Psychostátnicová wiki

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== 02 ======
<sub>{{02.odt|Original file}}</sub>

**2. ****Etické aspekty používání psychodiagnostických metod. Standardy a normy užívání metod (APA, EFPA, ITC). Spravedlivý přístup při testování. Regulace šíření psychodiagnostických metod. Specifika psychodiagnostiky dětí a dospívajících**

Etické aspekty používání testových metod:

  - zásada mlčenlivosti - vztah psychologa a klienta - psychologická zpráva - profesionální a osobnostní kvality psychologa
__Vývoj profesionálního vztahu__

  - klient musí být seznámen se všemi okolnostmi testování, často podepisuje informovaný souhlas
  - dalším aspektem je, že mnohé aspekty vztahu mezi psychologem-klientem mohou ovlivnit výsledky v testu (např. děti při testování inteligence skórují více, když jsou povzbuzovány; očekávání psychologa může rovněž ovlivnit výsledky; vliv má i emocionální stav klienta – jeho motivace, úzkost; vliv může mít i to, jaký má psycholog k pacientovi vztah – pokud kladný, pak má tendenci nejasné odpovědi klienta vylepšovat)
  - psycholog proti těmto efektům může bojovat dodržováním standardů a reflexí
__Narušení soukromí__

  - týká se zejména testů osobnosti a inteligence
  - psycholog musí mít dle APA souhlas se zveřejněním informací (existují jisté výjimky)
  - přes existenci etických předpisů existují dilemata
  - v personalistice se může žadatel o práci cítit tlačen k tomu, aby prozradil jistá osobní data, protože mu jde o místo
  - otázky týkající se etiky vyvstávají i v oblasti terapie, kdy se psycholog může setkat se zneužíváním dítěte, dozví se o možném ohrožení života jiných lidí atp.
__Inviolacy__

  - týká se aktuálního diskomfortu, který cítí jedinec v testové situaci – ten plyne z otázek, které jsou klientovi nepříjemné (ve skutečnosti na ně nechce odpovídat, tabu)
__Značkování a omezení svobody__

  - s diagnózou se obzvlášť v psychologii (na rozdíl od klasické medicíny) pojí riziko značkování a s tím související sebenaplňující proroctví (jednak sociální odmítání, pak u specifických diagnóz může být zvolena nesprávná léčba)
  - přijetí diagnózy pacientem může mít rovněž vliv na rozvoj nemoci – pacient sám sebe může vnímat jako pasivní oběť nemoci, se kterou sám nemůže nic dělat
  - značkování může mít negativní vliv i v tom smyslu, že může způsobit zamrznutí v jedné pozici, omezuje rozvoj a kreativitu (např. v personalistice se mohou stanovit standardy pro výběr zaměstnanců, které fungují při výběru na určitou pozici, ale v budoucnu povedou k tomu, že firma ustrne a budou do ní vybírány stále stejné typy lidí)
__Kompetentní užívání diagnostických metod__

  - člověk administrující test musí mít potřebné vzdělání a dlouhodobý trénink v administraci testu (zejména u individuálně administrovaných testů inteligence a některých testů osobnosti)
  - znalost testu znamená: znalost limitů a slabých míst metody, znalosti týkající se validity a reliability, schopnost interpretovat výsledky pro různé populace, schopnost volit správné testové metody
  - diagnostik by měl znát jednak teorii spojenou s měřenými proměnnými (koncepty) a literaturu týkající se vývoje samotné testové metody
  - dále diagnostik musí být schopen říci, jestli daný test může pomoci při hledání řešení v dané situaci; musí zohledňovat různé vnější proměnné, které mohly testovou situaci ovlivnit a musí zohledňovat i další vlastnosti klienta, které mohou mít vliv na výsledky testových metod (rasa, orientace atp.)
  - nutné je užívat metody jen pro ty účely, pro které byly vyvinuty (nepoužívat např. projektivní testy k zjišťování inteligence, testy osobnosti k výběru zaměstnanců – tím by bylo narušeno i jejich soukromí)
__Interpretace a užívání výsledků__

  - dobrá interpretace není založena jen na uvádění hraničních skórů, ale zohledňuje i charakteristiky klienta a kontext
  - testy v baterii jsou validizovány, ale validita se nezjišťuje pro jejich kombinaci – výsledky jednotlivých testů mohou být rozporuplné, což musí psycholog nějakým způsobem interpretovat a uvést to v posudku
  - nutné je užívat nové verze testů (zejména kvůli aktualizaci norem, novým poznatkům z výzkumu)
  - diagnostik si musí vybírat takové testové metody, které jsou validní, a které jsou vhodné pro daný kontext 
  - opatrně by mělo být nakládáno s on-line testováním a technologiemi
__Sdělování testových výsledků__

