====== 02 ====== {{02.odt|Original file}} **2. ****Etické aspekty používání psychodiagnostických metod. Standardy a normy užívání metod (APA, EFPA, ITC). Spravedlivý přístup při testování. Regulace šíření psychodiagnostických metod. Specifika psychodiagnostiky dětí a dospívajících** Etické aspekty používání testových metod: - zásada mlčenlivosti - vztah psychologa a klienta - psychologická zpráva - profesionální a osobnostní kvality psychologa __Vývoj profesionálního vztahu__ - klient musí být seznámen se všemi okolnostmi testování, často podepisuje informovaný souhlas - dalším aspektem je, že mnohé aspekty vztahu mezi psychologem-klientem mohou ovlivnit výsledky v testu (např. děti při testování inteligence skórují více, když jsou povzbuzovány; očekávání psychologa může rovněž ovlivnit výsledky; vliv má i emocionální stav klienta – jeho motivace, úzkost; vliv může mít i to, jaký má psycholog k pacientovi vztah – pokud kladný, pak má tendenci nejasné odpovědi klienta vylepšovat) - psycholog proti těmto efektům může bojovat dodržováním standardů a reflexí __Narušení soukromí__ - týká se zejména testů osobnosti a inteligence - psycholog musí mít dle APA souhlas se zveřejněním informací (existují jisté výjimky) - přes existenci etických předpisů existují dilemata - v personalistice se může žadatel o práci cítit tlačen k tomu, aby prozradil jistá osobní data, protože mu jde o místo - otázky týkající se etiky vyvstávají i v oblasti terapie, kdy se psycholog může setkat se zneužíváním dítěte, dozví se o možném ohrožení života jiných lidí atp. __Inviolacy__ - týká se aktuálního diskomfortu, který cítí jedinec v testové situaci – ten plyne z otázek, které jsou klientovi nepříjemné (ve skutečnosti na ně nechce odpovídat, tabu) __Značkování a omezení svobody__ - s diagnózou se obzvlášť v psychologii (na rozdíl od klasické medicíny) pojí riziko značkování a s tím související sebenaplňující proroctví (jednak sociální odmítání, pak u specifických diagnóz může být zvolena nesprávná léčba) - přijetí diagnózy pacientem může mít rovněž vliv na rozvoj nemoci – pacient sám sebe může vnímat jako pasivní oběť nemoci, se kterou sám nemůže nic dělat - značkování může mít negativní vliv i v tom smyslu, že může způsobit zamrznutí v jedné pozici, omezuje rozvoj a kreativitu (např. v personalistice se mohou stanovit standardy pro výběr zaměstnanců, které fungují při výběru na určitou pozici, ale v budoucnu povedou k tomu, že firma ustrne a budou do ní vybírány stále stejné typy lidí) __Kompetentní užívání diagnostických metod__ - člověk administrující test musí mít potřebné vzdělání a dlouhodobý trénink v administraci testu (zejména u individuálně administrovaných testů inteligence a některých testů osobnosti) - znalost testu znamená: znalost limitů a slabých míst metody, znalosti týkající se validity a reliability, schopnost interpretovat výsledky pro různé populace, schopnost volit správné testové metody - diagnostik by měl znát jednak teorii spojenou s měřenými proměnnými (koncepty) a literaturu týkající se vývoje samotné testové metody - dále diagnostik musí být schopen říci, jestli daný test může pomoci při hledání řešení v dané situaci; musí zohledňovat různé vnější proměnné, které mohly testovou situaci ovlivnit a musí zohledňovat i další vlastnosti klienta, které mohou mít vliv na výsledky testových metod (rasa, orientace atp.) - nutné je užívat metody jen pro ty účely, pro které byly vyvinuty (nepoužívat např. projektivní testy k zjišťování inteligence, testy osobnosti k výběru zaměstnanců – tím by bylo narušeno i jejich soukromí) __Interpretace a užívání výsledků__ - dobrá interpretace není založena jen na uvádění hraničních skórů, ale zohledňuje i charakteristiky klienta a kontext - testy v baterii jsou validizovány, ale validita se nezjišťuje pro jejich kombinaci – výsledky jednotlivých testů mohou být rozporuplné, což musí psycholog nějakým způsobem interpretovat a uvést to v posudku - nutné je užívat nové verze testů (zejména kvůli aktualizaci norem, novým poznatkům z výzkumu) - diagnostik si musí vybírat takové testové metody, které jsou validní, a které jsou vhodné pro daný kontext - opatrně by mělo být nakládáno s on-line testováním a technologiemi __Sdělování