prace:motivace_a_odmenovani_pracovniku
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| prace:motivace_a_odmenovani_pracovniku [2013/12/31 12:06] – [Vnitřní a vnější motivace, peníze] Eva Stejskalová | prace:motivace_a_odmenovani_pracovniku [2013/12/31 14:55] (aktuální) – [8. Motivace a odměňování pracovníků] Eva Stejskalová | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| Téma má přidělen: | Téma má přidělen: | ||
| - | <WRAP center round download 60%> | ||
| - | http:// | ||
| - | </ | ||
| ===== Oficiální obsah tématu ===== | ===== Oficiální obsah tématu ===== | ||
| Řádek 39: | Řádek 36: | ||
| Je třeba mít na paměti, že motivace není jediná, která ovlivňuje pracovní výkon – kromě ní také schopnosti, kvalita pomůcek, koordinace členů týmu apod. | Je třeba mít na paměti, že motivace není jediná, která ovlivňuje pracovní výkon – kromě ní také schopnosti, kvalita pomůcek, koordinace členů týmu apod. | ||
| - | ===== Motivační teorie | + | ===== MOTIVAČNÍ TEORIE |
| Motivační teorie – v pracovní psychologii jedny z nejpestřejších, | Motivační teorie – v pracovní psychologii jedny z nejpestřejších, | ||
| Řádek 51: | Řádek 48: | ||
| Arnold a Randall ještě uvádějí: | Arnold a Randall ještě uvádějí: | ||
| - | **TEORIE SELSKÉHO ROZUMU (common-sense approaches)** | + | ==== TEORIE SELSKÉHO ROZUMU (common-sense approaches) |
| Nejsou teoriemi v pravém (vědeckém) slova smyslu – teorie X, teorie Y a sociální přístup. | Nejsou teoriemi v pravém (vědeckém) slova smyslu – teorie X, teorie Y a sociální přístup. | ||
| Řádek 64: | Řádek 61: | ||
| - | **TEORIE POTŘEB** | + | ==== TEORIE POTŘEB |
| Rané teorie se zaměřují na psychologické potřeby zaměstnanců (pravděpodobně biologického původu) jako hlavní zdroj jejich motivace. Vycházejí z předpokladu, | Rané teorie se zaměřují na psychologické potřeby zaměstnanců (pravděpodobně biologického původu) jako hlavní zdroj jejich motivace. Vycházejí z předpokladu, | ||
| - | **Maslowova hierarchie potřeb** | + | === Maslowova hierarchie potřeb |
| 1943, 1954: každý člověk má pět stupňů potřeb, jsou naplňovány postupně, vyšší (růstové) začnou být aktuální až po uspokojení těch nižších (základních). Odspodu pyramidy: | 1943, 1954: každý člověk má pět stupňů potřeb, jsou naplňovány postupně, vyšší (růstové) začnou být aktuální až po uspokojení těch nižších (základních). Odspodu pyramidy: | ||
| Řádek 82: | Řádek 81: | ||
| - | **Alderferova ERG teorie** | + | === Alderferova ERG teorie |
| 1969, 1972: alternativní model, zjednodušení na 3 skupiny potřeb: | 1969, 1972: alternativní model, zjednodušení na 3 skupiny potřeb: | ||
| Řádek 93: | Řádek 93: | ||
| - | **Herzbergova dvoufaktorová teorie** | + | === Herzbergova dvoufaktorová teorie |
| 1959: vychází z výzkumů pracovní spokojenosti. | 1959: vychází z výzkumů pracovní spokojenosti. | ||
| Řádek 106: | Řádek 107: | ||
| - | **TEORIE OSOBNOSTNÍCH RYSŮ** | + | ==== TEORIE OSOBNOSTNÍCH RYSŮ ==== |
| Teorie potřeb prosazují uniformní pohled – všichni lidé jsou motivováni stejnými motivy. Ale mezi lidmi jsou individuální rozdíly. | Teorie potřeb prosazují uniformní pohled – všichni lidé jsou motivováni stejnými motivy. Ale mezi lidmi jsou individuální rozdíly. | ||
| - | **McClellandova teorie** | + | === McClellandova teorie |
| * Pojem need for achievement původně od Murrayho (1938) – jedna z 20 potřeb, které podle něj jsou na pozadí lidského chování. Touha překonávat překážky, | * Pojem need for achievement původně od Murrayho (1938) – jedna z 20 potřeb, které podle něj jsou na pozadí lidského chování. Touha překonávat překážky, | ||
| Řádek 121: | Řádek 124: | ||
| - | **KOGNICE PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ** | + | ==== KOGNICE PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ |
| 2 důležité teorie – očekávání a cílů (dnes obzvláště vlivná). | 2 důležité teorie – očekávání a cílů (dnes obzvláště vlivná). | ||
| - | **Vroomova teorie expektance (očekávání)** | + | === Vroomova teorie expektance (očekávání) |
