Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- prace:metoda_assessment_centra [2013/12/31 12:04] – Marcela Leugnerová
+++ prace:metoda_assessment_centra [2014/01/11 19:29] (aktuální) – [Základní stavební kameny metody assessment centra] Martin Malec
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 ===== Základní stavební kameny metody assessment centra =====
 Jsou to: analýza pracovní pozice, větší počet metod, hodnocení založené na pořizování vzorků chování, více zacvičených pozorovatelů, způsob hodnocení účastníků
-==== Analýza pracovní pozice ==== ([[prace:analyza_pracovni_pozice|viz otázka 3]])
+==== Analýza pracovní pozice ====
+([[prace:analyza_pracovni_pozice|viz otázka 3]])
   * prováděna skrze: rozhovory, dotazníky, pozorování při výkonu práce
   * cílem je přehled pracovních činností (job description) – úkoly, procedury, metody, a přehled požadavků na osobu v této pozici (job specification) – dovednosti, schopnosti, charakteristiky
@@ Řádek 409: / Řádek 411: @@
   * pro zvýšení prediktivní validity je tedy nutné zajistit posílení diskriminační validity kompetencí
   * větší prediktivní validitu mají kompetence zjišťující stabilní charakteristiky (odolnost, organizování a plánování, řešení problémů, vliv na druhé)
-možné zdroje narušení prediktivní validity (10 klasických chyb při realizaci AC)
+  * možné zdroje narušení prediktivní validity (10 klasických chyb při realizaci AC)
-−	špatné plánování – důsledkem je:
+    * špatné plánování – důsledkem je:
-−	nedostatečná podpora top-managementu
+      * nedostatečná podpora top-managementu
-−	nedostatek interních hodnotitelů nebo nedostatek času na jejich straně
+      * nedostatek interních hodnotitelů nebo nedostatek času na jejich straně
-−	není dostatečně zvážena vhodnost užití AC
+      * není dostatečně zvážena vhodnost užití AC
-−	neadekvátní analýza pracovní pozice (problém v určitých oblastech – např. veřejný sektor)
+    * neadekvátní analýza pracovní pozice (problém v určitých oblastech – např. veřejný sektor)
-−	špatně definované dimenze
+    * špatně definované dimenze
-−	je jich mnoho (hodnotitelé nemají kognitivní kapacitu na to, je všechny sledovat
+      * je jich mnoho (hodnotitelé nemají kognitivní kapacitu na to, je všechny sledovat
-−	nedostatečná operacionalizace dimenze (není převedena do pozorovatelného chování)
+      * nedostatečná operacionalizace dimenze (není převedena do pozorovatelného chování)
-−	špatné modelové situace
+    * špatné modelové situace
-−	situace je převzatá či moc obecná (nepokrývá dostatečně danou pozici)
+      * situace je převzatá či moc obecná (nepokrývá dostatečně danou pozici)
-−	je nesprávně zadaná (např. není poskytnuta jasná instrukce)
+      * je nesprávně zadaná (např. není poskytnuta jasná instrukce)
-−	žádné pretestování situace
+    * žádné pretestování situace
-−	je nutné situace validizovat, což vyžaduje zkušenosti
+      * je nutné situace validizovat, což vyžaduje zkušenosti
-−	nekvalifikovaní hodnotitelé
+    * nedostatečný trénink (hodnocení je pak nepřesné, pozorování i hodnocení je pak náchylnější vůči zkreslení
-−	nedostatečný trénink (hodnocení je pak nepřesné, pozorování i hodnocení je pak náchylnější vůči zkreslení
+    * nedostatečná dokumentace chování a hodnocení
-−	nedostatečná dokumentace chování a hodnocení
+      * pokud nemá hodnotitel přesný záznam, může spíše usuzovat na základě domněnek
-−	pokud nemá hodnotitel přesný záznam, může spíše usuzovat na základě domněnek
+=== Inkrementální validita AC ===
+  * výsledky jsou nejednoznačné (uvádí se, že je vysoká i nízká)
-−	inkrementální validita AC
+  * podle V. je to způsobeno jednak tím, že celkové hodnocení z AC je jedno číslo tvořené spoustou údajů, přičemž závisí i na tom, k jakému účelu je prováděno (pokud je prováděno na pozici, kde je zapotřebí dobrých kognitivních schopností, pak tam jsou zahrnuty kompetence, které tuto oblast více měří a je tedy možné, že inkrementální validita vzhledem k testům kognitivních schopností bude nižší) – je tedy zapotřebí vždy posuzovat konkrétní AC
