Psychostátnicová wiki

Společná příprava na SZZ na KPsy FSS MU

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


prace:motivace_a_odmenovani_pracovniku

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
prace:motivace_a_odmenovani_pracovniku [2013/12/31 12:06] – [Vnitřní a vnější motivace, peníze] Eva Stejskalováprace:motivace_a_odmenovani_pracovniku [2013/12/31 14:55] (aktuální) – [8. Motivace a odměňování pracovníků] Eva Stejskalová
Řádek 3: Řádek 3:
 Téma má přidělen:   --- //[[stejsy@volny.cz|Eva Stejskalová]] 2013/11/25 19:14//</wrap> Téma má přidělen:   --- //[[stejsy@volny.cz|Eva Stejskalová]] 2013/11/25 19:14//</wrap>
  
-<WRAP center round download 60%> 
-http://psychostatnice.brozkeff.net/lib/exe/fetch.php?media=download:prace:8_motivace_odmenovani.docx 
-</WRAP> 
 ===== Oficiální obsah tématu ===== ===== Oficiální obsah tématu =====
  
Řádek 39: Řádek 36:
  
 Je třeba mít na paměti, že motivace není jediná, která ovlivňuje pracovní výkon – kromě ní také schopnosti, kvalita pomůcek, koordinace členů týmu apod. Je třeba mít na paměti, že motivace není jediná, která ovlivňuje pracovní výkon – kromě ní také schopnosti, kvalita pomůcek, koordinace členů týmu apod.
-===== Motivační teorie =====+===== MOTIVAČNÍ TEORIE =====
  
 Motivační teorie – v pracovní psychologii jedny z nejpestřejších, nejlépe propracovaných a roztříděných. Autoři (Woods a West) rozlišují 5 hlavních kategorií, do nichž sdružují podobné teorie: Motivační teorie – v pracovní psychologii jedny z nejpestřejších, nejlépe propracovaných a roztříděných. Autoři (Woods a West) rozlišují 5 hlavních kategorií, do nichž sdružují podobné teorie:
Řádek 51: Řádek 48:
 Arnold a Randall ještě uvádějí: Arnold a Randall ještě uvádějí:
  
-**TEORIE SELSKÉHO ROZUMU (common-sense approaches)**+==== TEORIE SELSKÉHO ROZUMU (common-sense approaches) ====
  
 Nejsou teoriemi v pravém (vědeckém) slova smyslu – teorie X, teorie Y a sociální přístup. Nejsou teoriemi v pravém (vědeckém) slova smyslu – teorie X, teorie Y a sociální přístup.
Řádek 64: Řádek 61:
  
  
-**TEORIE POTŘEB**+==== TEORIE POTŘEB ==== 
  
 Rané teorie se zaměřují na psychologické potřeby zaměstnanců (pravděpodobně biologického původu) jako hlavní zdroj jejich motivace. Vycházejí z předpokladu, že se člověk snaží uspokojovat své nenaplněné potřeby tím, že vyvíjí určitou aktivitu, aby odstranil tenzi a nerovnováhu. Teorie mají vysokou zjevnou (face) validitu a popularitu u manažerů, méně populární jsou u psychologů. Rané teorie se zaměřují na psychologické potřeby zaměstnanců (pravděpodobně biologického původu) jako hlavní zdroj jejich motivace. Vycházejí z předpokladu, že se člověk snaží uspokojovat své nenaplněné potřeby tím, že vyvíjí určitou aktivitu, aby odstranil tenzi a nerovnováhu. Teorie mají vysokou zjevnou (face) validitu a popularitu u manažerů, méně populární jsou u psychologů.
  
  
-**Maslowova hierarchie potřeb**+=== Maslowova hierarchie potřeb === 
  
 1943, 1954: každý člověk má pět stupňů potřeb, jsou naplňovány postupně, vyšší (růstové) začnou být aktuální až po uspokojení těch nižších (základních). Odspodu pyramidy: 1943, 1954: každý člověk má pět stupňů potřeb, jsou naplňovány postupně, vyšší (růstové) začnou být aktuální až po uspokojení těch nižších (základních). Odspodu pyramidy:
Řádek 82: Řádek 81:
  
  
-**Alderferova ERG teorie**+=== Alderferova ERG teorie === 
  
 1969, 1972: alternativní model, zjednodušení na 3 skupiny potřeb: 1969, 1972: alternativní model, zjednodušení na 3 skupiny potřeb:
Řádek 93: Řádek 93:
  
  
-**Herzbergova dvoufaktorová teorie**+=== Herzbergova dvoufaktorová teorie === 
  
 1959: vychází z výzkumů pracovní spokojenosti. 1959: vychází z výzkumů pracovní spokojenosti.
Řádek 106: Řádek 107:
  
  
-**TEORIE OSOBNOSTNÍCH RYSŮ**+==== TEORIE OSOBNOSTNÍCH RYSŮ ==== 
  
 Teorie potřeb prosazují uniformní pohled – všichni lidé jsou motivováni stejnými motivy. Ale mezi lidmi jsou individuální rozdíly. Teorie potřeb prosazují uniformní pohled – všichni lidé jsou motivováni stejnými motivy. Ale mezi lidmi jsou individuální rozdíly.
  