  - výsledky jsou sdělovány klientovi a tomu, kdo si posudek vyžádal a děje se to každodenním jazykem
  - posudek musí být srozumitelný tomu, komu je určen (lékaři, klientovi, rodiči, učiteli), sdělováno by mělo být, proč byly užity dané metody, základní zjištění, limity daných metod a tradiční omyly, které se ve spojení s testem objevují
  - při poskytování zpětné vazby by se měly zohledňovat i takové charakteristiky jako např. úroveň vzdělání
  - dobrá zpětná vazba může mít i „léčivý“ účinek, ale s tím je spojena i velká zodpovědnost diagnostika, která souvisí s tím, že výsledky často ovlivní život klienta na dlouhou dobu
Standardy a normy užívání metod: 

  - Evropská federace psychologických asociací (EFPA, 2005)
  - Americké psychologické asociace (APA, 2000)
  - Iternational Test Commision (ITC, 2000)
Užití psychologického testu se vymezuje jako **celý proces** od identifikace konstruktu, který potřebujeme změřit, přes volbu testu, jeho administraci, vyhodnocení/skórování, analýzu a interpretaci skórů až po komunikaci výsledků.

__Dobrý praxe užívání testů zahrnuje tři prolínající oblasti__:

(1) etika užití testů, 

(2) kvalita administrace a interpretace testu 

(3) legální stránka užití testů

  - **Etika užití testů**
  - etické užití testů v nejobecnější rovině propagování a dodržování profesních a etických standardů
  - komunikace s ohledem na citlivost zpracovávaných informací pro testovanou osobu a další zainteresované osoby
  - korektní prezentace testů a testování v médiích
  - vyhýbání se situacím osobní zainteresovanosti na výsledku užití testu (spor zájmů)
  - reflektování mezí vlastní kompetence a osobní zodpovědnost za udržování aktuálnosti svého vzdělání v oblasti testování obecně a konkrétních testů specificky
  - přijetí právní, etické i smluvní zodpovědnosti za volbu testu a jeho administrace
  - dostatečné informování testovaných osob (oboustranně jasný informovaný souhlas) a snaha vyhnout se nezamýšleným následků a jakékoli škodě účastníkům celého procesu.
  - dodržování autorských práv testy a ochrana osobních údajů respondentů
  - **Odborná kompetence užití testu**
  - **schopnost kompetentně vyhodnotit potenciální přínos užití testu **v diagnostické situaci. To zahrnuje identifikaci konstruktu, který je třeba změřit, zvážení výhod a nevýhod ne-testových způsobů získávání relevantních informací, zvážení rizik i schopnost to vše adekvátně komunikovat zúčastněným osobám
  - schopnost kompetentní volby testu na základě empiricky prokázaných silných a slabých stránek testů
  - **průběžné sledování změn** v charakteristikách běžně používaných testů či u jejich cílových populací.
  - schopnost zabývat se **férovostí testů** a identifikovat možná zkreslení vyplývající ze specifických charakteristik testované osoby (kultura, jazyk, hendikep...)
  - **interpretace výsledků testu**: Zde se očekává schopnost integrovat veškeré dostupné informace (nejen získané skóry), volit patřičné normy či referenční hodnoty, zvažovat alternativní interpretace, kombinovat věcné výsledky s technickými nedokonalostmi testu a uvážlivě využívat automaticky generované zprávy
  - **komunikace výsledků **(přizpůsobení odbornosti použitého jazyka)
  - **Kvalita administrace testu**
  - **Před administrací: **Poučení zainteresovaných osob, informovaný souhlas, schopnost posoudit speciální potřeby testovaného jedince (jazykové, percepční, pohybové)
  - **Administrace:** uvedení testované osoby do situace pozitivním způsobem snižujícím 
testovou úzkost, podpora testovaným osobám, schopnost vypořádat se s jakýmikoli odbornými či osobními otázkami testované osoby, postřehnout a zaznamenat veškeré odchylky od standardního průběhu administrace, evidence testovým materiálů

  - **Vyhodnocení testu**: sleduje manuálem předepsaný postup, při vyhodnocování je třeba být schopen identifikovat nepravděpodobné či nesmyslné výsledky
Spravedlivý přístup při testování