-−	výsledky jsou nejednoznačné (uvádí se, že je vysoká i nízká)
+==== Validizace diagnostického AC ====
-−	podle V. je to způsobeno jednak tím, že celkové hodnocení z AC je jedno číslo tvořené spoustou údajů, přičemž závisí i na tom, k jakému účelu je prováděno (pokud je prováděno na pozici, kde je zapotřebí dobrých kognitivních schopností, pak tam jsou zahrnuty kompetence, které tuto oblast více měří a je tedy možné, že inkrementální validita vzhledem k testům kognitivních schopností bude nižší) – je tedy zapotřebí vždy posuzovat konkrétní AC
+=== Obsah metody ===
-Validizace diagnostického AC
+  * zařazené kompetence závisí na účelu AC, většinou vychází rovněž z analýzy pozice, ale uplatňuje se i strategická analýza pozice a kompetenční modelování
-−	obsahová validita – zařazené kompetence závisí na účelu AC, většinou vychází rovněž z analýzy pozice, ale uplatňuje se i strategická analýza pozice a kompetenční modelování
+  * obsahová validita je posuzována tak, že je posouzena vhodnost kompetencí ve vztahu k účelu AC – to provádějí odborníci, kteří jsou seznámeni s kompetencemi, pozicí, organizací
-−	obsahová validita je posuzována tak, že je posouzena vhodnost kompetencí ve vztahu k účelu AC – to provádějí odborníci, kteří jsou seznámeni s kompetencemi, pozicí, organizací
+  * zde je důležité, aby byly kompetence nezávislé (stačí konceptuálně), protože závěrem je často hodnocení jednotlivých kompetencí
-−	zde je důležité, aby byly kompetence nezávislé (stačí konceptuálně), protože závěrem je často hodnocení jednotlivých kompetencí
+=== Přesné odlišení měřených konstruktů - diskriminační validita ===
-−	přesné odlišení měřených konstruktů
+  * hlavním cílem diagnostického AC je diferenciální diagnostika, proto je nejdůležitější diskriminační validizace (tzn. malý vztah mezi jednotlivými naměřenými kompetencemi)
-−	hlavním cílem diagnostického AC je diferenciální diagnostika, proto je nejdůležitější diskriminační validizace (tzn. malý vztah mezi jednotlivými naměřenými kompetencemi)
+  * validizace – pokud je k dispozici předběžné hodnocení (pro každou modelovou situaci úrovně kompetencí), pak se sledují vztahy mezi všemi hodnoceními všech kompetencí – tradiční přístup ke konstruktové validizaci je pak mnohorysový-mnohometodový přístup = „dvě validní míry stejného rysu (kompetence) by měly vzájemně vysoce korelovat (vysoká souběžná validita), zatímco vysoká korelace zkoumaného rysu s irelevantním rysem je s validitou v rozporu (vysoká diskriminační validita).“
-−	validizace – pokud je k dispozici předběžné hodnocení (pro každou modelovou situaci úrovně kompetencí), pak se sledují vztahy mezi všemi hodnoceními všech kompetencí – tradiční přístup ke konstruktové validizaci je pak mnohorysový-mnohometodový přístup = „dvě validní míry stejného rysu (kompetence) by měly vzájemně vysoce korelovat (vysoká souběžná validita), zatímco vysoká korelace zkoumaného rysu s irelevantním rysem je s validitou v rozporu (vysoká diskriminační validita).“
+  * výzkumy ovšem stabilně dokazují, že pro AC platí nízká souběžná i diskriminační validita
-−	výzkumy ovšem stabilně dokazují, že pro AC platí nízká souběžná i diskriminační validita
+<wrap notice> Tady je vynechána pasáž popisující problémy s konstruktovou validitou AC (řekla bych, že je to až moc složité a ne příliš důležité), s. 173–174 </wrap>
-Tady je vynechána pasáž popisující problémy s konstruktovou validitou AC (řekla bych, že je to až moc složité a ne příliš důležité), s. 173–174
+==== Validizace rozvojového AC ====
+=== Posuzování obsahu ===
-Validizace rozvojového AC
+  * hlavním bodem validizace je posuzování rozvíjitelnosti kompetencí – vybírají se kompetence nestabilní, ovlivnitelné a takové, které lze v rámci AC opakovaně zkoušet a určit jejich zlepšení/rozvoj
-−	posuzování obsahu
