverse impact) vyplývající z „3krát g“ (viz níže).

NEO / jiné BIG-5 - poskytuje pracovním psychologům a výzkumníkům univerzální jazyk pro porovnání mezi případy, studiemi ap. Prediktivní síla Big 5:

Nejdůležitějším faktorem je svědomitost, která je nejsilnějším prediktorem hned po IQ, zahrnuje spoustu věcí:

Ostatní faktory big5

Omezenost Big5 a částečně i jiných inventářů

další inventáře

Sebeposuzovací inventáře integrity

integrita ~ čestnost, poctivost

dvě kategorie

  1. podobné osobnostním testům, výhodou je že i když jsou postavené na self-reportech, nemusí být probandovi jasné co měříme a tak nemá co zkreslovat (nebo zkresluje něco jiného než měříme)
  2. zjevné
    1. popsat své vlastní minulé chyby („kolikrát jste něco ukradl minulému zaměstnavateli“, „předstíral jste někdy že jste nemocný“) - jdou přímo k tomu co nás zajímá, ale můžeme pak potrestat ty co byli čestní a přiznali to; v testech máme lžiskóry aby ukázaly nepřirozeně „poctivé“ lidi (předpokládáme že to není možné)
    2. sdělit svůj postoj k vybraným chováním u jiných lidí (např tvrzení „kdokoli co něco ukradne je zloděj a měl by být podle toho potrestán“), předpokládáme vztah mezi postojem k (ne)čestnosti u druhých a vlastní nečestcností; výzkum ale moc tenhle vztah neprokázal
    3. asi největší metaanalýza na osobnostní konstrukty kdy udělaná: Ones, Viswesvaran & Schmidt, 1993 - 665 validizačních koeficientů u víc jak půl milionu lidí: validita pro testy integrity jako prediktoru prac.výkonu 0.25 (očištěná 0.41), pro kontraproduktivní práci 0.27(0.39) ⇒ pokud se tyhle škály přidají k testům IQ je to ideální

Možnosti a limity testování.

Omezení sebeposuzovacích metod.

„V posuzovacích škálách měly být důsledně používány jen kategorie chování, tj. kategorie expresivní formy psychických jevů, nikoliv kategorie psychických procesů a stavů. Extrapolace z expresivní formy psychických jevů na úroveň psychických procesů a stavů může být teprve záležitostí psychologické diagnózy ve druhé fázi procesu posuzování, kdy dochází ke konfrontaci dat získaných posuzovací škálou s daty získanými speciálním psychologickým vyšetřením úrovně a charakteru psychických procesů a stavů i osobnosti v dimenzích její statiky a dynamiky.“ (Kohoutek, 2002)

Psychologické aspekty online testování.

Svoboda 2013, kap. 6 (s.33nn.)

Predikování pracovního chování na základě výsledků testů.

Testy situačního úsudku (Situation Judgment Tests, SJT): „any paper-and-pencil test designed to measure judgment in work settings’ (McDaniel, Morgeson, Finnegan, Campion & Braverman, 2001, p. 730) teoreticky může být i na PC, používá se už desítky let k posouzení jak lidi reagují na modelové situace

Školní známky, celkové skóre (General Grade Point Average, GPA)

TODO speciální testy inteligence apod.

Prediktivní validita a reliabilita testů užívaných při výběru pracovníků.

Prediktivní síla IQ (GMA, general mental ability)

Chamoro-Premuzic a Furnham

Longitudinální důkazy

Proč se teda IQ tolik nepoužívá a je neoblíbeným?

Sociální důsledky

  1. pokud jsou předpoklady víceméně dány a jsou jen málo ovlivnitelné, znamená to že jedinci s nižším IQ jsou odsouzeni a handicapováni už ve chvíli kdy se dostanou do adolescence nebo začnou hledat první práci?
  2. pokrok vyžaduje stále inteligentnější lidi, požadavky na prac.pozice jsou stále víc „g-loaded“
  3. „je stále těžší pro lidi nižší inteligence víc vydělávat a dostávat se na pozice s vyšším soc.statusem, naopak jsou častěji nezaměstnaní a technologický pokrok je činí zbytečnými, protože je čím dál víc lze nahradit stroji“

vyšší IQ a lepší chování v práci

Prediktivní síla Big5 a jiných inventářů na osobnostních rysy