====== 03 ====== {{03.odt|Original file}} **3.  ****FORMULACE DIAGNOSTICKÉHO PROBLÉMU, ZAKÁZKY, OTÁZEK A HYPOTÉZ, VOLBA VHODNÝCH NÁSTROJŮ (METOD, TESTŮ), INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PSYCHODIAGNOSTICKÉHO VYŠETŘENÍ, INTERPERSONÁLNÍ FAKTORY VYŠETŘENÍ, TVORBA DIAGNOSTICKÉHO NÁLEZU, ZPRÁVY.** **Psychodiagnostika = **aplikovaná psychologická disciplína zaměřující se na zjišťování a měření duševních vlastností a stavů a dalších charakteristik jedince, těsně spjatá s psychologií osobnosti a s diferenciální psychologií. **Psychodiagnostická metoda** = soustava podnětů, které záměrně vyvolávají chování nebo vymezují podmínky pro sledování chování, každý speciální postup, který vede k získání psychologické diagnózy, klinické a testové metody - **__KLINICKÝ POSTUP__**** (řecky kliné=lehátko) - starší** - není vázán přísnými pravidly - nemá statistický základ - lepší poznání konkrétního případu - citlivý pozorovatel, registrace všech důležitých projevů jedince a jejich integrace osobnostní význam určitého symptomu či manifestace, mnohoznačnost každého diagnostického výsledku - interpretace sémantická, obsahově psychologická - **__TESTOVÝ POSTUP__** - standardizovaný způsob vyšetření - u všech ZO stejný podnětový materiál za stejných podmínek - stejná registrace odpovědí, jednotné vyhodnocování **DIAGNOSTICKÁ ČINNOST **– souhrn operací, postupů a technik, jejímž cílem je stanovit diagnózu podle **cíle**: - **určení stupně vývoje** - **zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy** - **zjištění individuálních zvláštností osobnosti** - **zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů** - **prognóza nebo predikce** = proces, který jde od metody k reakcím a od reakcí k vlastnostem osobnosti nebo k celku chování **Psychodiagnostické vyšetření** - proces získávání relevantních údajů o psychických jevech člověka tím nejobjektivnějším, nejspolehlivějším a vědecky platným způsobem, který dovoluje jejich adekvátní hodnocení a interpretaci ve formě nálezu - specifický druh obvykle dyadické interakce - metoda => reakce – pozorování a měření - reakce => vlastnosti – vyplývá z interpretace a hodnocení __Proces psychologického vyšetření__ se skládá z několikaetap: - **FORMULACE PROBLÉMU, KLADENÍ OTÁZEK, STANOVENÍ HYPOTÉZ** – mohou být stanoveny otázkami dalšího odborníka, problém nabídnutý a identifikovaný --> diagnostický, diagnostický úkol – formulace hypotéz, volba diagnostické strategie – standardní a volná (nelineární postup, pokus a omyl..) - VÝBĚR ADEKVÁTNÍCH METOD - je třeba si uvědomit co se chceme o testované osobě dovědět, k jakému účelu vyšetření provádíme např. zda li se jedná o problém nabídnutý nebo námi identifikovaný, jaké metody máme k dispozici, jakou taktiku volíme při vyšetření – individuální n. skupinové, následnost metod či jejich střídání, není etické využít přespříliš metod, jen pro získání „absolutní“ jistoty, pokud ta data nebudou ani následně analyzována a interpretována, obzvláště to platí u dětí, kde roste riziko únavy, ztráty pozornosti a dalších intervenujících proměnných; když je nutné využít více metod, je dobré sběr dat rozdělit na více setkání ¨ - VLASTNÍ VYŠETŘENÍ - získání údajů z anamnézy, rozhovoru, pozorování, testových či přístrojových metod - VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT (kvantitativní vyhodnocení a kvalitativní rozbor například odpovědí na položky testu), interpretace: situační, vývojová, neuropsychologická, individuální, syndromologická - TVORBA DIAGNÓZY (formulace závěrů, nálezu a