__různá pojetí spravedlného přístupu__

  - **spravedlivý přístup jako nepřítomnost zkreslení**, tovzniká, když nedostatky v testu samotném nebo ve způsobu, jakým je užíván, vedou k rozdílným skórům
  - **spravedlivý přístup jako nestranné zacházení při testování**
    - spravedlivý přístup vyžaduje, aby všechny testované osoby dostaly stejnou příležitost projevit svou úroveň v konstruktu, který je měřen
    - např. stejné možnosti zacvičení, seznámení se s testem apod.
    - zahrnuje také stejné podmínky při testování
      - zajišťuje pečlivá standardizace testu a podmínek administrace (u specifických skupin osob mohou být standardy modifikovány – třeba u osob se smyslovým postižením, záleží na konkrétní metodě)
    - stejná příležitost připravit se na testování (neměly by existovat osoby, které mají k materiálům přístup ještě před započetím testování)
    - sdělování výsledků – důraz na důvěrnost informací
  - **spravedlivý přístup jako rovnost výsledků při testování**
    - rovnost výsledků testování pro kategorie testovaných vymezených příslušností k rase, etniku či pohlaví
    - takový přístup je většinou odmítán – v současné době se prosazuje akceptovat rozdíl, pokud skutečně existuje (pokud je prokázána validita testu a všem osobám se dostalo stejného zacházení), a pátrat po zdrojích případného rozdílu
  - **spravedlivý přístup jako příležitost k učení**
    - souvisí s výkonovými testy ve školství
    - rovnost příležitostí naučit se látku, kterou výkonový test pokrývá
__zkreslení spojené s obsahem testu a postupy při odpovídání__

  - zkreslení = komponenty nevztahující se ke konstruktu, které mají za následek systematicky nižší nebo vyšší skóry určitých skupin osob
  - zdroje zkreslení spojené s obahem testu
  - například test, který má měřit verbální usuzování, by neměl obsahovat výrazy spojené s určitým oborem, povoláním, etnickou skupinou nebo místem => takové testy by mohly být pro určitou skupinu zajímavější a to by se mohlo odrazit na výsledcích
  - spadá sem také předání dostatečně srozumitelných instrukcí k testu a k vyhodnocovacím protokolům
  - zkreslení spojené s postupem odpovídání na otázky
  - někdy může zkreslení pramenit z toho, že testové položky vyvolávají jiné typy odpovědí nebo mohou být řešeny jiným způsobem, než bylo zamýšleno (například když testovaná osoba podává spíše takové odpovědi, u kterých se domnívá, že je experimentátor očekává)
  - spadá sem také zkreslení, které pramení z obtížnosti testu pro nějakou skupinu osob (například osoby pouze se základním vzděláním)
__spravedlivý postup při výběru osob a predikci__

  - v tomto případě jsou většinou důkazy o přítomnosti či nepřítomnosti zkreslení většinou hledány ve vztahu mezi testem a kritériem u příslušných skupin
__může být dosaženo shody?__

V blízké budoucnosti to není pravděpodobné. Jak již bylo výše uvedeno, spravedlivý přístup je definován různě a ne vždy z odborného hlediska – je předmětem různých definic zakotvených v různých přístupech.

Regulace šíření psychodiagnostických metod

__Ochrana testových materiálů__

  - metody zamčené v bezpečí (nesmí se k nim dostat nikdo nepovolaný), diagnostik by neměl dávat klientům k dispozici jejich data (ale klienti mají nárok na zprávu)
  - rovněž k výsledkům by měla mít přístup jen kvalifikovaná osoba
  - ohledně přístupu k výsledkům vyšetření existuje spor mezi medicínským a psychologickým přístupem (v tom prvním je běžné, že všechny výsledky týkající se jedince se zapisují do karty), obecněji se jedná o spor mezi snahou získat co nejvíce informací, které by mohly přispět k vyléčení, a autonomií pacienta
  - problematické je to v situacích, kdy pacient je pod dohledem mnoha různých odborníků
__Návrh klasifikace psychodiagnostických metod podle požadavků na vzdělání uživatele__

//Kategorie A//

Užití metody předpokládá VŠ vzdělání v příslušném oboru a zaškolení pro její administraci, 

vyhodnocení a interpretaci např. testy pro personalisty, pedagogy, lékaře 

z produkce Testcentra:

  - Test pozornosti d2 
  - Vídeňský maticový test 
  - NEO - pětifaktorový osobnostní inventář 
  - Dotazník životní spokojenosti 
//Kategorie B//

Užití metody předpokládá VŠ psychologické vzdělání, jehož součástí je absolvování 

psychodiagnostické teorie a praxe a také zaškolení pro administraci, vyhodnocení a interpretaci metody. např. některé osobnostní dotazníky, projektivní metody i výkonové metody 

z produkce Testcentra:

  - Scénotest 
  - Zulligerův tabulový test 
  - Bomat - advanced / Bochumský maticový test 
  - PSSI - Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti 
  - NQ-S: Zátěžový test regulace kognitivních procesů 
  - ESK - Existenciální škála 
  - Test kognitivního odhadu 
//Kategorie C//