| 1964: valence (jak moc si člověk cenní určitého výsledku), instrumentalita (vnímaná pravděpodobnost, | 1964: valence (jak moc si člověk cenní určitého výsledku), instrumentalita (vnímaná pravděpodobnost, | ||
| Řádek 139: | Řádek 144: | ||
| - | **Lockeho a Lathamova teorie nastavení cílů** | + | === Lockeho a Lathamova teorie nastavení cílů |
| 1968: nejvlivnější v manažerské praxi – má rozsáhlý výzkumný a teoretický základ a dlouhodobý vývoj. | 1968: nejvlivnější v manažerské praxi – má rozsáhlý výzkumný a teoretický základ a dlouhodobý vývoj. | ||
| Řádek 162: | Řádek 168: | ||
| - | **TEORIE SPRAVEDLNOSTI** | + | ==== TEORIE SPRAVEDLNOSTI |
| + | |||
| + | |||
| + | === Adamsova teorie ekvity (rovnosti) === | ||
| - | **Adamsova teorie ekvity (rovnosti)** | ||
| 1963: teorie původně pochází z oblasti interpersonálních vztahů (viz bakalářský kurz Sociální psychologie II); lidé cítí rovnost, pokud mají dojem, že poměr jejich vkladů a zisků je stejný jako u ostatních kolegů. Kromě kolegů mohou provádět srovnání s předchozím zaměstnáním či s lidmi z jiných firem. Validita teorie nebyla potvrzena výzkumy. Lidé se snaží redukovat nerovnost spíše v případě, že se cítí nedoceněni (under-rewarded) než přeceněni (over-rewarded). Navíc, stejně jako teorie potřeb, ani teorie ekvity nevysvětluje, | 1963: teorie původně pochází z oblasti interpersonálních vztahů (viz bakalářský kurz Sociální psychologie II); lidé cítí rovnost, pokud mají dojem, že poměr jejich vkladů a zisků je stejný jako u ostatních kolegů. Kromě kolegů mohou provádět srovnání s předchozím zaměstnáním či s lidmi z jiných firem. Validita teorie nebyla potvrzena výzkumy. Lidé se snaží redukovat nerovnost spíše v případě, že se cítí nedoceněni (under-rewarded) než přeceněni (over-rewarded). Navíc, stejně jako teorie potřeb, ani teorie ekvity nevysvětluje, | ||
| - | __Organizační spravedlnost__ | + | === Organizační spravedlnost === |
| Procedurální – férovost systému odměňování a jiných systémů. | Procedurální – férovost systému odměňování a jiných systémů. | ||
| Řádek 191: | Řádek 200: | ||
| - | **CHARAKTERISTIKY PRÁCE (Woods, West) + JOB REDESIGN (Arnold, Randall)** | + | ==== CHARAKTERISTIKY PRÁCE (Woods, West) + JOB REDESIGN (Arnold, Randall) |
| Taylorismus (podle některých autorů //teorie instrumentality// | Taylorismus (podle některých autorů //teorie instrumentality// | ||
| Řádek 214: | Řádek 224: | ||
| - | **Hackmanův a Oldhamův model pracovních charakteristik** | + | === Hackmanův a Oldhamův model pracovních charakteristik |
| 1980: jaké charakteristiky práce člověka motivují? 3 psychologické stavy, jichž je třeba dosáhnout: | 1980: jaké charakteristiky práce člověka motivují? 3 psychologické stavy, jichž je třeba dosáhnout: | ||
| Řádek 238: | Řádek 249: | ||
| Kritika: nebere v potaz znalosti, sociální aktivity a kontext (pracovní podmínky). Také se ukazuje, že některé charakteristiky práce jsou důležitější v určitých fázích kariéry, např. důležitost úkolu je podstatná ve starším věku (snaha pozitivně přispět). | Kritika: nebere v potaz znalosti, sociální aktivity a kontext (pracovní podmínky). Také se ukazuje, že některé charakteristiky práce jsou důležitější v určitých fázích kariéry, např. důležitost úkolu je podstatná ve starším věku (snaha pozitivně přispět). | ||
| - | **SEBEDETERMINAČNÍ TEORIE (Vaculík ji vyžaduje, ale nebyla zařazena ani v Arnoldovi, ani ve Woodsovi, tak ji dávám na konec)** | + | ==== SEBEDETERMINAČNÍ TEORIE (Vaculík ji vyžaduje, ale nebyla zařazena ani v Arnoldovi, ani ve Woodsovi, tak ji dávám na konec) |
| * Edward L. Deci + Richard M. Ryan (publik. 1985) – vliv psychoanalytického i KBT přístupu, Rotterův locus of control | * Edward L. Deci + Richard M. Ryan (publik. 1985) – vliv psychoanalytického i KBT přístupu, Rotterův locus of control | ||
| Řádek 257: | Řádek 269: | ||