opatření), formulace závěru – integrace všech údajů, psychologický nález ---> návrh opatření **__diagnóza __**– klasifikace, zařazení jevu do určité třídy **ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ (BASIC PSYCHOLOGICAL EXAMINATION BPE)** - struktura: BPE zjišťuje: 1. vlivy okolí (tzv. ekologický princip) – prostředí kolem dítěte, účel vyšetření, kdo vyšetření vyžaduje… 2. chování dítěte 3. intelektuální faktory 4. neuropsychický stav 5. školní úspěšnost 6. osobnost (sociálně afektivní faktory) - proces: dělen do pěti etap: formulace otázek, problému, stanovení hypotéz, výběr vhodných a adekvátních psychodiagnostických metod,vlastní vyšetření,vyhodnocení získaných dat – kvantitativní i kvalitativní rozbor, formulace závěrů, nálezu a případných navrhovaných opatření - průběh: může mít tyto fáze: 1. přípravné stádium – důvod vyšetření, studium dokumentace – předběžné seznámení s problémem 2. vlastní psychologické vyšetření – navázání a udržení kontaktu, pozorování, rozhovor… 3. analytická fáze – skórování testových výsledků a integrace s dalšími údaji; formulování intervenčních strategií a doporučení 4. interpretace výsledků a jejich sdělení rodičům, vychovatelům apod.; srozumitelnost! 5. ověřování výsledků vyšetření a z něj vyplývajících intervenčních postupů – jejich úspěšnost, pak případná korekce nebo nová doporučení PROCES VYTVÁŘENÍ DIAGNÓZY ZAHRNUJE – zjištění relevantních dat, jejich analýzu a interpretaci. Cílem diagnostické činnosti je tedy stanovit diagnózu, cílem diagnózy může být: 1) určení vývojového stupně 2) zjištění příčin odchylného vývoje od normy 3) zjištění individuálních zvláštností osobnosti 4) zjištění příčin individuálních rozdílů 5) prognóza nebo predikce **Psychologická diagnóza** - poznání, zjištění, zkoumání tělesných a duševních stavů a bytí prostřednictvím anamnézy, explorace a zkoumání - může odhalovat činitele podmiňující individuální zvláštnosti a predikci dalšího vývoje - diagnóza dle lékařského pojetí: určení choroby a jejích následků, vrozených a získaných poruch a vad (např. diagnóza defektologická, diferenciální, komplexní aj.) - diferenciální diagnóza – porovnání příznaků chorob, které přicházejí v úvahu u vyšetřovaného s cílem vyloučit diagnostický omyl Diagnóza má význam: - když má smysl, aby byl člověk léčen (např. vyskytuje-li se nějaký problém, který urč. způsobem snižuje kvalitu života daného jedince) - když umožňuje lepší pochopení druhého a lepší dorozumění a zacházení s ním - když si udrží v životě pacienta přiměřené místo (dg. se pro něj nestane ústředním pojmem, kterým on i jeho okolí vysvětlí snadno celou jeho osobnost, v případě, že na ní bude jedinec adekvátně reagovat – např. se léčit, nebo s problémem urč. způsobem pracovat, naopak je důležité vyvarovat se tomu, aby se z diagnózy nestal všeobjímající pojem a vysvětlení pro celou jeho osobnost, jak pro jedince samotného, tak i pro okolí) V opačném případě může dokonce uškodit, stává se jen nálepkou, s níž se např. jedinec nebo jeho okolí natolik ztotožní, že již nezbývá jakýkoliv prostor pro zlepšení, čl. nemůže se nálepky zbavit a neumožňuje mu změnu, ani k lepšímu, ani k horšímu. __Typy diagnóz__: - KATEGORIÁLNÍ DIAGNÓZA – stanovena na základě pozorování urč. projevů jedince nebo rozhovorem - DIMENZIONÁLNÍ – stanovena na základě pozorování nejen patologických projevů jedince – problém jedince není chápán jako psychopatologická kategorie - VÝVOJOVĚ POJATÁ DIAGNÓZA = prognostická, lepší je se vyhnout prognózám a soustředit se spíše na formulaci podmínek, za nichž bude