testových výsledků__ - výsledky jsou sdělovány klientovi a tomu, kdo si posudek vyžádal a děje se to každodenním jazykem - posudek musí být srozumitelný tomu, komu je určen (lékaři, klientovi, rodiči, učiteli), sdělováno by mělo být, proč byly užity dané metody, základní zjištění, limity daných metod a tradiční omyly, které se ve spojení s testem objevují - při poskytování zpětné vazby by se měly zohledňovat i takové charakteristiky jako např. úroveň vzdělání - dobrá zpětná vazba může mít i „léčivý“ účinek, ale s tím je spojena i velká zodpovědnost diagnostika, která souvisí s tím, že výsledky často ovlivní život klienta na dlouhou dobu Standardy a normy užívání metod: - Evropská federace psychologických asociací (EFPA, 2005) - Americké psychologické asociace (APA, 2000) - Iternational Test Commision (ITC, 2000) Užití psychologického testu se vymezuje jako **celý proces** od identifikace konstruktu, který potřebujeme změřit, přes volbu testu, jeho administraci, vyhodnocení/skórování, analýzu a interpretaci skórů až po komunikaci výsledků. __Dobrý praxe užívání testů zahrnuje tři prolínající oblasti__: (1) etika užití testů, (2) kvalita administrace a interpretace testu (3) legální stránka užití testů - **Etika užití testů** - etické užití testů v nejobecnější rovině propagování a dodržování profesních a etických standardů - komunikace s ohledem na citlivost zpracovávaných informací pro testovanou osobu a další zainteresované osoby - korektní prezentace testů a testování v médiích - vyhýbání se situacím osobní zainteresovanosti na výsledku užití testu (spor zájmů) - reflektování mezí vlastní kompetence a osobní zodpovědnost za udržování aktuálnosti svého vzdělání v oblasti testování obecně a konkrétních testů specificky - přijetí právní, etické i smluvní zodpovědnosti za volbu testu a jeho administrace - dostatečné informování testovaných osob (oboustranně jasný informovaný souhlas) a snaha vyhnout se nezamýšleným následků a jakékoli škodě účastníkům celého procesu. - dodržování autorských práv testy a ochrana osobních údajů respondentů - **Odborná kompetence užití testu** - **schopnost kompetentně vyhodnotit potenciální přínos užití testu **v diagnostické situaci. To zahrnuje identifikaci konstruktu, který je třeba změřit, zvážení výhod a nevýhod ne-testových způsobů získávání relevantních informací, zvážení rizik i schopnost to vše adekvátně komunikovat zúčastněným osobám - schopnost kompetentní volby testu na základě empiricky prokázaných silných a slabých stránek testů - **průběžné sledování změn** v charakteristikách běžně používaných testů či u jejich cílových populací. - schopnost zabývat se **férovostí testů** a identifikovat možná zkreslení vyplývající ze specifických charakteristik testované osoby (kultura, jazyk, hendikep...) - **interpretace výsledků testu**: Zde se očekává schopnost integrovat veškeré dostupné informace (nejen získané skóry), volit patřičné normy či referenční hodnoty, zvažovat alternativní interpretace, kombinovat věcné výsledky s technickými nedokonalostmi testu a uvážlivě využívat automaticky generované zprávy - **komunikace výsledků **(přizpůsobení odbornosti použitého jazyka) - **Kvalita administrace testu** - **Před administrací: **Poučení zainteresovaných osob, informovaný souhlas, schopnost posoudit speciální potřeby testovaného jedince (jazykové, percepční, pohybové) - **Administrace:** uvedení testované osoby do situace pozitivním způsobem snižujícím testovou úzkost, podpora testovaným osobám, schopnost vypořádat se s jakýmikoli odbornými či osobními otázkami testované osoby, postřehnout a zaznamenat veškeré odchylky od standardního průběhu administrace, evidence testovým materiálů - **Vyhodnocení testu**: sleduje manuálem předepsaný postup, při vyhodnocování je třeba být schopen identifikovat nepravděpodobné či nesmyslné výsledky Spravedlivý přístup při testování __různá pojetí spravedlného přístupu__ - **spravedlivý přístup jako nepřítomnost zkreslení**, tovzniká, když nedostatky v testu samotném nebo ve způsobu, jakým je užíván, vedou k rozdílným skórům - **spravedlivý přístup jako nestranné zacházení při testování** - spravedlivý přístup vyžaduje, aby všechny testované osoby dostaly stejnou příležitost projevit