| - | **INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY V MOTIVACI (Arnold, Randall)** | + | ===== INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY V MOTIVACI (Arnold, Randall) |
| + | |||
| + | |||
| + | ==== Identita osobní a sociální ==== | ||
| - | **Identita osobní a sociální** | ||
| Jsme motivování chovat se v souladu s naší identitou, případně s naším ideálním self. Máme tendenci chovat se podle toho, jaká identita je pro nás v danou chvíli nejvýznamnější (např. sociální identita zaměstnance marketingového oddělení). | Jsme motivování chovat se v souladu s naší identitou, případně s naším ideálním self. Máme tendenci chovat se podle toho, jaká identita je pro nás v danou chvíli nejvýznamnější (např. sociální identita zaměstnance marketingového oddělení). | ||
| Řádek 271: | Řádek 285: | ||
| - internalizace cíle (cíl má pro nás hodnotu) | - internalizace cíle (cíl má pro nás hodnotu) | ||
| - | **Vliv osobnostních rysů na motivaci** | + | ==== Vliv osobnostních rysů na motivaci |
| JUDGE, ILIES (2002): | JUDGE, ILIES (2002): | ||
| Řádek 292: | Řádek 307: | ||
| Autoři se domnívají, | Autoři se domnívají, | ||
| - | ==== Vnitřní a vnější motivace, peníze | + | ===== VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ MOTIVACE, PENÍZE ===== |
| * Srovnej s overjustification effect, viz Sociální psychologie I. | * Srovnej s overjustification effect, viz Sociální psychologie I. | ||
| Řádek 344: | Řádek 359: | ||
| - | ==== K odměnám a trestům | + | ==== K ODMĚNÁM A TRESTŮM |
| Řádek 359: | Řádek 374: | ||
| Pochvala má silnější účinek, zvyšuje výkon, zatímco opakované kárání ho snižuje (nejvýraznější u slabších žáků). Úplně nejhorší výsledky má ale ten, koho si nevšímáme. | Pochvala má silnější účinek, zvyšuje výkon, zatímco opakované kárání ho snižuje (nejvýraznější u slabších žáků). Úplně nejhorší výsledky má ale ten, koho si nevšímáme. | ||
| - | ==== ODMĚNY A MOTIVAČNÍ SYSTÉM ORGANIZACE (nebylo v povinné literatuře, | + | ===== ODMĚNY A MOTIVAČNÍ SYSTÉM ORGANIZACE (nebylo v povinné literatuře, |
| **Hmotné a nehmotné odměny jako nástroje motivace (stimulace)** | **Hmotné a nehmotné odměny jako nástroje motivace (stimulace)** | ||
| Řádek 387: | Řádek 402: | ||
| - | === Motivační systém organizace === | + | ==== Motivační systém organizace |
| * nástroj systematického ovlivňování pracovního jednání | * nástroj systematického ovlivňování pracovního jednání | ||
| Řádek 452: | Řádek 467: | ||
| - | == Vztah mezi odměňováním a dalšími personálními činnostmi == | + | ==== Vztah mezi odměňováním a dalšími personálními činnostmi |
| * odmeňovanie pracovníkov ako jedna z aktivít riadenia ľudských zdrojov, kt. Cieľom je: | * odmeňovanie pracovníkov ako jedna z aktivít riadenia ľudských zdrojov, kt. Cieľom je: | ||
| Řádek 480: | Řádek 495: | ||
| Hodnocení pracovníků je pro odměňování zásadní. Úroveň odměňování ovlivňuje hodnocení, protože pokud chce podnik po pracovnících lepší pracovní výkony a odměňování je špatné, potom je těžké dělat důsledné a správné hodnocení. | Hodnocení pracovníků je pro odměňování zásadní. Úroveň odměňování ovlivňuje hodnocení, protože pokud chce podnik po pracovnících lepší pracovní výkony a odměňování je špatné, potom je těžké dělat důsledné a správné hodnocení. | ||
| Péče o pracovníky se odráží při tvorbě mzdy a hlavně v zaměstnaneckých výhodách. A opět se zde může projevit špatný systém odměňování, | Péče o pracovníky se odráží při tvorbě mzdy a hlavně v zaměstnaneckých výhodách. A opět se zde může projevit špatný systém odměňování, | ||
| - | ==== JAK MOTIVOVAT ZAMĚSTNANCE aneb integrace motivačních teorií ==== | + | ===== JAK MOTIVOVAT ZAMĚSTNANCE aneb integrace motivačních teorií |
| Jak uvést teorie do praxe? Bývá to obtížné hlavně v tom, že často nevíme, jakou teorii použít a kdy. | Jak uvést teorie do praxe? Bývá to obtížné hlavně v tom, že často nevíme, jakou teorii použít a kdy. | ||
prace/motivace_a_odmenovani_pracovniku.1388488003.txt.gz · Poslední úprava: 2013/12/31 12:06 autor: Eva Stejskalová