jedinec se svou diagnózou žít nebo svůj problém nějak cíleně ovlivňovat, usměrňovat, než udávat prognózy - DIFERENCIÁLNÍ DIAGNÓZA** = **stanovena na základě porovnávání příznaků chorob, které přicházejí u vyšetřovaného v úvahu, s cílem vyloučit dg. omyl - rozhoduje o normalitě problému, (b) rozhoduje o klasifikaci problému (specifické zařazení problému) //Chyby v diferenciální diagnostice: // **a) falešná pozitivní chyba** – jedinci je stanovena diagnóza, kt. nemá **b) falešná negativní chyba** – jedinec nevykazuje symptomy poruchy, ale něčím trpí, jedinec nevykazuje symptomy poruchy, kt. přesto může trpět **DIAGNÓZY Z HLEDISKA STAVBY:** - symptomatologická - syndromologická - patofyziologická - etiologická - patogenetická - diferenciální - multidimenzionální **jiné dělení diagnóz: statické** – popisují status quo**, dynamické** – postihují jevy ve vztazích a ve vývoji**, ****finitní (konečná) a transitivní (přechodná) diagnóza** **Komponenty diagnózy:** - **zdroje diagnózy **mohou být – klient sám (např. autoanamnéza), rodiče, jiní členové rodiny, učitelé, další zaměstnanci školy, vrstevníci, informanti z komunity (např. heteroanamnéza) - **metody** (pozorování, rozhovor, sebeposuzovací škály, výkonové testy, anamnéz atd.) - **prostředí **(domov, škola, poradna, komunita aj.) **Diagnóza a terapie:** diagnóza umožňuje hlubší poznání člověka nebo vzájemných vztahů, v nichž je jedinec zapojen, diagnostický proces, jehož výsledkem je přesná a kvalitní diagnóza, může a měla by přerůst v terapii, jež by vedla k postupnému vymizení symptomů a k následnému „vyléčení“ **Intervenující proměnné:** - **proměnné na straně probanda – **obecné a individuální postoje, které mají řadu forem – koncepce, reflexe, názor, přesduky atd., vliv novosti situace administrace, analogická zkušenost vyšetření u lékaře, úzkost (umocňována diagnostickými metodami), tréma a obavy, zda klient uspěje ve stavu zkoušky (vliv úzkosti na výkon) - **proměnné na straně psychologa, administrátora – **věk, pohlaví, společenský statut, charakteristiky chování, osobnost, sociální dovednosti, naladění na respondenta, vytvoření bezpečného a důvěrného prostředí pro administraci, vliv správné administrace dané metody - **vztah probanda a psychologa** - **vlivy okolí – **místnost, klid, osvětlení apod. ====== PSYCHOLOGICKÝ NÁLEZ ====== - jednorázové vyšetření nebo výsledek dlouhodobého procesu - dílčí problematika nebo celková charakteristika osobnosti - faktické údaje (zjištěné psychologickým vyšetřením) + jejich interpretace (kategorizace, srovnání s normami a prediktivní závěry) - popis testových metod či složek osobnosti, kombinace obou - uvádění testových skórů apod. se odvíjí od účelu vyšetření a také od adresáta nálezu (komu je nález určen a jak bude dál využit) - popis postupů, metod, technik sbírání dat, informace o probandovi - rozsah je podmíněný typem vyšetření (orientační, podrobné, zaměřené na určitou oblast, celkové) - opatrná formulace (velký vliv zprávy, může ovlivnit celý život), jazyk diferencovat podle adresáta (rodiče x kolega psycholog), interpretovat nález v souladu s interpretačními tendencemi adresáta, v případě rodičů je lepší osobní prezentace výsledků dítěte, prognostický charakter nálezu **Kratochvíl dělení nálezů:** - nález orientovaný klinicky – význam pozorování, explorace a anamnézy, data kazuistického charakteru - nález orientovaný testově – podrobně popisuje výsledky testů, - nález exploračně testový – kombinace testového a klinického nálezu, popis chování a obsah explorace je doplňován o