Užití metody předpokládá VŠ vzdělání na úrovni jednooborové psychologie, jehož součástí je 

absolvování psychodiagnostické teorie a praxe a absolvování akreditovaného kurzu pro 

administraci, vyhodnocení a interpretaci metody. např. vybrané projektivní metody, dotazníky, výkonové testy a neuropsychologické metody 

z produkce Testcentra:

  - Rorschachův test 
  - MMPI-2 
  - WISC-III 
  - VOSP - Baterie testů vizuálního vnímání předmětů a prostoru 
  - Bentonův vizuální retenční test
Specifika diagnostiky dětí a dospívajících

.**1 Situace psychologického vyšetření**

Psychologické vyšetření – specifický druh interakce mezi VO a examinátorem

vliv a)osobní rovnice examinátora, b)osobní rovnice VO a c)situační proměnných:

a) __Proměnné týkající se examinátora__: věk, pohlaví, společenský status, zevnějšek, charakteristiky chování, důležité jsou sociální dovednosti: schopnost vytvořit ovzduší důvěry, naladit i motivovat VO, trpělivost, vřelost, autenticita, flexibilita, objektivita, empatie, citová stabilita atd.; nutné mít profesionální vědomosti a znalosti, ale i dovednosti; sebereflexe (uvědomění si vlivu své osobnosti na poznávání druhého) – nejlépe sebezkušenostní výcvik; pozor na syndrom vyhoření

b) __proměnné týkající se VO__: obecné a individuální postoje (např. předsudky, očekávání); situace psychologického vyšetření pro dítě nová – může se objevit explorační a testová anxieta – úzkost, tréma, obavy, zda uspěje, stav zkoušky – nutné úzkost odstranit nebo aspoň redukovat

c) __Situační proměnné__: vhodná místnost, pohodlnost místa, osvětlení, prostor pro hru (např. krabice s hračkami, papír a pastelky atd.)

Psychologické vyšetření není izolovaný proces, obvykle souvisí s jinými psychologickými aktivitami, např. s psychoterapií, poradenskou intervencí, reedukací atd. – nutné tedy zapojit ho do širších souvislostí. Psych. vyšetření je víc než pouhé testování, kromě sběru a interpretace dat zahrnuje i úvahy, mínění a doporučení, co dál…

**2 Struktura a průběh vyšetření**

Základní psychologické vyšetření (Basic Psychological Examination BPE)

__- struktura: BPE zjišťuje:__

1. vlivy okolí (tzv. ekologický princip) – prostředí kolem dítěte, účel vyšetření, kdo vyšetření vyžaduje…

2. chování dítěte

3. intelektuální faktory

4. neuropsychický stav

5. školní úspěšnost

6. osobnost (sociálně afektivní faktory)

__- proces: dělen do pěti etap:__

1. formulace otázek, problému, stanovení hypotéz

2. výběr vhodných a adekvátních psychodiagnostických metod (nutné zohlednit: Co se chci o VO dozvědět, k jakému účelu dělám vyšetření, jaké metody mám k dispozici, jakou taktiku zvolím při vyšetření – individuální nebo skupinové vyšetření, následnost metod apod.)

3. vlastní vyšetření – získávání údajů 

4. vyhodnocení získaných dat – kvantitativní i kvalitativní rozbor

5. formulace závěrů, nálezu a případných navrhovaných opatření

__- průběh: může mít tyto fáze:__

1. přípravné stádium – důvod vyšetření, studium dokumentace – předběžné seznámení s problémem

2. vlastní psychologické vyšetření – navázání a udržení kontaktu, pozorování, rozhovor…

3. analytická fáze – skórování testových výsledků a integrace s dalšími údaji; formulování intervenčních strategií a doporučení

4. interpretace výsledků a jejich sdělení rodičům, vychovatelům apod.; srozumitelnost!

5. ověřování výsledků vyšetření a z něj vyplývajících intervenčních postupů – jejich úspěšnost, pak případná korekce nebo nová doporučení

**Rozdíl mezi psychologickým vyšetřením u dětí a u dospělých (Koluchová, Morávek, 1991)**

-psychický vývoj dítěte rychlejší, vývojová období kratší

-u dětí se obtížněji odlišují tzv. hraniční stavy, také obtížná diferenciální diagnostika

-dítě je více závislé na svém sociálním prostředí

-u dětí menší použitelnost testů (zvýšená unavitelnost, labilnější pozornost, malá schopnost introspekce), je lepší používat klinické metody (pozorování a rozhovor)

-u dětí obtížnější interpretace výsledků, čím mladší, tím méně přesná predikce vývoje

-psychodiagnostika adolescentů – specifická

Motivace k vyšetření – záleží na věku, pohlaví, předběžné zkušenosti, osobních charakteristikách, národnosti atd. 

-u malých dětí hra, starší školáky lze motivovat prvky soutěživosti, na adolescenty zabírá motiv individuální prestiže