-**McClellandova teorie**+=== McClellandova teorie === 
  
 * Pojem need for achievement původně od Murrayho (1938) – jedna z 20 potřeb, které podle něj jsou na pozadí lidského chování. Touha překonávat překážky, prosadit moc, vykonat něco náročného co nejrychleji a nejlépe, převzít zodpovědnost za úkol a dostávat pravidelnou zpětnou vazbu. Arnold a Randall řadí tuto teorii ještě mezi teorie potřeb. * Pojem need for achievement původně od Murrayho (1938) – jedna z 20 potřeb, které podle něj jsou na pozadí lidského chování. Touha překonávat překážky, prosadit moc, vykonat něco náročného co nejrychleji a nejlépe, převzít zodpovědnost za úkol a dostávat pravidelnou zpětnou vazbu. Arnold a Randall řadí tuto teorii ještě mezi teorie potřeb.
Řádek 121: Řádek 124:
  
  
-**KOGNICE PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ**+==== KOGNICE PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ ==== 
  
 2 důležité teorie – očekávání a cílů (dnes obzvláště vlivná). 2 důležité teorie – očekávání a cílů (dnes obzvláště vlivná).
  
  
-**Vroomova teorie expektance (očekávání)**+=== Vroomova teorie expektance (očekávání) === 
  
 1964: valence (jak moc si člověk cenní určitého výsledku), instrumentalita (vnímaná pravděpodobnost, že výkon povede k žádoucímu cíli), expektance (vnímaná pravděpodobnost, že snaha povede k žádoucímu výkonu). 1964: valence (jak moc si člověk cenní určitého výsledku), instrumentalita (vnímaná pravděpodobnost, že výkon povede k žádoucímu cíli), expektance (vnímaná pravděpodobnost, že snaha povede k žádoucímu výkonu).
Řádek 139: Řádek 144:
  
  
-**Lockeho a Lathamova teorie nastavení cílů**+=== Lockeho a Lathamova teorie nastavení cílů === 
  
 1968: nejvlivnější v manažerské praxi – má rozsáhlý výzkumný a teoretický základ a dlouhodobý vývoj. 1968: nejvlivnější v manažerské praxi – má rozsáhlý výzkumný a teoretický základ a dlouhodobý vývoj.
Řádek 162: Řádek 168:
  
  
-**TEORIE SPRAVEDLNOSTI**+==== TEORIE SPRAVEDLNOSTI ==== 
 + 
 + 
 +=== Adamsova teorie ekvity (rovnosti) ===
  
-**Adamsova teorie ekvity (rovnosti)** 
  
 1963: teorie původně pochází z oblasti interpersonálních vztahů (viz bakalářský kurz Sociální psychologie II); lidé cítí rovnost, pokud mají dojem, že poměr jejich vkladů a zisků je stejný jako u ostatních kolegů. Kromě kolegů mohou provádět srovnání s předchozím zaměstnáním či s lidmi z jiných firem. Validita teorie nebyla potvrzena výzkumy. Lidé se snaží redukovat nerovnost spíše v případě, že se cítí nedoceněni (under-rewarded) než přeceněni (over-rewarded). Navíc, stejně jako teorie potřeb, ani teorie ekvity nevysvětluje, co lidé udělají, když pociťují nerovnováhu.  1963: teorie původně pochází z oblasti interpersonálních vztahů (viz bakalářský kurz Sociální psychologie II); lidé cítí rovnost, pokud mají dojem, že poměr jejich vkladů a zisků je stejný jako u ostatních kolegů. Kromě kolegů mohou provádět srovnání s předchozím zaměstnáním či s lidmi z jiných firem. Validita teorie nebyla potvrzena výzkumy. Lidé se snaží redukovat nerovnost spíše v případě, že se cítí nedoceněni (under-rewarded) než přeceněni (over-rewarded). Navíc, stejně jako teorie potřeb, ani teorie ekvity nevysvětluje, co lidé udělají, když pociťují nerovnováhu. 
  