výsledky testů nebo naopak - nález narativní (dynamicky komplexní) – nemá pevné schéma, prolíná se citace anamnestických dat s rozhovorem, s výsledky testových metod a s interpretacemi a hypotézami, často zaměřený na dominantní problematiku, velmi náročný - nález orientovaný na složky osobnosti – seřazení dat podle schématu složek osobnosti (inteligence, paměť, pozornost atd.), popis jednotlivých složek zahrnuje výsledky testů, pozorování, anamnézu i exploraci, některá data citována pro ilustraci, vhodný pro začínající psychology nebo - nález teoreticky orientovaný (minimum diagn.údajů, obraz osobnosti na základě určité teorie, typologie či v daném teoretické rámci) - nález testově orientovaný (výsledky diagnostických metod, nepostihuje osobnost v jejím celku) - nález orientovaný problémově (odpovídá na otázky žadatele) - ego psychologický nález (obraz osobnosti na základě rozboru obranných adaptačních mechanismů a ukazuje rysy osobnosti z hlediska jejich funkcí k zachování integrity osobnosti) - nález orientovaný na osobnost klienta (přehled výrazných charakteristik osobnosti, chování, zjevné a skryté rysy, psychodiagnostické zdroje informací jsou v pozadí) **Existují různé manuály pro psaní nálezů:** Schéma pro životopis, Psychologické vyšetření, Rozhovorový arch, Psychologický posudek, **Klinický psychologický nález (Říčan)**: osobní údaje, účel vyšetření, okolnosti vyšetření (medikace, pokus o sebevraždu apod.), data jednotlivých sezení a použité metody, souhrn dosavadního vývoje problému, současná diagnóza a zdravotní stav, pozorování při vyšetřování, rozhovor, údaje o příbuzných a dalších osobách, výsledky testů, výsledky nestandardních metod a pozorování klienta mimo situaci vyšetření (např. v případě hospitalizace psycholog potkává klienta např. na oddělení apod.), diagnostická úvaha, závěr (shrnutí nedůležitějších údajů, zodpovězení otázek, popisuje důležité interpersonální vztahy, vztah k sobě, interpersonální tendence, emotivita, kognitivní vlastnosti, vývojová charakteristika, socializace, syndromologické a nozologické vyjádření, etiopatogeneze, prognóza, návrh opatření a návrh na další psychologické vyšetření) = PSYCHOLOGICKÁ DOKUMENTACE = - **Záznamy o jednotlivých vyšetřeních** - **Pomocná vyšetření** - **Psychologické nálezy** - **Zpráva o vyšetření ** - **Posudek** **Rozdíl mezi psychologickým vyšetřením u dětí a u dospělých ** - psychický vývoj dítěte rychlejší, vývojová období kratší - u dětí se obtížněji odlišují tzv. hraniční stavy, také obtížná diferenciální diagnostika - dítě je více závislé na svém sociálním prostředí - u dětí menší použitelnost testů (zvýšená unavitelnost, labilnější pozornost, malá schopnost introspekce), je lepší používat klinické metody (pozorování a rozhovor) - u dětí obtížnější interpretace výsledků, čím mladší, tím méně přesná predikce vývoje - psychodiagnostika adolescentů – specifická Motivace k vyšetření – záleží na věku, pohlaví, předběžné zkušenosti, osobních charakteristikách, národnosti atd. - u malých dětí hra, starší školáky lze motivovat prvky soutěživosti, na adolescenty zabírá motiv individuální prestiže Struktura otázky vychází z předchozích ročníků, vše je zkontrolováno či doplněno podle Svobody a Svobody a Krejčířové. //**Tyto informace byly součástí otázek z předchozích ročníků**// //psychometrický přístup// //psychometrie = pomocná disciplína - o měření psychických jevů// //- určit, jak silně je zastoupená určitá vlastnost vzhledem k normě nebo průměrným hodnotám určité populace (stanovení norem, standardizace)//