svou úroveň v konstruktu, který je měřen - např. stejné možnosti zacvičení, seznámení se s testem apod. - zahrnuje také stejné podmínky při testování - zajišťuje pečlivá standardizace testu a podmínek administrace (u specifických skupin osob mohou být standardy modifikovány – třeba u osob se smyslovým postižením, záleží na konkrétní metodě) - stejná příležitost připravit se na testování (neměly by existovat osoby, které mají k materiálům přístup ještě před započetím testování) - sdělování výsledků – důraz na důvěrnost informací - **spravedlivý přístup jako rovnost výsledků při testování** - rovnost výsledků testování pro kategorie testovaných vymezených příslušností k rase, etniku či pohlaví - takový přístup je většinou odmítán – v současné době se prosazuje akceptovat rozdíl, pokud skutečně existuje (pokud je prokázána validita testu a všem osobám se dostalo stejného zacházení), a pátrat po zdrojích případného rozdílu - **spravedlivý přístup jako příležitost k učení** - souvisí s výkonovými testy ve školství - rovnost příležitostí naučit se látku, kterou výkonový test pokrývá __zkreslení spojené s obsahem testu a postupy při odpovídání__ - zkreslení = komponenty nevztahující se ke konstruktu, které mají za následek systematicky nižší nebo vyšší skóry určitých skupin osob - zdroje zkreslení spojené s obahem testu - například test, který má měřit verbální usuzování, by neměl obsahovat výrazy spojené s určitým oborem, povoláním, etnickou skupinou nebo místem => takové testy by mohly být pro určitou skupinu zajímavější a to by se mohlo odrazit na výsledcích - spadá sem také předání dostatečně srozumitelných instrukcí k testu a k vyhodnocovacím protokolům - zkreslení spojené s postupem odpovídání na otázky - někdy může zkreslení pramenit z toho, že testové položky vyvolávají jiné typy odpovědí nebo mohou být řešeny jiným způsobem, než bylo zamýšleno (například když testovaná osoba podává spíše takové odpovědi, u kterých se domnívá, že je experimentátor očekává) - spadá sem také zkreslení, které pramení z obtížnosti testu pro nějakou skupinu osob (například osoby pouze se základním vzděláním) __spravedlivý postup při výběru osob a predikci__ - v tomto případě jsou většinou důkazy o přítomnosti či nepřítomnosti zkreslení většinou hledány ve vztahu mezi testem a kritériem u příslušných skupin __může být dosaženo shody?__ V blízké budoucnosti to není pravděpodobné. Jak již bylo výše uvedeno, spravedlivý přístup je definován různě a ne vždy z odborného hlediska – je předmětem různých definic zakotvených v různých přístupech. Regulace šíření psychodiagnostických metod __Ochrana testových materiálů__ - metody zamčené v bezpečí (nesmí se k nim dostat nikdo nepovolaný), diagnostik by neměl dávat klientům k dispozici jejich data (ale klienti mají nárok na zprávu) - rovněž k výsledkům by měla mít přístup jen kvalifikovaná osoba - ohledně přístupu k výsledkům vyšetření existuje spor mezi medicínským a psychologickým přístupem (v tom prvním je běžné, že všechny výsledky týkající se jedince se zapisují do karty), obecněji se jedná o spor mezi snahou získat co nejvíce informací, které by mohly přispět k vyléčení, a autonomií pacienta - problematické je to v situacích, kdy pacient je pod dohledem mnoha různých odborníků __Návrh klasifikace psychodiagnostických metod podle požadavků na vzdělání uživatele__ //Kategorie A// Užití metody předpokládá VŠ vzdělání v příslušném oboru a zaškolení pro její administraci, vyhodnocení a interpretaci např. testy pro personalisty, pedagogy, lékaře z produkce Testcentra: - Test pozornosti d2 - Vídeňský maticový test - NEO - pětifaktorový osobnostní inventář - Dotazník životní spokojenosti //Kategorie B// Užití metody předpokládá VŠ psychologické vzdělání, jehož součástí je absolvování psychodiagnostické teorie a praxe a také zaškolení pro administraci, vyhodnocení a interpretaci metody. např. některé osobnostní dotazníky, projektivní metody i výkonové metody z produkce Testcentra: - Scénotest - Zulligerův tabulový test - Bomat - advanced / Bochumský maticový test - PSSI - Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti - NQ-S: Zátěžový test regulace kognitivních procesů - ESK - Existenciální škála - Test kognitivního odhadu //Kategorie C// Užití metody předpokládá VŠ vzdělání na úrovni jednooborové psychologie, jehož součástí je absolvování psychodiagnostické teorie a praxe a absolvování akreditovaného kurzu pro administraci, vyhodnocení a interpretaci metody. např. vybrané projektivní metody, dotazníky, výkonové testy a neuropsychologické metody z produkce Testcentra: - Rorschachův test - MMPI-2 - WISC-III - VOSP - Baterie testů vizuálního vnímání předmětů a prostoru - Bentonův vizuální retenční test Specifika diagnostiky dětí a dospívajících .