+  * dále je třeba zvažovat čas potřebný pro rozvoj a metody k tomu využitelné = objektivní rozvíjitelnost
-−	hlavním bodem validizace je posuzování rozvíjitelnosti kompetencí – vybírají se kompetence nestabilní, ovlivnitelné a takové, které lze v rámci AC opakovaně zkoušet a určit jejich zlepšení/rozvoj
+  * dále může hovořit o vnímané rozvíjitelnosti = pohled samotných účastníků
-−	dále je třeba zvažovat čas potřebný pro rozvoj a metody k tomu využitelné = objektivní rozvíjitelnost
+  * posuzování efektivity rozvoje
-−	dále může hovořit o vnímané rozvíjitelnosti = pohled samotných účastníků
+  * důležitá je diagnostika + úspěšnost rozvoje a transfer do praxe
-−	posuzování efektivity rozvoje
+  * rovněž problém s konstruktovou validitou – bylo navrhováno hodnocení v jednotlivých modelových situacích (ne hodnocení kompetencí), což může u výběru fungovat, ale při rozvoji je pro účastníky srozumitelnější zpětná vazba v termínech schopností a dovedností než v specifických charakteristikách chování, další alternativou je využití souběžné validity a porovnání výsledků z AC s výsledky jiné metody (tady je ale problém, že často neexistuje srovnatelná validizovaná metoda)
-−	důležitá je diagnostika + úspěšnost rozvoje a transfer do praxe
+=== Úspěšnost rozvoje a transfer do praxe ===
-−	rovněž problém s konstruktovou validitou – bylo navrhováno hodnocení v jednotlivých modelových situacích (ne hodnocení kompetencí), což může u výběru fungovat, ale při rozvoji je pro účastníky srozumitelnější zpětná vazba v termínech schopností a dovedností než v specifických charakteristikách chování, další alternativou je využití souběžné validity a porovnání výsledků z AC s výsledky jiné metody (tady je ale problém, že často neexistuje srovnatelná validizovaná metoda)
+  * při posuzování úspěšnosti rozvoje se přihlíží k informacím:
-−	úspěšnost rozvoje a transfer do praxe
+    * reakce účastníků na rozvojový program (pozitivní vztah, vnímání užitečnosti = vyšší motivace práce na sobě + zapojení účastníků – vyšší aktivita = vyšší motivace práce na sobě)
-−	při posuzování úspěšnosti rozvoje se přihlíží k informacím:
+    * průběh učení – jak se účastníkům daří nácvik dovedností (jak se účastníkům daří získané informace uplatnit v dalších situacích v rámci AC – pozitivní zpětná vazba, pokud se jim to daří zvyšuje jejich pocit self-efficacy)
-−	reakce účastníků na rozvojový program (pozitivní vztah, vnímání užitečnosti = vyšší motivace práce na sobě + zapojení účastníků – vyšší aktivita = vyšší motivace práce na sobě)
+    * informace týkající se uplatnění získaných dovedností v práci – provádí se:
-−	průběh učení – jak se účastníkům daří nácvik dovedností (jak se účastníkům daří získané informace uplatnit v dalších situacích v rámci AC – pozitivní zpětná vazba, pokud se jim to daří zvyšuje jejich pocit self-efficacy)
+      * porovnání kompetencí na konci rozvojového AC a po nějaké době (sebehodnocením, hodnocením nadřízeného/podřízeného/kolegy, vícezdrojovou zpětnou vazbou) – může být ovlivněno posuzovateli (nižší reliabilita a validita), proto je možné zařadit další AC
-−	informace týkající se uplatnění získaných dovedností v práci – provádí se:
+      * porovnání s lidmi, kteří se rozvoje neúčastnili (hodnocení kompetencí, pracovního výkonu)
-−	porovnání kompetencí na konci rozvojového AC a po nějaké době (sebehodnocením, hodnocením nadřízeného/podřízeného/kolegy, vícezdrojovou zpětnou vazbou) – může být ovlivněno posuzovateli (nižší reliabilita a validita), proto je možné zařadit další AC
+      * i další kritéria – výkon týmů, organizace, obrat organizace, nemocnost, spokojenost zaměstnanců aj. – u všech je ale možnost vlivu vnějších proměnných
-−	porovnání s lidmi, kteří se rozvoje neúčastnili (hodnocení kompetencí, pracovního výkonu)
-−	i další kritéria – výkon týmů, organizace, obrat organizace, nemocnost, spokojenost zaměstnanců aj. – u všech je ale možnost vlivu vnějších proměnných