-__Organizační spravedlnost__+=== Organizační spravedlnost === 
  
 Procedurální – férovost systému odměňování a jiných systémů.  Procedurální – férovost systému odměňování a jiných systémů. 
Řádek 191: Řádek 200:
  
  
-**CHARAKTERISTIKY PRÁCE (Woods, West) + JOB REDESIGN (Arnold, Randall)**+==== CHARAKTERISTIKY PRÁCE (Woods, West) + JOB REDESIGN (Arnold, Randall) ==== 
  
 Taylorismus (podle některých autorů //teorie instrumentality//) = připomíná teorii X, snaha standardizovat metody a maximálně zjednodušit práci a minimalizovat výdaje. Používat jen finanční pobídky, omezit kontrolu zaměstnanců a hlídat, zda nešidí firmu. Taylorismus (podle některých autorů //teorie instrumentality//) = připomíná teorii X, snaha standardizovat metody a maximálně zjednodušit práci a minimalizovat výdaje. Používat jen finanční pobídky, omezit kontrolu zaměstnanců a hlídat, zda nešidí firmu.
Řádek 214: Řádek 224:
  
  
-**Hackmanův a Oldhamův model pracovních charakteristik**+=== Hackmanův a Oldhamův model pracovních charakteristik === 
  
 1980: jaké charakteristiky práce člověka motivují? 3 psychologické stavy, jichž je třeba dosáhnout: 1980: jaké charakteristiky práce člověka motivují? 3 psychologické stavy, jichž je třeba dosáhnout:
Řádek 238: Řádek 249:
 Kritika: nebere v potaz znalosti, sociální aktivity a kontext (pracovní podmínky). Také se ukazuje, že některé charakteristiky práce jsou důležitější v určitých fázích kariéry, např. důležitost úkolu je podstatná ve starším věku (snaha pozitivně přispět). Kritika: nebere v potaz znalosti, sociální aktivity a kontext (pracovní podmínky). Také se ukazuje, že některé charakteristiky práce jsou důležitější v určitých fázích kariéry, např. důležitost úkolu je podstatná ve starším věku (snaha pozitivně přispět).
  
-**SEBEDETERMINAČNÍ TEORIE (Vaculík ji vyžaduje, ale nebyla zařazena ani v Arnoldovi, ani ve Woodsovi, tak ji dávám na konec)**+==== SEBEDETERMINAČNÍ TEORIE (Vaculík ji vyžaduje, ale nebyla zařazena ani v Arnoldovi, ani ve Woodsovi, tak ji dávám na konec) ==== 
  
   * Edward L. Deci + Richard M. Ryan (publik. 1985) – vliv psychoanalytického i KBT přístupu, Rotterův locus of control   * Edward L. Deci + Richard M. Ryan (publik. 1985) – vliv psychoanalytického i KBT přístupu, Rotterův locus of control
Řádek 257: Řádek 269:
  
  
-**INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY V MOTIVACI (Arnold, Randall)**+===== INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY V MOTIVACI (Arnold, Randall) ===== 
 + 
 + 
 +==== Identita osobní a sociální ====
  
-**Identita osobní a sociální** 
  
 Jsme motivování chovat se v souladu s naší identitou, případně s naším ideálním self. Máme tendenci chovat se podle toho, jaká identita je pro nás v danou chvíli nejvýznamnější (např. sociální identita zaměstnance marketingového oddělení). Jsme motivování chovat se v souladu s naší identitou, případně s naším ideálním self. Máme tendenci chovat se podle toho, jaká identita je pro nás v danou chvíli nejvýznamnější (např. sociální identita zaměstnance marketingového oddělení).
Řádek 271: Řádek 285:
   - internalizace cíle (cíl má pro nás hodnotu)   - internalizace cíle (cíl má pro nás hodnotu)
  
-**Vliv osobnostních rysů na motivaci**+==== Vliv osobnostních rysů na motivaci ==== 
  
 JUDGE, ILIES (2002): JUDGE, ILIES (2002):
Řádek 292: Řádek 307:
 Autoři se domnívají, že potvrdili, že teorie jsou kompatibilní, díky vysokému naměřenému vztahu mezi N a S a všemi třemi motivačními kritérii. Tzn. jedinec, který bude mít vysokou motivaci dle teorie nastavení cílů, ji pravděpodobně bude mít i dle zbylých dvou teorií. S je silnější korelát výkonnosti, zatímco N je silnější korelát motivace. Vyšší validita u studií z pracovního prostředí (ne laboratorního), cross-sectional studies a publikované. Autoři se domnívají, že potvrdili, že teorie jsou kompatibilní, díky vysokému naměřenému vztahu mezi N a S a všemi třemi motivačními kritérii. Tzn. jedinec, který bude mít vysokou motivaci dle teorie nastavení cílů, ji pravděpodobně bude mít i dle zbylých dvou teorií. S je silnější korelát výkonnosti, zatímco N je silnější korelát motivace. Vyšší validita u studií z pracovního prostředí (ne laboratorního), cross-sectional studies a publikované.
  