**1 Situace psychologického vyšetření** Psychologické vyšetření – specifický druh interakce mezi VO a examinátorem vliv a)osobní rovnice examinátora, b)osobní rovnice VO a c)situační proměnných: a) __Proměnné týkající se examinátora__: věk, pohlaví, společenský status, zevnějšek, charakteristiky chování, důležité jsou sociální dovednosti: schopnost vytvořit ovzduší důvěry, naladit i motivovat VO, trpělivost, vřelost, autenticita, flexibilita, objektivita, empatie, citová stabilita atd.; nutné mít profesionální vědomosti a znalosti, ale i dovednosti; sebereflexe (uvědomění si vlivu své osobnosti na poznávání druhého) – nejlépe sebezkušenostní výcvik; pozor na syndrom vyhoření b) __proměnné týkající se VO__: obecné a individuální postoje (např. předsudky, očekávání); situace psychologického vyšetření pro dítě nová – může se objevit explorační a testová anxieta – úzkost, tréma, obavy, zda uspěje, stav zkoušky – nutné úzkost odstranit nebo aspoň redukovat c) __Situační proměnné__: vhodná místnost, pohodlnost místa, osvětlení, prostor pro hru (např. krabice s hračkami, papír a pastelky atd.) Psychologické vyšetření není izolovaný proces, obvykle souvisí s jinými psychologickými aktivitami, např. s psychoterapií, poradenskou intervencí, reedukací atd. – nutné tedy zapojit ho do širších souvislostí. Psych. vyšetření je víc než pouhé testování, kromě sběru a interpretace dat zahrnuje i úvahy, mínění a doporučení, co dál… **2 Struktura a průběh vyšetření** Základní psychologické vyšetření (Basic Psychological Examination BPE) __- struktura: BPE zjišťuje:__ 1. vlivy okolí (tzv. ekologický princip) – prostředí kolem dítěte, účel vyšetření, kdo vyšetření vyžaduje… 2. chování dítěte 3. intelektuální faktory 4. neuropsychický stav 5. školní úspěšnost 6. osobnost (sociálně afektivní faktory) __- proces: dělen do pěti etap:__ 1. formulace otázek, problému, stanovení hypotéz 2. výběr vhodných a adekvátních psychodiagnostických metod (nutné zohlednit: Co se chci o VO dozvědět, k jakému účelu dělám vyšetření, jaké metody mám k dispozici, jakou taktiku zvolím při vyšetření – individuální nebo skupinové vyšetření, následnost metod apod.) 3. vlastní vyšetření – získávání údajů 4. vyhodnocení získaných dat – kvantitativní i kvalitativní rozbor 5. formulace závěrů, nálezu a případných navrhovaných opatření __- průběh: může mít tyto fáze:__ 1. přípravné stádium – důvod vyšetření, studium dokumentace – předběžné seznámení s problémem 2. vlastní psychologické vyšetření – navázání a udržení kontaktu, pozorování, rozhovor… 3. analytická fáze – skórování testových výsledků a integrace s dalšími údaji; formulování intervenčních strategií a doporučení 4. interpretace výsledků a jejich sdělení rodičům, vychovatelům apod.; srozumitelnost! 5. ověřování výsledků vyšetření a z něj vyplývajících intervenčních postupů – jejich úspěšnost, pak případná korekce nebo nová doporučení **Rozdíl mezi psychologickým vyšetřením u dětí a u dospělých (Koluchová, Morávek, 1991)** -psychický vývoj dítěte rychlejší, vývojová období kratší -u dětí se obtížněji odlišují tzv. hraniční stavy, také obtížná diferenciální diagnostika -dítě je více závislé na svém sociálním prostředí -u dětí menší použitelnost testů (zvýšená unavitelnost, labilnější pozornost, malá schopnost introspekce), je lepší používat klinické metody (pozorování a rozhovor) -u dětí obtížnější interpretace výsledků, čím mladší, tím méně přesná predikce vývoje -psychodiagnostika adolescentů – specifická Motivace k vyšetření – záleží na věku, pohlaví, předběžné zkušenosti, osobních charakteristikách, národnosti atd. -u malých dětí hra, starší školáky lze motivovat prvky soutěživosti, na adolescenty zabírá motiv individuální prestiže