-==== Vnitřní a vnější motivacepeníze ====+===== VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ MOTIVACEPENÍZE =====
  
 * Srovnej s overjustification effect, viz Sociální psychologie I. * Srovnej s overjustification effect, viz Sociální psychologie I.
Řádek 344: Řádek 359:
  
  
-==== K odměnám a trestům (jejich krátkodobý a dlouhodobý efekt): ====+==== K ODMĚNÁM A TRESTŮM (jejich krátkodobý a dlouhodobý efekt): ====
  
  
Řádek 359: Řádek 374:
 Pochvala má silnější účinek, zvyšuje výkon, zatímco opakované kárání ho snižuje (nejvýraznější u slabších žáků). Úplně nejhorší výsledky má ale ten, koho si nevšímáme. Pochvala má silnější účinek, zvyšuje výkon, zatímco opakované kárání ho snižuje (nejvýraznější u slabších žáků). Úplně nejhorší výsledky má ale ten, koho si nevšímáme.
  
-==== ODMĚNY A MOTIVAČNÍ SYSTÉM ORGANIZACE (nebylo v povinné literatuře, ale Vaculík by se mohl ptát, proto to beru ze starších vypracovaných otázek ====+===== ODMĚNY A MOTIVAČNÍ SYSTÉM ORGANIZACE (nebylo v povinné literatuře, ale Vaculík by se mohl ptát, proto to beru ze starších vypracovaných otázek =====
  
 **Hmotné a nehmotné odměny jako nástroje motivace (stimulace)** **Hmotné a nehmotné odměny jako nástroje motivace (stimulace)**
Řádek 387: Řádek 402:
  
  
-=== Motivační systém organizace ===+==== Motivační systém organizace ====
  
   * nástroj systematického ovlivňování pracovního jednání    * nástroj systematického ovlivňování pracovního jednání 
Řádek 452: Řádek 467:
  
  
-== Vztah mezi odměňováním a dalšími personálními činnostmi ==+==== Vztah mezi odměňováním a dalšími personálními činnostmi ====
  
   * odmeňovanie pracovníkov ako jedna z aktivít riadenia ľudských zdrojov, kt. Cieľom je:   * odmeňovanie pracovníkov ako jedna z aktivít riadenia ľudských zdrojov, kt. Cieľom je:
Řádek 480: Řádek 495:
 Hodnocení pracovníků je pro odměňování zásadní. Úroveň odměňování ovlivňuje hodnocení, protože pokud chce podnik po pracovnících lepší pracovní výkony a odměňování je špatné, potom je těžké dělat důsledné a správné hodnocení. Hodnocení pracovníků je pro odměňování zásadní. Úroveň odměňování ovlivňuje hodnocení, protože pokud chce podnik po pracovnících lepší pracovní výkony a odměňování je špatné, potom je těžké dělat důsledné a správné hodnocení.
 Péče o pracovníky se odráží při tvorbě mzdy a hlavně v zaměstnaneckých výhodách. A opět se zde může projevit špatný systém odměňování, který se může podobou zaměstnaneckých výhod trochu kompenzovat a naopak nedostatečná péče o pracovníky může vyvolat větší tlak na peněžní odměňování. Péče o pracovníky se odráží při tvorbě mzdy a hlavně v zaměstnaneckých výhodách. A opět se zde může projevit špatný systém odměňování, který se může podobou zaměstnaneckých výhod trochu kompenzovat a naopak nedostatečná péče o pracovníky může vyvolat větší tlak na peněžní odměňování.
-==== JAK MOTIVOVAT ZAMĚSTNANCE aneb integrace motivačních teorií ====+===== JAK MOTIVOVAT ZAMĚSTNANCE aneb integrace motivačních teorií =====
  
 Jak uvést teorie do praxe? Bývá to obtížné hlavně v tom, že často nevíme, jakou teorii použít a kdy. Jak uvést teorie do praxe? Bývá to obtížné hlavně v tom, že často nevíme, jakou teorii použít a kdy.
prace/motivace_a_odmenovani_pracovniku.1388488003.txt.gz · Poslední úprava: 2013/12/31 12:06 autor: Eva Stejskalová